22 CO 165/2022-260 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl soud prvního stupně žalobu o určení, že vůči žalobci je právně neúčinná darovací smlouva ze dne [datum], na základě které [jméno] [příjmení], [datum narození], převedla na žalovaného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], vlastnická práva k ideální polovině pozemků parc. [číslo] [rok] a [číslo], a k ideálním polovinám staveb č. e. [anonymizováno] a č. e. [anonymizováno], k. ú. [obec], zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I.). Dalším výrokem (II.) vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce. V odvolání namítá, že řízení, které vydání napadeného rozsudku předcházelo, trpělo takovými vadami, které měly za následek porušení práva žalobce na spravedlivý proces, což ve svém důsledku vedlo k vydání nedostatečně a nesprávně zdůvodněného rozsudku, který byl vydán, aniž by byl soudem náležitě zjištěn skutkový stav věci a aniž by byly provedeny důkazy navržené žalobcem. Žalobce trval na provedení svého účastnického výslechu, a z tohoto důvodu požádal soud včas a řádně o uznání omluvy z prvního nařízeného jednání a o jeho odročení z důvodu svého předem plánovaného léčebného pobytu v lázních, což soudu prokazatelně věrohodně doložil. Přesto soud odmítl bezdůvodně nařízené jednání odročit a žalobce jako účastníka řízení vyslechnout, čímž došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces. Další pochybení soudu prvního stupně spatřuje žalobce v tom, že soud řádně a včas nerozhodl o návrhu na rozšíření žaloby podané žalobcem. Vzhledem k tomu, že z důvodu pro žalobce zcela nepřijatelně vedeného způsobu řízení před soudem prvního stupně, neměl možnost navrhnout všechny důkazy, protože nebylo vyhověno jeho oprávněnému návrhu na odročení jednání, je nucen tyto důkazy navrhovat až nyní v rámci odvolacího řízení. Žalobce tak navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. Žalovaný se k podanému odvolání vyjádřil s tím, že žalobce v řízení neprokázal, že má vůči [jméno] [příjmení], [datum narození], vykonatelnou pohledávku. Žalobce ani přes výzvu soudu nedoložil důkaz uvedený v žalobě„ listina s písemným uznáním dluhu“ s podpisem [jméno] [příjmení]. K dovolání se relativní neúčinnosti právního jednání má žalobce břemeno tvrzení, má prokázat vykonatelnou pohledávku vůči dlužníkovi, prokázat, že dlužník v posledních třech letech učinil úkon v úmyslu zkrátit svého věřitele, prokázat, že žalovanému byl úkon v úmyslu zkrátit věřitele znám. Nic z toho žalobce v řízení neprokázal. Žalovaný tak navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 4. Krajský soud v Praze jako soudu odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř., dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] proti žalovanému domáhal určení, že vůči žalobci je právně neúčinná darovací smlouva ze dne [datum], na základě které [jméno] [příjmení], [datum narození], převedla na žalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], vlastnická práva k ideální polovině pozemků parc. [číslo] [rok] a [číslo] a k ideálním polovinám staveb č. e. [anonymizováno] a č. e. [anonymizováno] v k. ú. [obec], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] s tím, že neúčinnost se prohlašuje za účelem uspokojení pohledávky na zaplacení 14 000 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že je věřitelem [jméno] [příjmení], [datum narození], která žalobci dluží částku 14 000 Kč, přičemž svůj závazek písemným uznáním dluhu v roce 2011 uznala co do důvodu a výše. [jméno] [příjmení] v minulosti vlastnila výše popsaný nemovitý majetek v [katastrální uzemí], který před svou smrtí, darovací smlouvou ze dne [datum], převedla na svého syna, žalovaného. Právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum]. 6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že před podpisem darovací smlouvy ze dne [datum] nevěděl, ani nemohl vědět, že jeho matka má vůči žalobci dluh. Současně rozporoval podpis své matky na listině o uznání dluhu. 7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem jedné ideální poloviny parc. č. st. [anonymizováno], jejíž součástí je stavba [obec] č. e. [anonymizováno], parc. č. st. [rok], na které stojí stavba [obec] č. e. [anonymizováno] a parc. [číslo] nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Současně je žalovaný výlučným vlastníkem stavby [obec] č. e. [anonymizováno], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Podíl na těchto nemovitostech, resp. v případě stavby č. e. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] celé vlastnictví, žalobce nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tou [jméno] [příjmení], [datum narození], matka obdarovaného v postavení dárce, darovala žalovanému, svému synovi, jako obdarovanému, ideální spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na výše popsaných nemovitostech, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce] a dále stavbu č. e. [anonymizováno], zapsanou na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce], jak uvedeno výše. 8. Z platebního příkazu ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že žalobce poukázal na účet příjemce [jméno] [příjmení] do [země] částku 700 USD, tuto platbu došlou své matce [jméno] [příjmení] dne [datum] potvrdila její dcera [jméno] [příjmení] e-mailem adresovaným žalobci a [jméno] [příjmení], současně za tuto platbu poděkovala. 9. Pokud soud prvního stupně požadoval po žalobci předložení důkazu uznání dluhu, ve kterém měla [jméno] [příjmení] uznat svůj dluh vůči žalobci ve výši 14 000 Kč, tak tento důkaz žalobce v řízení před soudem prvního stupně nepředložil, a to ani poté, co byl při jednání před soudem prvního stupně konaném dne [datum] poučen prostřednictvím advokáta dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 10. Na základě těchto provedených důkazů pak soud prvního stupně věc posoudil dle ustanovení § 589 odst. 1, § 590 odst. 1 písm. c) a § 594 odst. 1 o. z. a vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že má vůči dlužníkovi [jméno] [příjmení], matce žalovaného, vykonatelnou pohledávku, žalobu v celém rozsahu zamítl. 11. Jestliže soud prvního stupně žalobu zamítl, rozhodl správně. 12. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, tak zde odvolací soud odkazuje na důkazy v řízení před soudem prvního stupně provedené a v odůvodnění napadeného rozsudku popsané, které jsou pro rozhodnutí ve věci, s ohledem na právní posouzení, jak uvedeno níže, zcela dostačující. 13. I odvolací soud má tak za prokázané, že žalobce je v současné době podílovým spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] s podílem jedné ideální poloviny a výlučným vlastníkem stavby zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], které nabyl darovací smlouvou uzavřenou dne [datum] od své matky, s právními účinky vkladu ke dni [datum]. 14. Dle ustanovení § 589 odst. 1 o. z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. 15. Dle ustanovení § 589 odst. 2 o. z. neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). 16. Dle ustanovení § 590 odst. 1 písm. c) o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. 17. Dle ustanovení § 593 o. z. vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane. 18. Účelem institutu relativní neúčinnosti je chránit věřitele před právním jednáním dlužníka, kterým by docházelo ke zkrácení možnosti věřitele domoci se svého oprávněného nároku na dlužníkovi. Věřitel má právo se domáhat, aby soud určil, že právní jednání dlužníka je vůči věřiteli n