22 CO 169/2022-132 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 33 124 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku a ve výroku II. uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 29 848,58 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, v němž uplatnil odvolací důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Měl za to, že soud na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, když nepřihlédl k tomu, že na daňovém dokladu ze dne [datum] je jasně uvedeno, že jde o cenu 4 ks pneumatik a nikoli za údajné dvě objednávky po 2 ks pneumatik. Tomuto listinnému důkazu neodpovídá skutková verze, že by tentokrát oproti dosavadním zvyklostem (obchody uzavíral po finanční stránce vždy žalovaný buď s [jméno] [příjmení] nebo [jméno] [příjmení], kteří jednali za žalobkyni), měl obchod sjednávat za žalovaného [jméno] [příjmení], a to nadvakrát. Upozornil, že soud prvního stupně měl sám pochybnosti o skutkové verzi žalobkyně, ale rozpory ve svědeckých výpovědích nijak nepromítl do svých skutkových zjištění. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na pochybení při vystavení faktury se mělo přijít tak, že žalobkyně byla po cca dvou měsících vyzvána subdodavatelem, kterým byla [právnická osoba] s.r.o., [IČO] (dále též jen„ subdodavatel“), k úhradě druhé faktury. Toto tvrzení evidentně nesouhlasilo vzhledem k tomu, že v daném případě se platilo přes B2B peněženku, jak dosvědčil [jméno] [příjmení], z důvodu čehož platba musela proběhnout ihned při objednání pneumatik u subdodavatele a ten tak nemohl žalobkyni vyzývat k úhradě nezaplacené faktury. Ze strany [jméno] [příjmení] tak šlo o účelové tvrzení. Současně tento svědek uvedl, že objednané zboží obvykle zaznamenávají do interního objednávkového sešitu, vedeného v excelovém souboru, avšak zrovna objednávku žalovaného ze dne [datum] [jméno] [příjmení] opomněl do tohoto souboru zadat a šlo tedy o další nestandardní okolnost daného obchodu. Do souboru přitom mělo být zadáváno datum objednávky, počet pneumatik a příslušná cena. V souvislosti s jednáním [jméno] [příjmení] pak nelze hovořit o jakési účetní chybě v ceně, v B2B portálu se zadává pouze typ pneumatiky a počet kusů, když cena jakékoliv pneumatiky je tu daná a nemění se. [jméno] [příjmení] pak v rámci této záležitosti vynásobil cenu počtem pneumatik, přičemž součin činil 33 124 Kč s DPH. V případě vystavení daňového dokladu ze dne [datum] tak nemohlo jít o účetní chybu v ceně, nýbrž o realitu svědčící ve prospěch žalovaného. Soud prvního stupně se řádně nevypořádal ani s odůvodněnou argumentací žalovaného ve vztahu ke svědkovi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kdy nebylo přihlédnuto k osobním vztahům těchto osob k věci, resp. k osobě žalovaného a že jejich výpovědi byly v podstatných záležitostech zcela lživé, a to navzdory tomu, že žalovaný poukázal na judikaturu v podobě rozsudku Nejvyššího soudu (dále jen„ NS“) sp. zn. 21 Cdo 1472/2017. Má za to, že tyto nesrovnalosti měly soud prvního stupně vést ke skutkovému závěru prezentovanému žalovaným, že [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalovaného, nejprve u žalobkyně poptával 4 ks pneumatik, v návaznosti na to pak žalovaný telefonicky hovořil s [jméno] [příjmení], jenž žalovanému sdělil k odsouhlasení jednotkovou cenu 8 281 Kč včetně DPH, s čímž žalovaný vyslovil souhlas. Po dodání a nasazení na stroj žalovaného [příjmení] 906 dne [datum] pak v prodejně přímo uhradil vystavenou fakturu. Tímto způsobem probíhaly vzájemné obchody přibližně 10 let. Dále žalovaný namítal, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, když nevzal v úvahu, že kupní smlouva byla uzavřena ve smyslu ustanovení § 1744 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), když [jméno] [příjmení] za žalobkyni vystavil žalovanému daňový doklad - fakturu ze dne [datum], kterou žalovaný obratem uhradil. [příjmení] [jméno] [příjmení] tak představovalo nabídku ve smyslu ustanovení § 1744 o. z. a zaplacení faktury představovalo akceptaci ve smyslu tohoto ustanovení. V tomto směru odkázal na rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 9. 6. 2021, č. j. 21 C 67/2021 - 32 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 1. 2. 2021, č. j. 21 C 61/2020 - 49. Odůvodněnost aplikace ustanovení § 1744 o. z. potvrzuje též rozsudek NS sp. zn. 33 Cdo 1584/2020, z něhož plyne závěr, že adresát nabídku akceptuje tím, že plní podle nabídky. Proces uzavření kupní smlouvy ve smyslu daného ustanovení koresponduje i se skutkovou verzí žalovaného o tom, že v souladu s mnohaletou praxí byl oprávněn sjednávat cenu pneumatik výlučně sám žalovaný a nikoli někdo jiný. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá. 3. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Předmět sporu se zúžil v podstatě na posouzení jediné otázky, a to jakou si účastníci mezi sebou sjednali jednotkovou kupní cenu za pneumatiky. K zodpovězení této otázky žalobkyně navrhla provést jednak listinné důkazy v podobě objednávek pneumatik u dodavatelské společnosti, daňových dokladů vystavených touto společností a dále pak svědecké výpovědi osob, které na realizaci zakázky participovali, případně o ní měli určité informace. Ze svědeckých výpovědí svědků, zejména [příjmení] a [příjmení], vyplynuly zásadní skutečnosti jednak o procesu uzavírání smlouvy, zejména o dvojité objednávce, která byla příčinou následného pochybení v zaúčtování v interním systému žalobkyně a procesu vzniku administrativní chyby, a jednak o výši kupní ceny, kterou si účastníci sporu mezi sebou sjednali. Svědecké výpovědi byly přesvědčivé, bez vnitřních rozporů a rovněž souladné s dalšími důkazními prostředky oproti jedinému důkaznímu prostředku navrženého žalovaným, a to jeho účastnickému výslechu. Žalobkyně poukázala na to, že při výkladu právního jednání je určujícím kritériem skutečná vůle (úmysl) jednajícího a dále poukázala na to, že při detailní znalosti cen materiálu oběma účastníky sporu lze jen stěží uvěřit argumentaci žalovaného, podle které by žalobkyně v rozporu se základním principem podnikání uzavřela smlouvu, která by pro ni znamenala nezanedbatelnou finanční ztrátu namísto zisku. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř., podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 5. Soud prvního stupně ke zjištění skutkového stavu provedl navržené důkazy, a to důkazy listinné a dále výslechy svědků navržené žalobkyní, a to Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a důkazy navržené ze strany žalovaného, a to jeho účastnickou výpověď. 6. Po zhodnocení provedených důkazů soud prvního stupně při závěru o skutkovém stavu vyšel z výpovědí všech svědků, které se v podstatných rysech shodovaly, nevykazovaly zásadní vnitřní rozpory a i ve spojení s listinnými důkazy a i z pohledu logických souvislostí působily uvěřitelněji, než jediný důkaz navržený žalovaným, a to jeho účastnická výpověď, která nebyla podpořena žádným jiným důkazem s výjimkou nesprávně vystavené faktury [číslo]. Uzavřel, že mezi účastníky byla ústně uzavřena kupní smlouva, v níž se žalobkyně zavázala dodat žalovanému 4 ks pneumatik [příjmení] [číslo] TL 168B EM 01 a žalovaný se zavázal k zaplacení kupní ceny v celkové výši 67 468 Kč sestávající se z jednotkové ceny 16 562 Kč ks pneumatiky a z částky 1 220 Kč za demontáž/montáž (cena včetně DPH). K okolnostem, za nichž došlo ke vzniku závazku, soud prvního stupně zjistil, že uzavření samotné kupní smlouvy předcházelo jednání v provozovně žalobkyně, při němž jednal za žalobkyni [jméno] [příjmení] a v zastoupení žalovaného jednal jeho pověřený zaměstnanec [jméno] [příjmení]. Po zjištění rozměrů poptávaných pneumatik [jméno] [příjmení] vyhledal různé nabídky přes webový portál [webová adresa] a sdělil [jméno] [příjmení] nabídkovou/prodejní jednotkovou cenu poptávané pneumatiky. [jméno] [příjmení] následně hovořil telefonicky v přítomnosti zaměstnance žalobkyně přímo s žalovaným, který jednotkovou cenu ústně odsouhlasil a pověřil [jméno] [příjmení] vyřízením objednávky na 2 ks pneumatik za danou jednotkovou kupní cenu. Následně (ještě tentýž den) žalovaný prostřednictvím [jméno] [příjmení] objednal (novou„ zakázkou“) další 2 ks týchž pneumatik s tím, že kupní cena mu již byla známa v rámci vyřízení první objednávky, celkově tedy objednal 4 ks pneumatik. S ohledem na postupné objednávky žalovaného žalobkyně u vybraného subdodavatele objednala pneumatiky v podobě dvou objednávek po 2 ks pneumatik. Objednávky subdodavatel obdržel dne [datum] první v čase 3:09:12pm (č. PO2101004406 2 ks za jednotkovou cenu 13 151,78 Kč bez DPH) a druhou téhož dne v čase 4:40:00pm (č. PO2101004444 2 ks z