23 CO 39/2022-173 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Benešově (dále„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 11. 2021, č. j. 8 C 73/2021 – 127, zastavil řízení do částky 14 838,33 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.). Výrokem II. stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 104,29 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 407,62 Kč od [datum] do [datum], z částky 17 942,62 Kč od [datum] do [datum], a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 28 834 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na náhradu škody, která jí vznikla porušením pracovních povinností žalovaným, jako bývalým zaměstnancem žalobkyně, který v době trvání pracovního poměru (od [datum] do [datum]) zavinil tři škodné události a žalobkyni způsobil škodu. Žalobkyně požadovala náhradu škody z události dne [datum] ve výši 3 449,82 Kč, ze dne [datum] ve výši 8 663,80 Kč a ze dne [datum] ve výši 58 294 Kč. Žalovaný písemně způsobenou škodu ve všech případech uznal, v případě škody ve výši 3 449,82 Kč spočívající v poškození přepravovaného nákladu – střešních tašek, pouze v rozsahu 20 kusů střešních tašek. Po zahájení řízení došlo k částečné úhradě žalobkyní požadované škody, a to částečně plněním pojišťovny [právnická osoba], u které byl žalovaný pojištěn (částky 52 465 Kč a 7 798 Kč), částečně plněním žalovaného ve výši 7 040,33 Kč. Do částky 52 465 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky bylo řízení po částečném zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve zbylém rozsahu poskytnutého plnění, tj. 14 838,33 Kč bylo řízení zastaveno výrokem I. rozsudku soudu prvního stupně. Předmětem řízení zůstala nadále náhrada škody představující částku, kterou žalobkyně zaplatila objednateli, společnosti [právnická osoba] za poškození nákladu, připravovaného žalovaným. Žalobkyni byla objednatelem tato škoda účtována částkou 3 449,82 Kč, za poškození 200 kusů střešních tašek, žalovaný, který uznal škodu za poškození 20 kusů střešních tašek, uhradil žalobkyni částku 344,95 Kč. Soud prvního stupně uzavřel, že je dána odpovědnost žalovaného k náhradě škody na přepravovaném nákladu i ve zbylém rozsahu, a to podle § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, když škoda byla způsobena porušením povinnosti žalovaného při plnění pracovních úkolů spočívajícím v nedostatečném zajištění přepravovaného nákladu. Zavinění shledal soud prvního stupně ve formě nedbalosti. Nepochybná byla i výše škody, kterou žalobkyně za poškození 200 kusů střešních tašek objednateli uhradila. V tomto směru neshledal soud prvního stupně důvodnou námitku žalovaného, že došlo ke škodě v menším rozsahu, a to výši odpovídající poškození 20 kusů tašek, když žalobkyně prokázala, že rozsah objednatelem požadované náhrady. Jako nedůvodnou shledal soud prvního stupně i námitku žalovaného, že ze strany žalobkyně nebyla škoda vůči němu řádně uplatněna, respektive s ním projednána, když s odkazem na zákonná ustanovení zákoníku práce ani případné neprojednání škody zaměstnavatele se zaměstnancem nepředstavuje překážku pro další uplatnění nároku na náhradu škody. 2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný, a to proti výroku II. a nákladovému výroku III. Žalovaný poukazoval na to, že škodu ve výši 3 104,29 Kč, představující hodnotu poškozených 180 kusů střešních tašek nikdy neuznal (ve svém hlášení škody od řidiče ze dne [datum] uznal škodu pouze částečně, a to v rozsahu 20 kusů poškozených tašek, kterou ve výši 344,95 Kč žalobkyni dne [datum] uhradil). Žalobkyně takto stanovenou výši škody neprokázala, když zejména z předložené fotodokumentace nevyplývá přesný počet poškozených střešních tašek. Namítal, že soud prvního stupně nevzal na zřetel, že žalobkyně s žalovaným škodu v době, kdy byl zaměstnancem žalobkyně neprojednal a bez jakéhokoliv dalšího projednání s žalovaným náhradu škody zažaloval. Poukazoval i na postup žalobkyně, jako bývalého zaměstnavatele žalovaného, kdy nespolupracovala s pojišťovnou, u které měl žalovaný uzavřeno pojištění, kdy ani k přímé výzvě pojišťovny žalobkyně nedodala podklady k likvidaci škody, ke kterým žalovaný již po skončení pracovního poměru neměl přístup. V případě škody na přepravovaných střešních taškách, žalobkyně odmítla součinnost s pojišťovnou úplně a jeho odpovědnostní pojišťovně dosud nepředložila požadovaný reklamační protokol škody. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Poukázala na to, že výše škody, která zůstala předmětem řízení po částečném zastavení řízení, tj. škoda na části žalovaným přepravovaném nákladu (po částečné úhradě žalovaného) byla dostatečně prokázána, jak dodacím listem s poznámkou příjemce zboží o převzetí 200 kusů poškozených střešních tašek, fakturou s poznámkou odesílatele zboží o dodání totožného počtu poškozených střešních tašek i fotografiemi stavu zboží při dodání. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil. 4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. Rozsudek soudu prvního stupně nebyl napaden ve výroku I., kterým bylo řízení částečně zastaveno, a v tomto rozsahu nabyl samostatně právní moci. 5. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně na základě pracovní smlouvy jako řidič, a to od [datum] do [datum], kdy došlo ke zrušení pracovního poměru žalovaným ve zkušební době. Dne [datum] prováděl v rámci plnění svých pracovních povinností přepravu materiálu z centrálního skladu [obec] do pobočky společnosti [právnická osoba] v [obec]. V průběhu přepravy došlo při brzdění k uvolnění brzdy nákladu a posunu přepravovaných střešních tašek, které se poškodily. Žalovaný žalobkyni škodu nahlásil, popsal průběh vzniku škody a uznal poškození asi 20 kusů přepravovaných tašek. [právnická osoba] žalobkyni fakturovala za poškozený materiál - 200 kusů poškozených tašek při přepravě zajišťované žalovaným dne [datum] škodu 3 499,82 Kč. Dne [datum] žalovaný žalobkyni způsobil škodu při couvání jím řízeného vozidla ve výši 8 663,80 Kč (částka uhrazena žalobkyní za opravu poškozeného vozidla). [právnická osoba] (se kterou měl žalovaný sjednanou pojistnou smlouvu) bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 7 798 Kč, ve zbývající částce 866 Kč nebylo pojistné plnění vyplaceno z důvodu spoluúčasti žalovaného. Dne [datum] způsobil žalovaný žalobkyni škodu dopravní nehodou, při které došlo k poškození vozidla a částka za jeho opravu byla žalobkyni vyfakturována ve výši 582 944,14 Kč bez DPH. [právnická osoba] bylo vyplaceno plnění ve výši 524 651 Kč, ve zbývajícím rozsahu 58 294 Kč nebylo vyplaceno z titulu spoluúčasti. Po doplnění podkladů bylo pojišťovnou [právnická osoba] zaplaceno pojistné plnění v další výši 52 465 Kč a ve zbývající části 5 829 Kč nebylo přiznáno z důvodu spoluúčasti. Žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 7 040,33 Kč (v platbách 5 829 Kč, 866,38 Kč, tj. ve výši, které nebylo pojistné plnění pojišťovnou hrazeno z titulu spoluúčasti a dále částkou 344,95 Kč, jako hodnotu rozbitých střešních tašek v rozsahu 20 kusů). 6. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem ztotožnil. V souladu s ustanovením § 213b odst. 2, § 213a odst. 1 o. s. ř. doplnil odvolací soud dokazování listinným důkazem, a to dohodou o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků, uzavřenou dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], ze které bylo zjištěno, že uvedené firmy se dohodly na kompenzaci faktur [číslo] představující pohledávku žalobkyně za společností [právnická osoba] ve výši 23 828,45 Kč a pohledávek společnosti [právnická osoba] za žalobkyní z faktury [číslo] na částku 2 852,20 Kč (škoda na poškozeném zboží převáženém zaměstnancem žalobkyně dne [datum]), faktury [číslo] na částku 8 362,90 Kč (škoda na zboží převáženém zaměstnancem žalobkyně dne [datum]) a faktury [číslo] (škoda na přepravovaných střešních taškách způsobená žalovaným jako zaměstnancem žalobkyně dne [datum]). 7. Odvolací soud shledal správným postup soudu prvního stupně, pokud danou věc posuzoval podle ustanovení § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále „zákoník práce“). Podle tohoto zákonného ustanovení odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (odst. 1). Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance s