24 CO 254/2021-667 — Krajský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem, ve znění opravného usnesení, soud prvního stupně zamítl (výroky I. a II.) žalobu žalobců, v níž se domáhají uložení povinnosti žalované vyklidit a vyklizený předat žalobcům pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], zapsaný na [list vlastnictví] v [anonymizováno] u [anonymizováno] pro [územní celek], [anonymizováno] [okres], do tří dnů od právní moci rozsudku, a uložení povinnosti žalované odstranit na vlastní náklady stavbu bez čp./č.ev., postavenou na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], zapsaného na [list vlastnictví] v [anonymizováno] u [anonymizováno] pro [územní celek], [anonymizováno] [okres], do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. tohoto rozsudku, ve znění opravného usnesení soud prvního stupně, bylo dále rozhodnuto soudem prvního stupně o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výroky IV. a V. tohoto rozsudku, ve znění opravného usnesení soudu prvního stupně, a ve spojení se samostatným usnesením, rozhodl soud prvního stupně o tom, že žalobci jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha - východ - náklady řízení státu ve výši 26 017,02 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci samostatného usnesení a, že žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha - východ – náklady řízení státu ve výši 26 017,02 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci samostatného usnesení. 2. V důvodech těchto svých rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že, s ohledem na výsledky provedeného dokazování, zejména, jde-li o závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který je před soudem přesvědčivě obhájil, a zjevnou hrubou nepřesnost katastrální mapy v dotčené oblasti k. ú. [obec], přesahující přípustnou odchylku, se přiklání k závěru, že pozemek, označený v KN [parcelní číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] v k. ú. [obec] reálně neexistuje, neboť se jedná o součást pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], jenž je ve vlastnictví žalované. Za této situace nelze vyhovět žalobě žalobců ani v jednom bodě jimi vznesených požadavků. Jde-li o náklady řízení mezi účastníky, tak, byť žalovaná byla v daném sporném řízení plně úspěšná, s poukazem na § 150 občanského soudního řádu je namístě jí právo na náhradu nákladů řízení odepřít, protože by nebylo spravedlivé požadovat po žalobcích, aby žalované hradili náklady řízení za té situace, kdy v tomto sporu jen hájili svůj domnělý nárok, vyplývající pro ně ze stávajícího stavu zápisu v KN. Konečně, jde-li o náklady řízení státu, tak uvedl, že v té situaci, kdy jím byl aplikován § 150 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, je namístě o nákladech řízení státu rozhodnout tak, že strana žalující i strana žalovaná se budou každá v rozsahu ½ podílet na státu vzniklých nákladech tohoto řízení, konkrétně každá strana částkou ve výši 26 017,02 Kč, kdy celková výše nákladů řízení státu, hrazených z rozpočtových prostředků státu, představuje částku 52 034,04 Kč. 3. Včasná odvolání si proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně, ve znění opravného usnesení soudu prvního stupně, a ve spojení se samostatným usnesením soudu prvního stupně, podali žalobci (tito napadli svým odvoláním věcné výroky I. a II. rozsudku soudu prvního stupně, ve znění opravného usnesení soud prvního stupně) a žalovaná (tato napadla rozsudek soudu prvního stupně, ve znění opravného usnesení soudu prvního stupně, ve spojení se samostatným usnesením soudu prvního stupně, ve výrocích o nákladech řízení mezi účastníky a o nákladech řízení státu). 4. Žalobci v důvodech svého odvolání vytýkají rozhodnutí soudu prvního stupně nesprávné skutkové i právní závěry, přičemž se odkazují na podle jejich přesvědčení správné závěry geometrického plánu z [datum], vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [číslo] [rok], který z jejich pohledu nebyl znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přesvědčivě zpochybněn a vyvrácen. Tento geometrický plán přijal i katastrální úřad a obstál i v souvisejících sporech účastníků před soudy. Z jejich pohledu je tak nesprávný skutkový i právní závěr soudu prvního stupně o tom, že projednávaný pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], ač je ve stávajícím stavu KN zapsán, reálně neexistuje. Znalecký posudek, který byl v řízení zpracován, je ve svých závěrech podle jejich názoru nepřesvědčivý, jde-li o to, jak jím byla zaměřena situace vlastnické hranice sousedních pozemků ve vlastnictví žalobců a žalované, popř. třetích osob, jichž se tento spor týká. Podle jejich přesvědčení to byl právě geometr [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který správně zaměřil skutečnou situaci vlastnické hranice sousedních projednávaných pozemků účastníků, popř. třetích osob, kterou posunul nikoliv až tzv. na roh pozemku parc. č. st. [číslo], na němž stojí budova [adresa], který je ve vlastnictví třetí osoby ([jméno] [obec]), oproti tomu, jak to činí znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z jejich pohledu se znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] nezaměřil na zadané mu soudem otázky, nad jejich rámec se zabýval právním rozborem věci a dával soudu svá doporučení o tom, jaké má činit závěry. To však znalci nepřísluší. Z jejich pohledu není vůbec jasné to, z čeho znalec dovodil zcela zásadní změnu vlastnické hranice. Opírá-li se tento znalec o tzv.„ klidnou držbu“, pak o nic takového se v daném případě nejednalo, s ohledem na dlouhodobé spory žalované a i její právní předchůdkyně s nimi a i jejich právním předchůdcem, ohledně řešení této vlastnické hranice (jejího skutečného průběhu). Znalec se také dopustil ve svých písemných závěrech v posudku tzv. zaměnění hodnot„ výměra parcel evidovaná“ a„ míra pozemků v hranicích užívání“. To považují z jeho strany za nikoliv administrativní pochybení. Z jejich pohledu se jedná o zásadní chybu posudku, svědčící o nekvalitě znaleckého posudku a o jeho nedůvěryhodnosti. Jsou tak přesvědčeni o tom, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] postupoval tendenčně při stanovení vlastnické hranice sousedních pozemků v k. ú. [obec], vycházel jen z tvrzení žalované. Žalovaná, ani její právní předchůdce, se pak v minulosti nikdy aktivně svého tvrzeného vlastnického práva nedomáhali podáním určovací žaloby k soudu, neusilovali tedy o určení vlastnické hranice jinak, než tak, jak to vyplývá z KN. Domáhají se tak toho, aby při skutkových a právních závěrech soudu nebylo v této věci z tohoto znaleckého posudku vůbec vycházeno případně, aby byl zpracován soudem revizní znalecký posudek. Pro případ neúspěchu v tomto sporu se vyjádřili i k tomu, že mají za to, že jsou v této věci splněny zákonné podmínky pro uplatnění moderačního oprávnění soudu při rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky, kdy poukazují na to, že při podání své žaloby vycházeli ze stavu zápisu v KN a z obsahu svého nabývajícího titulu. 5. Žalovaná v důvodech svého odvolání namítla, že soud prvního stupně řádně nezdůvodnil to, jaké konkrétní skutečnosti jej vedly k uplatnění principu dobrých mravů, tedy moderačního § 150 o. s. ř.“, při rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky. Z jejího pohledu k takovému postupu v této věci dán důvod není, nejsou zde žádné konkrétní mimořádné skutečnosti, které by měly způsobit, že jí v případě úspěchu v tomto sporu bude odepřeno právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila, jde-li o právní zastoupení advokátem, jež navíc ani neměla po celou dobu řízení. Navrhla tak rozhodnutí soudu prvního stupně, ve spojení s opravným usnesením soudu prvního stupně, změnit v nákladových výrocích tak, že bude uložena povinnost žalobcům zaplatit jí společně a nerozdílně náklady řízení před soudem prvního stupně. Dále namítá ve vztahu k rozsudku soudu prvního stupně i k samostatnému usnesení, že je nesprávné rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení mezi účastníky, kdy podle § 148 „o. s. ř.“ má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů, které hradil, proti účastníkům. Tedy z tohoto pohledu není vůbec významné to, zda bylo či nebylo uplatněno moderační oprávnění soudu při rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky. Výsledek řízení, daný rozhodnutím soudu prvního stupně, je pak jasný v tom, že měla plný úspěch ve sporu. Proto by měli být povinni zaplatit náklady řízení státu zcela jen sami žalobci a neměla by tak být jí ukládána soudem žádná platební povinnost z tohoto titulu. Navrhla tedy rozsudek soudu prvního stupně, ve znění opravného usnesení soudu prvního stupně, a ve spojení se samostatným usnesením soudu prvního stupně, změnit ve výrocích o nákladech řízení mezi účastníky a o nákladech řízení státu. 6. Jde-li o věcné zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně (výroky I. a II. rozsudku, ve znění opravného usnesení soudu prvního stupně), tak žalovaná ve svém vyjádřen k odvolání žalobců uvedla, že považuje skutkové i právní závěry soudu prvního stupně za správné, ztotožňuje se s nimi, neshledává žádný důvod pro doplnění dokazování, jde-li o navrhovaný revizní znalecký posudek. Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl zpracován znalcem z příslušného oboru, přič