26 CO 40/2022-133 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen soud prvního stupně) shora označeným rozsudkem uložil žalované l) povinnost vyklidit pozemek parcelní číslo st. 119, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení a pozemky parcelní [číslo] zahrada a pozemek parcelní [číslo] vodní plocha, vše v obci [obec], v [katastrální uzemí] [obec], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a tyto vyklizené nemovitosti odevzdat žalobkyni do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), žalovanému 2) povinnost vyklidit pozemek parcelní číslo st. 119, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení a pozemky parcelní [číslo] zahrada a pozemek parcelní [číslo] vodní plocha, vše v obci [obec], v [katastrální uzemí] [obec], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a tyto vyklizené nemovitosti odevzdat žalobkyni do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), rozhodl, že žalobkyni se vůči žalované 1) náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok III.) a rozhodl, že žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce náklady řízení ve výši 13 712 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 119, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, stavba stojí na pozemku par. Č. st. 119 a pozemku par. Č. st. [číslo], zahrada, pozemku [číslo] vodní plocha, vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen vyklizované nemovitosti). Žalobkyně nabyla vyklizované nemovitosti na základě potvrzení o nabytí vlastnictví dražby [číslo] EDD/20 ze dne 6. 1. 2021 a částečně na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaní vyklizované nemovitosti užívají, neuzavřeli s žalobkyní nájemní ani jinou smlouvu, která by je opravňovala k užívání předmětných nemovitostí. Proti žalované 1) (dále jen žalovaná) je vedeno insolvenční řízení, bylo jí s ohledem na [anonymizováno] stav mimořádně povoleno oddlužení formou splátkového kalendáře ač byla míra uspokojení věřitelů nižší, než je zákonný limit. Žalovaná má příjem pouze z invalidního důchodu, plní oddlužení formou splátkového kalendáře. 3. Z hlediska právního posouzení vycházel soud prvního stupně, pokud jde zpeněžení nemovitostí v rámci oddlužení z § 398 zák. č. 186/2006 Sb. insolvenční zákon a pokud jde o ochranu vlastníka proti tomu, kdo neoprávněně užívá jeho nemovitost, vycházel z § 1040 odst. l zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.). Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaní užívají vyklizované nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu, nárok žalobkyně na vyklizení nemovitostí je proto důvodný. Soud prvního stupně rovněž vysvětlil, že ač žalovaná řádně plní oddlužení, zákon výslovně umožňuje zajištěným věřitelům zpeněžení nemovitostí v rámci oddlužení. Soud prvního stupně neshledal důvody pro mimořádné zamítnutí žaloby na vyklizení nemovitosti, protože pouhá špatná ekonomická situace nebo nepříznivý zdravotní stav žalované nejsou důvodem pro neposkytnutí ochrany práv žalobkyně. 4. Ve vztahu k žalovanému 2) bylo napadeným rozsudkem rozhodnuto rozsudkem pro uznání podle § 153 a) odst. l o. s. ř. a odvolací řízení o jeho odvolání proti napadenému rozsudku bylo pravomocně zastaveno ([datum]). 5. Soud prvního stupně správně uzavřel, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží podle § 142 odst. l o. s. ř. plná náhrada nákladů řízení, zohlednil všechny v řízení zjištěné skutečnosti, tedy, že vůči žalované je vedeno insolvenční řízení, jejím jediným příjmem je invalidní důchod, byly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků a tyto skutečnosti shledal jako důvody zvláštního zřetele hodné pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. pro nepřiznání náhrady nákladů řízení jinak úspěšné žalobkyni. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) uložil soud prvního stupně povinnost žalovanému 2) zaplatit náklady řízení žalobkyni ve výši 13 712 Kč. 6. Proti tomuto rozsudku podali všichni účastníci odvolání, řízení o odvolání žalovaného 2) bylo usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 12. 1. 2022 č. j. 11C 116/2021-120, zastaveno (právní moc [datum]). 7. Žalobce ve svém odvolání, které směřuje proti výrokům III. a IV. o náhradě nákladů řízení uvedl, že nebyly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., když žalovaná neprokázala, jaké zdravotní potíže ji skutečně trápí, tedy nebylo možno ani hodnověrně posoudit její případné výdělkové možnosti. Ani skutečnost, že je žalovaná v insolvenci nemůže z povahy věci odůvodňovat osvobození od náhrady nákladů řízení. Soud také nepromítl do svých úvah skutečnost, že náklady řízení nemusely vzniknout, pokud by žalovaná reagovala na výzvy žalobkyně k vystěhování. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud výrok IV. napadeného rozsudku zrušil a výrok III. změnil tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. 8. Žalovaná ve svém odvolání, které směřuje proti věcnému výroku I. napadeného rozsudku namítá, že insolvenční správkyně nepostupovala správně, pokud prodala v dražbě podíl žalované ve výši jedné poloviny na vyklizovaných nemovitostech, přestože žalovaná řádně splácela částku odpovídající splátkovému kalendáři v rámci insolvenčního řízení formou oddlužení. Dluh, pro který byla nařízena dražba činil pouze částku 60 755,50 a prodej je tak naprosto nemorální. Žalovaná s vystěhováním nesouhlasí a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobu namítne. 9. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované uvedla, že žalobkyně při ochraně svého vlastnického práva postupuje v souladu s ustálenou soudní praxí, když má právo na ochranu proti tomu, kdo do jejího vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Námitka žalované ohledně neoprávněného prodeje nemovitosti v dražbě je bezpředmětná, neboť je třeba ji uplatnit nikoli proti žalobkyni ale proti insolvenční správkyni. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o.s.ř.) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 11. Výrok II. nebyl předmětem odvolacího přezkumu a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) 12. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci, jeho skutkové a právní závěry jsou správné, odvolací soud se s nimi ztotožňuje a vzhledem k odvolacím námitkám uvádí následující. 13. Soud prvního stupně správně zjistil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem vyklizovaných nemovitostí, které žalovaní užívají bez právního důvodu, když jim nesvědčí vlastnické právo a nemají nájemní ani jinou smlouvu, která by je k užívání nemovitostí opravňovala. Žalobkyně se tak důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva podle § 1040 o. z. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, když žalobě vyhověl. 14. Podle § 287 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, zpeněžení veřejnou dražbou se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu. 15. Podle § 287 odst. 2 insolvenčního zákona, veřejnou dražbu provede dražebník na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor. 16. Podle § 293 odst. 1 insolvenčního zákon, a jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. 17. Podle § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od