28 CO 215/2022-522 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen soud prvního stupně) shora označeným rozsudkem zastavil řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala vypořádání pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí] (výrok I.), zamítl návrh žalovaného na vypořádání částky 1 050 000 Kč jako společného závazku účastníků vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z roku [rok] zajištěného směnkou na řad [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (výrok II.), zamítl návrh žalovaného na vypořádání částky 283 813 Kč jako nákladů na zahradnické úpravy okolo domu na adrese [obec a číslo] (výrok III.), přikázal žalovanému k doplacení zůstatek hypotečního úvěru [číslo] u [právnická osoba], ve výši 2 618 470,14 Kč (výrok IV.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání částku 1 504 705,93 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku (výrok V.), rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.) a uložil žalobkyni a žalovanému nahradit státu náklady řízení každému ve výši 14 454,61 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VII. a VIII.). 2. Proti tomuto rozsudku, a to konkrétně proti výrokům II., V. a VIII., podal žalovaný odvolání a domáhal se změny rozsudku. Je třeba uvést, že žalovaný nebrojil proti výroku IV. rozsudku soudu prvního stupně, v případě rozsudku o vypořádání společného jmění manželů se však nelze odvolat jen proti některým výrokům o přikázání věcí ze zaniklého společného jmění manželů do výlučného vlastnictví některého z účastníků nebo jen proti výroku o zaplacení vypořádacího podílu, aniž by se předmětem odvolacího řízení staly všechny výroky rozsudku okresního soudu, jimiž došlo k vypořádání. Ačkoliv tedy žalovaný napadl pouze výrok II. a výrok V., který se týkal jeho povinnosti zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku 1 504 705,93 Kč, bylo třeba přezkoumat i další výroky, kterými bylo rozhodnuto o tom, kdo má co ze společného jmění nabýt při vypořádání, tedy i výrok IV. V tomto směru lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4482/2017, dostupné na [webová adresa], podle kterého výrok o tom, co má nabýt jeden z bývalých manželů ze společného jmění manželů při jeho vypořádání, a výrok o pohledávce, kterou má na základě tohoto nabytí zaplatit na vypořádacím podílu druhému z bývalých manželů, jsou spjaté výroky, jeden z nich bez druhého ztrácí smysl a nemohou samostatně nabýt právní moci. 3. Podle § 99 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení (§ 99 odst. 2 o. s. ř.). 4. Účastníci v průběhu odvolacího řízení dospěli k dohodě o vypořádání jejich vzájemných vztahů, uzavřeli smír ve shora uvedeném znění, jímž došlo k vypořádání položek jejich zaniklého společného jmění, a navrhli, aby soud tento jejich smír schválil. 5. Odvolací soud smír účastníků schválil podle § 99 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř., neboť povaha věci uzavření smíru připouští a účastníky uzavřený smír není v rozporu s právními předpisy, zejména s § 736 a § 742 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. 6. Z uvedených důvodů odvolací soud podle § 220 odst. 2 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že uzavřený smír schválil. 7. Vzhledem k tomu, že ve smíru uzavřeném účastníky bylo obsaženo i ujednání o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, odvolací soud o náhradě nákladů řízení nerozhodoval (ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a contrario). 8. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Bylo pravomocně rozhodnuto o znalečném ve výši 29 215 Kč, z toho 27 215 Kč nebylo kryto zálohou, svědčené pravomocně přiznané ve výši 1 694,22 Kč nebylo kryto zálohou ani z části. Celkem výše nákladů státu v řízení před soudem prvního stupně činila 28 909,22 Kč Odvolací soud proto účastníkům, kteří smírem dosáhli shodného procesního úspěchu, uložil povinnost k náhradě nákladů státu rovným dílem, tedy každému 14 454,61 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty odvolací soud důvod neshledal.