28 CO 227/2021-565 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Mělníku (dále jen soud prvního stupně) rozhodl shora uvedeným rozsudkem, že řízení se v části žaloby na vypořádání movitých věcí v hodnotě 100 000 Kč, a to zařízení rodinného domu [adresa] (dále jen rodinný dům) v [katastrální uzemí], který je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], obci [obec] (dále jen nemovitosti), zastavuje (výrok I.), že je žalovaná povinna zaplatit žalobcům na vypořádání podílu zaniklého společného jmění manželů 489 384 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), že žaloba se v části návrhu na uložení povinnosti žalované zaplatit 1 003 340 Kč zamítá (výrok III.), že jsou žalobci povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 76 121 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok IV.), že jsou žalobci povinni zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Mělníku náhradu nákladů ve výši 10 362 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.), a že je žalovaná povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mělníku náhradu nákladů ve výši 6 625 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.). 2. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobce se domáhal vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů. Tvrdil, že ze svých výlučných prostředků pořídil nemovitosti, neboť kupní cena 1 003 340 Kč byla podle dohody účastníků kupní smlouvy hrazena převodem členských práv a povinností k družstevnímu bytu v [obec a číslo], v [anonymizováno] ulici [adresa] (dále jen členská práva žalobce), jehož výlučným členem byl žalobce. Nemovitosti nabyla do výlučného vlastnictví žalovaná, proto žalobce požadoval vypořádání investice do jejího majetku ve výši 1 003 340 Kč. Dále tvrdil, že účastníci provedli za trvání manželství stavební úpravy nemovitostí, na což vynaložili nejméně 508 000 Kč, konkrétně došlo k realizaci: ústředního topení v roce [rok] za 80 000 Kč, sádrokartonů v kuchyni, obývacím pokoji, ložnici a chodbě v roce [rok] za 30 000 Kč, lité podlahy v kuchyni v roce [rok] za 8 000 Kč, dále k rekonstrukci koupelny v roce [rok], byla pořízena dřevěná vrata u stodoly v roce [rok] za 15 000 Kč, provedena oprava střechy a garáže v roce [rok] za 15 000 Kč, vybudována svépomocí pergola za 25 000 Kč, opěrná zeď v roce [rok] za 85 000 Kč, chodníky v roce [rok] za 15 000 Kč, chlívek v roce 2005 za 20 000 Kč, skleník v roce [rok] za 10 000 Kč, byla instalována vrata, branka a plot v roce [rok] za 45 000 Kč, provedena fasáda domu v roce [rok] za 30 000 Kč, přípojka plynu v roce [rok] za 15 000 Kč, parapety u oken v celém domě (šesti oken) v roce [rok] za 20 000 Kč, oprava schodů a položení dlažby za 5 000 Kč v roce [rok], výměna dvou dveří za plastové v roce [rok] za 20 000 Kč a stavba voliéry v roce [rok] za 10 000 Kč. Žalobce také zahrnul k vypořádání vybavení rodinného domu, které ocenil částkou 100 000 Kč. Toto vybavení navrhl přikázat žalované a spolu s uložením povinnosti zaplatit mu na vyrovnání podílů 1 250 000 Kč. V průběhu řízení vzal žalobce návrh na vypořádání movitých věcí zpět, s čímž žalovaná souhlasila, soud prvního stupně proto řízení v tomto rozsahu částečně zastavil. Žalobce (dále jen zůstavitel) dne [datum] zemřel, právo na plnění z vypořádání zaniklého společného jmění nabyly rovným dílem jeho pozůstalé děti, s nimiž bylo v tomto řízení dále pokračováno na straně žalující. 3. Soud prvního stupně se rovněž zabýval tvrzeními žalované, podle níž částka 1 003 340 Kč nemohla být vypořádána jako součást zaniklého společného jmění, neboť již jen podle žalobních tvrzení měla být tato suma vynaložena z výlučných prostředků zůstavitele na výlučný majetek žalované. Rozporovala také tvrzenou výši investic do rodinného domu s tím, že některé nebyly provedeny vůbec a některé nebyly hrazeny ze společných prostředků. 4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Zůstavitel a žalovaná uzavřeli manželství [datum], rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v Mělníku, který nabyl právní moci [datum]. Za trvání manželství nabyla žalovaná do výlučného vlastnictví nemovitosti, přičemž na vyrovnání kupní ceny ve výši 1 003 340 Kč byla na prodávající převedena členská práva žalobce. Zůstavitel a žalovaná za trvání manželství nemovitosti upravovali, soud prvního stupně však neměl za prokázané, že by se tak stalo z výlučných prostředků některého z nich. Společné prostředky byly investovány do ústředního topení v domě realizovaného v roce [rok], sádrokartonů v chodbě realizovaných v roce [rok], do podlahy lité v kuchyni v domě realizované v roce [rok], do rekonstrukce koupelny realizované v roce [rok], do dřevěných vrat u stodoly, do opěrné zdi realizované v roce [rok], do chodníků, do skleníku realizovaného v roce [rok], do vstupních vrat, branky a plotu, vše realizováno v roce [rok], do fasády včetně perlinky realizované v roce [rok], do parapetů u šesti oken realizovaných v roce [rok] a do položka výměny dvou vstupních dveří za plastové realizované v roce [rok]. Investice byly ve výši celkem 362 506,33 Kč, k této částce dospěl soud prvního stupně součtem obvyklé ceny prací a materiálu bez daně z přidané hodnoty (38 802,09 Kč a 251 704,24 Kč) a částky 72 000 Kč, která odpovídá výši vynaložených společných prostředků (20 000 Kč za práci při vybudování ústředního topení + 15 000 Kč za dřevěná vrata u stodoly + 15 000 Kč za přípojku plynu + 9 000 Kč za vybudování chodníku). Tržní hodnota nemovitostí ke dni jejich pořízení činila 1 003 340 Kč, a ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství 2 700 000 Kč. 5. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle občanského zákoníku č 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), vypořádání provedl podle pravidel obsažených v § 742 o. z. Uzavřel, že předmět zaniklého společného jmění účastníků netvoří částka 1 003 340 Kč, neboť už podle žalobních tvrzení šlo o výlučné prostředky zůstavitele investované do výlučného majetku žalované. Soud prvního stupně měl dále za to, že je na místě vypořádat investice ze společných prostředků do nemovitostí žalované ve výši 362 506 Kč. Hodnotil, o kolik se uvedenou investicí zvýšila hodnota majetku žalované, a dospěl k závěru, že při zohlednění ceny nemovitostí v době pořízení a v době zániku společného jmění je namístě vynásobit jednu polovinu zjištěných investic koeficientem 2,7. Tím dospěl k částce 489 384 Kč. 6. Proti tomuto rozsudku, a to proti výroku II., podala včas odvolání žalovaná. Namítala, že soud prvního stupně se nevypořádal se všemi jí uplatněnými argument. Část žalobci tvrzených prací nemovitosti spíše znehodnotila, fasáda byla totiž provedena nekvalitně a vadně, stejně tak opěrná zeď, skleník je dnes již rozbitý, veškeré provedené úpravy jsou na hranici životnosti a bude je nutno provést znovu. Cena prací za zhotovení ústředního topení nebyla dle žalované prokázána, stejně jako částka vynaložená na výměnu vrat, které byly dle žalované pořízeny za 1 500 Kč. Některé z tvrzených prací ani nebyly hrazeny ze společných prostředků, například litou podlahu v kuchyni platil syn žalované, výměnu dveří hradil ze svých výlučných prostředků zůstavitel. Většina tvrzených prací nemá charakter investice a žalovaná nesouhlasí s jakoukoliv valorizací, neboť ke zhodnocení jejich nemovitostí nedošlo. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaná v odvolacím řízení, v návaznosti na poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení a důkazní návrhy k tomu, jaké konkrétní práce a materiál nebyly hrazeny ze společných prostředků bývalých manželů a z jakých prostředků tedy byly placeny, tvrdila, že materiál na podlahu v kuchyni platil její syn [jméno] [jméno] a její provedení zajistil za pomoci svého kamaráda, pergolu zaplatila z výlučných prostředků žalovaná, opravu pergoly opět platil její syn, fasáda domu byla provedena zdarma kamarádem známé žalované, vstupní branku, vrata a plot hradila žalovaná z výlučných prostředků a takto platila i materiál (tvarovky ze ztraceného bednění) na opěrnou zeď. Dále tvrdila, že výlučné prostředky získala z prodeje nemovitosti nabyté dědictvím. Uvedená tvrzení navrhla prokázat svou výpovědí, výpovědí svědků [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a výpisem z katastru nemovitostí a kupní smlouvou. 7. Žalobci k odvolání uvedli, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a správně jej vyhodnotil. Nekvalitní provedení stavebních prací, oprav a úprav žalovaná neprokázala, před zahájením řízení si na žádný nedostatek kvality nikdy nestěžovala. Její námitky považují žalobci za nedůvodné a účelové. Na poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ohledně doplnění tvrzení a důkazních návrhů k prokázání zdrojů finančních prostředků investovaných do nemovitostí (tj. existence půjček či finančních prostředků získaných prodejem hostinců) žalobci sdělili, že pro odstup času již nejsou schopni ani ztotožnit osoby, které jejich otec znal a od nichž by si případně p