28 CO 76/2022-145 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Příbrami (dále jen soud prvního stupně) shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 444 484 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a dále rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 50 336 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II.). 2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel, zastoupený [jméno] [příjmení], uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor v domě na adrese [adresa]. Zároveň byla dohodnuta celková částka za práce na rekonstrukci hrazených ze strany nájemce ve výši 450 000 Kč, částka byla schválena ze strany pronajímatele ústně. Od dubna 2017 již nájemce ve zrekonstruovaných prostorách podnikal. V únoru 2018 proběhla schůzka, kde bylo nájemcem předloženo vyúčtování stavebních prací, a částka byla navýšena. V prosinci 2018 podepsal [jméno] [příjmení] dodatek [číslo] ke smlouvě označený datem [datum], aniž by celková částka za rekonstrukci ve výši 894 484 Kč byla ze strany pronajímatele odsouhlasena. Následně došlo k ukončení nájemního vztahu, pronajímatel doplatit částku 40 000 Kč, která nebyla umořena formou snížení nájemného. Soud prvního stupně dále uvedl, že žalovaný byl informován o podpisu dodatku [číslo] za pronajímatele ze strany [jméno] [příjmení] teprve v souvislosti se zahájeným soudním řízením v této věci, a to [datum]. 3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 2220 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a podle § 446 o. z. Uzavřel, že žalobkyni nevznikl nárok na náhradu nákladů za provedenou rekonstrukci v požadovaném rozsahu, neboť účastníci se v nájemní smlouvě dohodli, že celková částka vložená nájemcem do rekonstrukce bude umořována, eventuálně nahrazena, pokud veškeré práce vždy nájemce ústně probere s pronajímatelem a ten odsouhlasí jejich rozsah a výši. Žalobkyně podle soudu prvního stupně neprokázala, že by před provedením rekonstrukce došlo k odsouhlasení rozsahu prací ve výši 894 484 Kč, nesporná byla pouze dohoda co do výše 450 000 Kč. Pokud žalobkyně dovozovala svůj nárok z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě, soud prvního stupně konstatoval, že tento dodatek žalovaného nezavazuje. Z okolností podpisu dodatku, a zejména svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení], muselo být podle soudu prvního stupně žalobkyni zřejmé, že v okamžiku podpisu dodatku [jméno] [příjmení] překračuje své zmocnění jednat za pronajímatele. Soud prvního stupně uvedl, že samotný podpis ze strany zástupce nepostačuje, pokud z okolností vyplynulo, že k dohodě o výši ceny plánované rekonstrukce nedošlo dopředu, ale dodatek byl podepisován až zpětně po provedení rekonstrukce, a to s ohledem na to, že zmocněnec [jméno] [příjmení] vyjádřil nesouhlas s tam uvedenou částkou 894 484 Kč již v únoru 2018, kdy rekonstrukce již byla dokončena. Ze skutečnosti, že žalovaný disponoval nepodepsanou listinou dodatku, která byla datována [datum] a byla podepsána pouze žalobkyní, je podle soudu prvního stupně zřejmé, že žalobkyni muselo být jasné, že zmocněnec při podpisu dodatku tak činí bez vědomí pronajímatele a proti jeho vůli. Fakt, že zmocněnec podepsal listinu bez toho, že by se seznámil s jejím obsahem, neznamená naplnění požadavku původní nájemní smlouvy, která žalovaného zavazovala a se kterou vyjádřil souhlas. Soud prvního stupně dále uvedl, že žalovaný měl k dispozici pouze dodatek ze dne [datum], o kterém věděl, že ho nepodepsal, proto předpokládal, že ho nezavazuje. Žalovaný věděl o záměru žalobkyně uzavřít dodatek s vyšší částkou určenou na rekonstrukci, oproti původně dohodnuté částce, a s takovým postupem nesouhlasil. Žalobkyně o této situaci byla informována, proto musela v okamžiku podpisu dodatku, ke kterému došlo ve skutkovém omylu zmocněnce, vědět, že zmocněnec překračuje své oprávnění. V takovém případě podle § 446 o. z. neplatilo, že překročení zmocněnce zmocnitel schválil, i kdyby svůj nesouhlas neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co se oprávním jednání dozvěděl, neboť osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybnosti poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. Nakonec uzavřel, že vzhledem k tomu, že žalobkyně nepostupovala v souladu s dohodou účastníků, nárok na náhradu nákladů na rekonstrukci nad rámec nesporné částky nevznikl, neboť jejich dohoda nahrazovala úpravu uvedenou v § 2220 odst. 1 věta druhá o. z. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), a ve věci úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů vynaložených na zastupování advokátem. 4. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalobkyně, která namítala, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že napadený rozsudek spočívá na nesprávném posouzení věci. Žalobkyně uvedla, že je nesprávný závěr soudu prvního stupně o tom, že při uzavírání dodatku ke smlouvě o nájmu musela vědět o údajném překročení oprávnění zmocněnce. Konstatovala, že samotná smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] byla za pronajímatele uzavřena v zastoupení [jméno] [příjmení]. Článek IV. smlouvy výslovně počítal s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným dojde k uzavření dodatku k nájemní smlouvě, kterým bude řešena výše částky, o kterou bude sníženo nájemné v souvislosti s provedenou rekonstrukcí. Pokud byl [jméno] [příjmení] zmocněn žalovaným k uzavření předmětné nájemní smlouvy, ve které bylo výslovně počítáno s uzavřením dodatku, bylo možné předpokládat, že [jméno] [příjmení] byl zmocněn i k uzavření předmětného dodatku. Upozornila, že [jméno] [příjmení] vždy vystupoval ve vztahu k žalobkyni jako oprávněný zástupce žalovaného a žalobkyně byla v dobré víře, že [jméno] [příjmení] je zmocněncem žalovaného i ve vztahu k uzavíranému dodatku. Poukázala na § 444 o. z. a uvedla, že žalovaný u žalobkyně vyvolal domněnku, že zmocnil [jméno] [příjmení] k uzavření dodatku, žalovaný se proto nemůže dovolávat nedostatku zmocnění. Podle žalobkyně musel žalovaný o uzavření dodatku ke smlouvě vědět, až do projednání věci před soudem prvního stupně nesdělil žalobkyni, že by s uzavřením dodatku nesouhlasil, neoznámil tedy žalobkyni bez zbytečného odkladu, že nesouhlasí s jednáním zmocněnce. Upozornila, že nájemné za užívání pronajatých prostor bylo hrazeno převodem na účet žalovaného, počínaje [datum] bylo hrazeno nájemné ve výši 20 000 Kč, již z této skutečnosti musel žalovaný podle žalobkyně o uzavření dohody a dodatku vědět, a žalobkyni nesdělil, že by s tímto postupem nesouhlasil. Z uvedených skutečností žalobkyně dovodila, že i kdyby [jméno] [příjmení] své zmocnění překročil, žalovaný toto údajné překročení schválil a uzavřený dodatek ho zavazuje. Podle žalobkyně nelze vycházet z toho, že [jméno] [příjmení] prohlásil, že nevěděl, jaký dokument podepisuje, neboť každý svéprávný člověk odpovídá za svá právní jednání. Podle žalobkyně naopak dobře věděl, co podepisuje, jaký je obsah dodatku a vystupoval při tom jako oprávněný zmocněnec žalovaného. Má za to, že z obsahu dodatku ke smlouvě žalobkyně vyplývá, že žalobkyně předem projednala se žalovaným rozsah provedených prací a jejich cenu, v písemné dodatku žalovaný stvrdil, že rekonstrukce byla provedena po předchozí dohodě a výše odsouhlasených nákladů vynaložených na rekonstrukci činí 894 484 Kč. Žalobkyně je přesvědčena, že projednání rozsahu provedených prací s žalovaným vyplývá také z e-mailu žalovaného ze [datum]. Z uvedených důvodů žalobkyně žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Žalovaný k odvolání žalobkyně uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za správný a odvolání žalobkyně za nedůvodné. Na základě provedeného dokazování nebylo podle žalovaného postaveno najisto, že by [jméno] [příjmení] byl oprávněn jako zmocněnec žalovaného uzavřít dodatek k nájemní smlouvě ze dne [datum]. Nelze souhlasit s názorem žalobkyně, že to lze dovodit pouze z toho, že uzavřel za žalovaného samotnou nájemní smlouvu ze dne [datum]. Upozornil na výpověď [jméno] [příjmení], který uvedl, že byl ze strany žalovaného zmocněn pouze k podpisu nájemní smlouvy a ostatní skutečnosti týkající se nájmu již měly být ze strany žalobkyně řešeny přímo se žalovaný jako pronajímatelem. Dále žalovaný konstatoval, že ze strany žalobce nikdy nebyla předložena žádná plná moc, která by tvrzení žalobce o existenci platného zastoupení žalovaného [jméno] [příjmení] prokazovala. Podle žalovaného sám [jméno] [příjmení] jednatelku žalobkyně několikrát upozorňoval na to, že není oprávněn za žalovaného jednat a tudíž by se měla obracet přímo na žalovaného, proto se žalobkyně nemůže dovolávat dobré víry, že je [jméno] [příjmení] zmocněncem žalovaného. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] již není zmocně