21 Co 144/2024-286 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Benešově (dále jen „soud prvního stupně“ nebo „prvostupňový soud“) svým rozsudkem č.j. 4 C 18/2023 – 212 ze dne 11. 1. 2024 rozhodl tak, že výrokem I. uznal žalované povinnými strpět vstup žalobkyně na pozemek parc. č. 1562/3 v katastrálním území , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u , adresa, za účelem prohlídky vodovodního potrubí a čerpadla a provádění jejich údržby, strpět vstup žalobkyně na pozemek parc. č. 1562/3 v katastrálním území , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u , adresa, za účelem opravy a modernizace obslužného zařízení vodovodního potrubí, strpět žalobkyni odběr vody ze studny na pozemku parc. č. 1562/3 v katastrálním území , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u , adresa, v rozsahu potřeby panujícího pozemku. Výrokem II. zamítl vzájemnou žalobu, aby určil, že pozemek parc. č. 1562/3, zapsaný na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , vedený , adresa, , není zatížen věcným břemenem braním vody a věcným břemenem práva na umístnění jeho provozu vodovodního rozvodu a přívodu elektrického proudu pro čerpadlo pro panující pozemek parc. č. 1560, zapsaný na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, a vedený , adresa, . Výrokem III. zamítl vzájemnou žalobu, aby určil, že služebnost inženýrských sítí – umístění a provozu vodovodního rozvodu a přívodu elektrického proudu pro čerpadlo služebného pozemku parc. č. 1562/3, zapsaného na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , vedeného u , adresa, , zřízená ve prospěch panujícího pozemku parc. č. 1560, zapsaného na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , vedeného u , adresa, , je promlčena. Výrokem IV. uložil žalovaným a vedlejším účastníkům na straně žalované povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 47 325 Kč k rukám jejího právního zástupce.2. Žalobkyně se domáhala umožnění výkonu výše uvedených práv ze služebnosti s tím, že na pozemku žalovaných je umístěna studna, která má obsluhovat na základě smluvně zřízených věcných břemen několik přilehlých pozemků, a to včetně jejího pozemku. Poukazovala na to, že má ve studni jako vlastník panujícího pozemku instalováno zařízení – čerpadlo a vodovodní potrubí, které by mělo přivádět vodu na panující pozemek, ale žalovaní, jakožto vlastníci služebného pozemku, jí neumožňují provést nutnou údržbu a opravu tohoto zařízení. Tvrdila, že jí neumožnili na služebný pozemek žádný vstup a že se s nimi není možné dohodnout. Konstatovala, že v důsledkem toho je panující pozemek zcela bez přívodu vody, když z neznámých příčin voda na panující pozemek neproudí. V žalobě poukazovala na to, že žalovaní si podmiňují další projednání o vstupu zcela konkrétní specifikací, co má být účelem kontroly, údržby a opravy zařízení, což z logiky věci nelze předem splnit. K námitkám žalovaných uvedla, že neexistentní právo z věcného břemena, kdy žalovaní tvrdili, že právo odpovídající věcnému břemeni neexistuje, nemůže být promlčeno, kdy tito zároveň tvrdili, že právo je promlčeno.3. Soud prvního stupně po provedeném řízení, kdy provedl důkaz listinami tak, jak je podrobně uvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, dospěl k závěru, že žalovaní byli ke dni , datum, vlastníky ve společném jmění manželů mj. předmětného pozemku parc. č. 1562/3 v k. ú. a obci , adresa, a žalobkyně je mj. vlastníkem pozemku parc. č. 1560 v k. ú. a obci , adresa, . Smlouvou o koupi nemovité věci ze dne , datum, jejíž součástí je smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti inženýrské sítě a práva na vodu, byla zřízena věcná břemena – služebnost práva vody a služebnost inženýrské sítě umístění a provozu vodovodního vedení a přívodu elektrického vedení pro čerpadlo, umístěné ve studni na služebném pozemku parc. č. 1562/3 v k. ú. a obci , adresa, , služebnosti byly zřízeny ve prospěch panujícího pozemku parc. č. 1560 v k. ú. a obci , adresa, a byly v katastru nemovitostí zapsány pro předmětné pozemky, tedy pro služebný i panující pozemek. Právní předchůdci žalovaných zřídili kupní smlouvou ze dne , datum, , včetně smlouvy o zřízení věcných břemen a smlouvou o koupi nemovité věci ze dne , datum, , předmětná věcná břemena i ve prospěch pozemků parc. č. 1565 a parc. č. 1563. , právnická osoba, , adresa, , jako věcně i místně příslušný vodoprávní úřad, oznámil dne , datum, zahájení řízení k odstranění vodního díla – vrtané studny, umístěné na pozemku parc. č. 1562/3 v k. ú. , adresa, , které později zastavil, a to usnesením, poznamenaným do spisu dne , datum, . Právní zástupci žalobkyně a žalovaných spolu před podáním žaloby komunikovali ohledně možného mimosoudního vyřešení předmětného sporu, a to datovými zprávami, korespondencí a prostřednictvím osobního setkání.4. Soud prvního stupně odkázal na ust. § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ust. § 1258 o.z., ust. § 1259 o.z., ust. § 1267 odst. 1 o.z., ust. § 1272 odst. 1 o.z., ust. § 632 o.z., ust. § 618 o.z. a ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když jejich výši určil podle ust. § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“), ust. § 9 odst. 3 písm. c) AT, ust. § 7 bod 5. AT, ust. § 12 odst. 3 AT, ust. § 11 odst. 2 a 3 AT, ust. § 14 odst. 1 a 3 AT, a to s připomenutím komentářové literatury.5. Žalobu na ochranu práv ze služebností označil za důvodnou s tím, že žalobkyně je osobou oprávněnou z předmětných služebností, když prokázala, že jí svědčí jednak služebnost práva na vodu, a jednak služebnost inženýrské sítě, neboť je vlastníkem panujícího pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Konstatoval, že obě tyto služebnosti (věcná břemena) byly zřízeny na základě smlouvy o koupi nemovité věci, jejíž součástí byla rovněž smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti inženýrské sítě a práva na vodu, ze dne , datum, , a tyto byly následně zapsány do katastru nemovitostí (veřejného seznamu). Poukázal na to, že žalobkyně prokázala, že je do jejích věcných práv zasahováno, resp. jí není v rozporu s ust. § 1267 odst. 1 věta druhá o.z. umožněn přístup na služebný pozemek parc. č. 1562/3 v k. ú. , adresa, , který je ve vlastnictví žalovaných, aby mohla provést prohlídku a případnou údržbu inženýrské sítě – vodovodního vedení a přívodu elektrického vedení pro čerpadlo, umístěné ve studni na služebném pozemku. Zdůraznil, že tato skutečnost přímo souvisí s tím, že kvůli tomu je panující pozemek žalobkyně zcela bez přívodu vody ze studny, nacházející se na služebném pozemku. Připomněl, že žalobkyně měla zájem a snahu předem se žalovanými projednat vstup na jejich pozemek (služebný pozemek), avšak žalovaní si takové umožnění vstupu podmiňovali irelevantními podmínkami.6. K vzájemném návrhu žalovaných na určení neexistence předmětných služebností (věcných břemen), kterými je zatížen služebný pozemek žalovaných ve prospěch panujícího pozemku žalobkyně, konstatoval, že je dán naléhavý právní zájem, ale uplatněné důvody neshledal důvodnými. Poukázal na to, že předmětné služebnosti byly zřízeny na základě platné a určité smlouvy, když obsah a rozsah příslušné služebnosti nemusí být vždy zcela přesně určen, jestliže je lze určit výkladem. Připomněl, že totožné služebnosti byly navíc zřízeny i pro jiné okolní panující pozemky a u žádného nevzniká pochybnost o jejich obsahu a jejich rozsahu. Uzavřel, že služebnosti byly tedy platně zřízeny původními vlastníky nemovitosti – služebného pozemku ve prospěch tehdejších vlastníků nemovitosti – panujícího pozemku, který je nyní ve vlastnictví žalobkyně, a proto nadále trvají. Uvedl, že je tedy naprosto nadbytečné jakékoli zkoumání dobré víry žalobkyně ve vztahu k těmto služebnostem. Vyslovil nesouhlas s argumentací žalovaných, kteří dovozovali prioritu zápisů služebností v katastru nemovitostí a v tomto směru uzavřel, že práva vyplývající z těchto služebností jsou pro všechny panující pozemky stejná, kdy jsou všichni oprávnění ze služebností ve svých právech limitováni právy ostatních oprávněných. Tvrzení žalovaných o studni, nacházející se na služebném pozemku, jako „černé“ (nepovolené) stavbě, označil za nepravdivé a konstatoval, že ani to by nemělo na práva žalobkyně žádný vliv. Zdůraznil, že případná vlastní studna na panujícím pozemku, anebo nemožnost výkonu práva ze služebnosti z důvodu nedostatečné vydatnosti studny, umístěné na služebném pozemku, nemohou být důvody pro určení neexistence služebnosti (věcného břemene). Ke zbylým tvrzeným důvodům uvedl, že se týkaly nesplnění povinností žalobkyně, vyplývajících z veřejnoprávních předpisů, ale že se jimi nezabýval, neboť ve vztahu k určení (ne)existence služebností (věcných břemen) a ochraně práv z nich, nemají tyto důvody relevanci. Zdůraznil, že se v projednávané věci jedná o spor, který vyplývá ze soukro