27 Co 104/2024-660 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 13. 11. 2023, č. j. 8 C 228/2022-124, bylo rozhodnuto, že se žaloba zamítá (výrok I.). Žalovaná je povinna zaplatit žalovanému 1. náhradu nákladů řízení ve výši 12 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného 1. (výrok II.). Žalovaná je povinna zaplatit žalovanému 2. plnou náhradu nákladů řízení ve výši 12 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného 2. (výrok III.).2. Soud prvního stupně rozsudek odůvodnil tím, že žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaných 1. a 2., aby se zdrželi dalších neoprávněných zásahů do přirozených práv žalobkyně a jejích příbuzných a zaplatili 3 000 000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za újmu způsobenou zásahem do osobnostních práv žalované, ke kterému došlo v důsledku jednání žalovaných, kteří nechránili osobní údaje fyzických osob a dopustili se trestných činů pomluvy, nebezpečného pronásledování a neoprávněného nakládání s osobními údaji. Žalovaní se žalobou nesouhlasili. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně se v dané věci domáhá ve smyslu § 2956 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), náhrady za újmu na přirozených právech člověka. Mezi předpoklady vzniku nároku na náhradu újmy patří vznik újmy a příčinná souvislost mezi ní a jednáním škůdce, protiprávnost a zavinění škůdce. Žalobkyně se bez omluvy nedostavila k jednání nařízenému na 13. 11. 2023. Soud prvního stupně tedy nemohl žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že dosud nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti ohledně toho, jakým konkrétním jednáním žalovaní zasáhli do práv žalobkyně, resp. v čem konkrétně spočívá neoprávněné nakládání s osobními údaji, pomluva a nebezpečné pronásledování, kterých se měli žalovaní dopustit, jaké následky toto jednání mělo, jakým způsobem dospěla k výši požadovaného přiměřeného zadostiučinění a jakých konkrétních neoprávněných zásahů se mají žalovaní zdržet. Pro neunesení břemene tvrzení co do vzniku újmy na osobnostních právech žalované proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že oběma žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, byl přiznán nárok na plnou náhradu nákladů řízení.3. Usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 7. 12. 2023, č. j. 8 C 228/2022-143 (dále jen „usnesení soudu prvního stupně“) bylo rozhodnuto, že usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 13. 11. 2023, č. j. 8 C 228/2022-124, se ve výrokové části pod bodem II. a III. opravuje tak, že se chybně uvedený text ve znění: „Žalovaná“ nahrazuje takto: „Žalobkyně“. Soud prvního stupně uvedl, že při vyhotovení shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu, a proto v souladu s ustanovením § 164 a § 167 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2024, č. j. 27 Co 105/2024-575, bylo výše uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, a to v tom správném znění, že rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 13. 11. 2023, č. j. 8 C 228/2022-124, se ve výrokové části pod bodem II. a III. opravuje tak, že se chybně uvedený text „Žalovaná“ správně zní „Žalobkyně“. Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 2. 9. 2024.4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, ve kterém uvedla, že v projednávané věci označila jako svou doručovací adresu emailovou adresu, na kterou ji však nebylo doručeno předvolání k jednání, při kterém byl vyhlášen napadený rozsudek. Poukázala na zmatečné výroky o náhradě nákladů řízení. Požádala o změnu petitu s tím, že žádá o uložení povinnosti žalovaným zdržet se nechránění osobních údajů, zejména jména, příjmení, příbuzenských vztahů, adresy bydliště a údajů získaných v souvislosti výkonem činnosti žalovaných u fyzických osob , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , jméno FO, a , jméno FO, a zdržet se poškozování dobrého jména žalobkyně a jejích příbuzných. Zdůraznila, že žádá dále zaplacení částky 3 000 000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za újmu způsobenou zásahem do osobnostních práv žalobkyně, ke kterému došlo v důsledku uvedeného jednání žalovaných, kteří před novou sousedkou žalobkyně neochránili osobní údaje žalobkyně a její rodiny a údaje z šetření orgánů státní správy, jichž byli účastni. Současně šířili nepravdivé informace o žalobkyni a její rodině popisováním situací, kdy docházelo opakovaně ke sledování a následnému vyhrožování nejen dospělých ale i dětí, ač k takovému jednání ze strany žalobkyně a její rodiny nikdy nedošlo a jedná se o nepravdivou pomluvu. Tím se žalovaní mohli dopustit, Anonymizováno, trestného činu pomluvy, nebezpečného pronásledování a neoprávněného nakládání s osobními údaji. Navrhla, aby odvolací soud rozhodl, že se rozsudek soudu prvního stupně zrušuje a v řízení se pokračuje.5. Žalovaní ve vyjádření k odvolání žalobkyně shodně uvedli, že žalobkyně neuvedla nové skutečnosti, ale pouze rozvedla dosavadního vylíčení incidentu, ze kterého dovozuje své nároky. Je sporné, zda žaloba směřuje vůči správným osobám, s ohledem na to, kdo měl podle žalobkyně informace sdělovat. Zdůraznili, že žalobkyně dovozuje nemajetkovou újmu z nedostatečné ochrany osobních údajů žalobkyně a její bratra, přitom celý dům ví, kdo je žalobkyně a její bratr. Ztotožnili se zcela se závěry soudu prvního stupně, že nebyly prokázány předpoklady pro vznik nároku z odpovědnosti žalovaných 1. a 2. za nemajetkovou újmu, které se žalobkyně domáhá ani pro výši uplatněného nároku. Navrhli potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a neshledal odvolání žalobkyně důvodným.7. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se žalobou ze dne 10. 10. 2022 domáhala po žalovaných 1. a 2. a dále žalovaných 3. , právnická osoba, , adresa, , sídlem , adresa, a 4. Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, sídlem , adresa, , aby se zdrželi dalších neoprávněných zásahů do přirozených práv žalobkyně a jejích příbuzných a zaplatili 3 000 000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za újmu způsobenou zásahem do osobnostních práv žalované, ke kterému došlo v důsledku jednání žalovaných, kteří nechránili osobní údaje fyzických osob a dopustili se trestných činů pomluvy, nebezpečného pronásledování a neoprávněného nakládání s osobními údaji. Poukázala na obsah podání , jméno FO, , právnická osoba, v , adresa, ze dne 2. 5. 2020, ve které se uvádí: „při komunikaci s panem , Anonymizováno, ze stavebního úřadu, s , Anonymizováno, policisty i se sousedy mi popisovali situace, kdy docházelo opakovaně ke sledování a následnému vyhrožování nejen dospělých, ale i dětí. Věc se již řešila s p. , Anonymizováno, , který ví, že se skutečně jedná o problémové sousedy, kteří si na všechny všude stěžují a obtěžují okolí. Neví však co s nimi.“8. Pravomocným usnesením soudu prvního stupně ze dne 22. 3. 2023, č. j. 8 C 228/2022-38, ve spojení s opravným usnesením ze dne 13. 6. 2023, č. j. 8 C 228/2022-70, bylo řízení vůči původním žalovaným 3. a 4. zastaveno z důvodu neodstranitelné podmínky řízení.9. Podle § 81 o. z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.10. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.11. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.12. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.13. Podle § 2951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.14. V právní teorii i praxi je standardně dovozováno, že pro vznik deliktních nároků z ochrany osobnosti musejí být dány (kumulativně) obecné hmotněprávní předpoklady, tedy existence neoprávněného, resp. protiprávního zásahu do absolutního osobnostního práva, existence účinků způsobilých dotknout se osobnosti člověka, tj. osobnost člověka ohrozit či ji porušit, a existence příčinné souvislosti mezi u