22 Co 146/2025-76 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 38 358 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 18,25 % z částky 38 358 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem II. rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 806 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce podal dne 24. 10. 2024 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 38 358 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 12. 10. 2023 uzavřena smlouva o dílo, na základě které žalobce provedl pro žalovaného stavební práce spočívající v dodání a montáži výplně stavebních otvorů – okna, dveře a další součásti oken a dveří dle položkových listů, které byly součástí smlouvy o dílo a žalovaný se zavázal zaplatit cenu díla 139 857,95 Kč s tím, že předem uhradil zálohu 105 000 Kč. Dílo bylo žalobcem předáno a žalovaným převzato na základě zápisu o předání a převzetí ze dne 17. 1. 2024, v němž bylo konstatováno, že dílo bylo předáno v plném rozsahu bez vad a je možno jej fakturovat. Žalobce proto v souladu se smlouvou vyhotovil fakturu na doplatek ceny díla a dále vystavil fakturu na vícenáklady ve výši 3 500 Kč vzniklé v důsledku stavební nepřipravenosti (absence lešení), což bylo potvrzeno v zápise o předání a převzetí.3. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor s námitkou, že požadovaná pohledávka není dle jeho evidence oprávněná, když cenu díla ve výši 105 000 Kč již uhradil.4. Žalobce reagoval replikou, že cena díla byla sjednána na částku 139 857,95 Kč, nikoli na částku 105 000 Kč.5. Soud prvního stupně provedl při jednání dne 14. 5. 2025 dokazování listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění.6. Účastníci uzavřeli dne 12. 10. 2023 smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, , na základě které měl žalobce vyrobit předmět díla (demontáž, výroba a montáž označených stavebních otvorů) do 9 týdnů po uzavření smlouvy a po uhrazení první zálohy a do dalších 5 dnů dílo namontovat a žalovaný mu za to měl zaplatit dohodnutou cenu ve výši 139 857,95 Kč. V čl. VI. 1. účastníci konstatovali, že ve věcech smlouvou neupravených se budou řídit Všeobecnými obchodními podmínkami (VOP) zveřejněnými na webových stránkách žalobkyně. V čl. VI. 5. smlouvy žalovaný prohlásil, že se seznámil s požadavky na stavební připravenost, které byly přiloženy ke smlouvě jako její nedílná a závazná příloha. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy obsahující požadavky na stavební připravenost vyplývá, že účastníci si pro bezproblémovou montáž oken a vnějších dveří sjednali zajištění volného příjezdu a přístupu k objektu, střechy, aby do objektu nezatékalo, komunikace pro bezpečný přesun montážníků, výškovou dosažitelnost stavebních otvorů (postavené lešení), váhorysy, úpravu stavební konstrukce a podkladní konstrukce. Dle čl. 23 VOP bylo třeba do předávacího protokolu specifikovat zjištěné vady či nedodělky, jinak se mělo za to, že dílo bylo předáno bez vad. Dle čl. 41 VOP byl pro případ prodlení s úhradou řádně vystavených faktur sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení (18,25 % p. a.).7. V protokole o předání a převzetí výrobků a prací s datem 17. ledna 2024 bylo konstatováno a za obě smluvní strany podepsáno, že zakázka byla dodána, namontována, seřízena a předána v plném rozsahu a že je možno zakázku fakturovat. V protokole byla dále zaznamenána vada spočívající v tom, že žalovaný nezajistil pro práci ve výšce 3,4 m dodání lešení pro demontáž, montáž a zednické začištění, pro kterou budou žalobcem vyúčtovány vícepráce 3 500 Kč.8. Fakturou č. , hodnota, vystavenou dne 22. 1. 2024 žalobce vyúčtoval žalovanému doplatek ceny díla 34 858 Kč (139 857,95 Kč - záloha 105 000 Kč) se splatností dne 1. 2. 2024. Fakturou č. , hodnota, vystavenou dne 22. 1. 2024 žalobce vyúčtoval žalovanému vícenáklady (lešení) 3 500 Kč se splatností 1. 2. 2024.9. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 5. 2024, odeslanou a doručenou téhož dne do datové schránky, žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu do 27. 5. 2024.10. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o dílo podle § 2586 odst. 1 a § 2587 o. z. Žalobce splnil svůj závazek dílo provést, přičemž jeho dokončení a předání ve smyslu § 2604 o. z. bylo prokázáno zápisem o předání a převzetí. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy splnil pouze částečně, když uhradil zálohu ve výši 105 000 Kč, nedoplatil však zbývající část ceny díla a dále vícenáklady spojené s provedením díla vzniklé v důsledku toho, že žalovaný nesplnil jeden z požadavků na stavební připravenost. Soud prvního stupně proto uložil žalovanému doplatit cenu díla a cenu vícenákladů, včetně úroků z prodlení ve sjednané výši podle § 1970 o. z. ode dne následujícího po splatnosti faktur a včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný.11. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Namítal, že soud prvního stupně se dopustil procesní vady, když neakceptoval jeho řádnou omluvu z jednání nařízeného na 11. 4. 2025 z důvodu akutní nemoci. Vydání rozsudku v nepřítomnosti žalovaného způsobilo, že soud prvního stupně rozhodl, aniž by řádně zjistil stav věci, když neprovedl výpověď žalovaného, kterým měla být prokázána neoprávněnost žalovaného požadavku. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.12. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že ve věci nebylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, ale běžným rozsudkem, který byl vydán při jednání dne 14. 5. 2025, nikoli dne 11. 4. 2025.13. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.14. Ve vztahu k namítané procesní vadě odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně omluvu žalovaného ze dne 9. 4. 2025 na jednání nařízené 11. 4. 2025 akceptoval a z tohoto důvodu jednání odročil na 14. 5. 2025, což bylo žalovanému oznámeno prostřednictvím datové schránky dne 22. 4. 2025. Na toto jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, a soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).15. Z hlediska skutkových zjištění lze poukázat na podrobné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, s nímž se odvolací soud ztotožňuje a pro zjednodušení na něj v souladu se závěry Nejvyššího soudu vyslovenými v řízení sp. zn. 29 Cdo 3450/2011 plně odkazuje.16. Podle § 2586 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.17. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.18. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.19. Stran právního posouzení odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně na skutkový stav věci správně aplikoval smluvní ujednání a shora citovaná zákonná ustanovení. Správně uzavřel, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o dílo, v rámci kterého vznikla žalovanému vůči žalobci povinnost doplatit cenu díla a zaplatit odsouhlasenou cenu za vzniklé vícenáklady poté, co dílo bylo ze strany žalobce dokončeno a předáno, jak bylo prokázáno podepsaným zápisem o předání a převzetí. Žalovaný nesplnění závazku ze strany žalobce ani netvrdil a cena díla byla ve smlouvě sjednána ve výši 139 857,95 Kč, nikoli ve výši 105 000 Kč. Správně byly žalobci podle § 1970 o. z. přiznány i úroky z prodlení ve smlouvě sjednané výši a podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i náklady spojené s uplatněním pohledávky v paušální výši 1 200 Kč.20. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve věcně správném výroku I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.21. Jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil odvolací soud i výrok o náhradě nákladů řízení. Co do struktury a výše této náhrady odvolací soud odkazuje na správné odůvodnění soudu prvního stupně.22. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný. Žalobci vznikly náklady v souvislosti se zastoupením advokátkou v celkové výši 7 526 Kč sestávající ze dvou úkonů právní služby (vyjádření k odvolání a účast při odvolacím j