23 Co 222/2025-146 — Krajský soud v Praze

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 80 260 Kč s úrokem z prodlení z titulu vydání bezdůvodného obohacení s tím, že žalovaná u ní pracovala na pozici mzdová účetní, účetní, rozpočtář, kdy v době od ledna 2021 do prosince 2023 byla nesprávně zařazena do 11. platové třídy a 11. platového stupně, ačkoliv práce, které žalovaná skutečně vykonávala, tomuto platovému zařazení neodpovídaly a žalovaná měla být v uvedené době správně zařazena do 10. platové třídy a 11. platového stupně. V důsledku nesprávně určeného platového tarifu se žalovaná bezdůvodně obohatila o celkovou částku 80 260 Kč, kterou žalobkyni přes písemnou výzvu nevrátila. Podle žalobkyně byla žalovaná vzhledem ke své pracovní náplni osobou odborně způsobilou a musela proto vědět či předpokládat, že platový tarif je jí určen nesprávně; vědomost žalované o nesprávném zařazení žalobkyně dovozovala i z její úzké spolupráce s ředitelkou školy, která jí tento platový tarif určila. Podle žalobkyně tak žalovaná ohledně přijímání nesprávně určeného platového tarifu nemohla být v dobré víře.2. Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) žalobu o zaplacení 80 260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 80 260 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení zamítl (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na nákladech řízení 36 565 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám (tehdejšího) zástupce žalované (výrok II.).3. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně přes poskytnuté poučení neunesla důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že žalovaná nevykonala práci odpovídající 11. platové třídě, když k tomu navržené důkazy (pracovní náplň žalované, protokol o kontrole , právnická osoba, ), „nebyly způsobilé k jeho prokázání, neboť ze žádného z nich nevyplývalo, jaké konkrétní činnosti žalovaná v rozhodném období skutečně vykonávala, aby soud mohl posoudit, zda se jedná o činnosti, které neodpovídají zařazení do 11. platové třídy dle NV č. 222/2010 Sb. či nikoliv, a to ani ve spojení s dalšími v řízení provedenými důkazy (protokol o veřejnosprávní kontrole a protokol o kontrole Oblastního inspektorátu práce)“. Dále uvedl, že „vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení neprokázala tvrzení, že žalované byla částka 80 260 Kč vyplacena neprávem, se proto již dále nezabývá otázkou, zda žalovaná byla do 11. platové třídy zařazena nesprávně a o vědomosti žalované o nesprávném určení 11. platové třídy“.4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Vytýkala soudu prvního stupně nesprávnost závěru, že neunesla důkazní břemeno ve vztahu k prokázání tvrzení, že žalovaná nevykonala práce odpovídající 11. platové třídě, kdy s poukazem na dikci ustanovení § 123 odst. 2 zákoníku práce namítala, že zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. Poukazovala na to, že mezi účastníky není sporu o tom, že nejnáročnější práce, které žalobkyně po žalované požadovala, spadaly do druhu práce „rozpočtář“, k čemuž žalobkyně žalované předložila též podrobnou pracovní náplň, která obsahovala činnosti, které žalobkyně po žalované požadovala, přičemž ani žalovaná v řízení netvrdila, že by vykonávala jiné činnosti, než dle sjednaného druhu práce, nebo než jaké obsahovala její pracovní náplň. Podle žalobkyně je v pracovněprávním vztahu pracovní smlouva a pracovní náplň zcela dostačujícím podkladem pro určení toho, jaké činnosti má zaměstnanec vykonávat, a tyto dokumenty by tudíž měly být i dostačujícím důkazem k prokázání tvrzení, jaké nejnáročnější práce žalovaná pro žalobkyni konala. Dále uvedla, že v poměrech žalobkyně ani není objektivně možné, aby žalovaná vykonávala činnosti rozpočtáře, které by odpovídaly 11. platové třídě. Poukazovala na to, že v nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, jsou pro činnost „rozpočtář“ pro 11. platovou třídu uvedeny práce: „sestavování rozpočtů organizací s rozmanitými obory činností, členitou vnitřní organizační strukturou a s dynamickým vývojem jednotlivých rozpočtových položek. Optimalizace příjmové a výdajové politiky organizace. Stanovování zásad rozpisů rozpočtů a jiných rozpočtových pravidel.“ V této souvislosti žalobkyně namítala, že je jednou příspěvkovou organizací, a tudíž v rámci pracovněprávního vztahu k žalobkyni nemohla žalovaná sestavovat rozpočty více organizací, natož pak s rozmanitými obory činností. Navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl, popřípadě zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání odmítla tvrzení žalobkyně, že ve školském prostředí nebylo objektivně možné činnosti 11. třídy vykonávat, kdy poukazovala na to, že podle pracovní náplně vykonávala souběžně činnosti ekonomické, mzdové, personální, účetní i rozpočtové, včetně sestavování a kontroly rozpočtu, navrhování a zpracování rozpočtových změn, vedení majetkové správy a zajišťování vnitřního kontrolního systému a její agenda tak byla natolik široká, že naplňovala kritéria 11. platové třídy. Poukazovala na to, že sama se do této třídy nezařadila, když toto zařazení provedla ředitelka školy prostřednictvím platových výměrů, z nichž žalovaná vycházela a po celou dobu byla v dobré víře, že jí náleží plat v souladu s příslušnou platovou třídou. Podle žalované žalobkyně neunesla důkazní břemeno nejen ohledně objektivní stránky, tedy že by žalovaná vykonávala práci odpovídající nižší platové třídě, ale ani se nepokusila unést důkazní břemeno ohledně subjektivní stránky ve smyslu ustanovení § 331 zákoníku práce, tedy že by žalovaná věděla nebo musela vědět o nesprávnosti určených částek. Navrhovala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek podle ustanovení § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, odvolání není důvodné.7. Z obsahu soudního spisu se podává, že žalovaná byla u žalobkyně zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 1995, zprvu jako ekonomka, posléze na základě dodatků k pracovní smlouvě jako mzdová účetní, ekonomka, hospodářka školy. Podle dodatku číslo 9 k pracovní smlouvě ze dne 25. 1. 2002 žalovaná od 1. 2. 2002 pracovala na pozici hospodářky školy se mzdovou a účetní agendou. Platovým výměrem ze dne 30. 8. 2019 žalobkyně žalované určila ode dne 1. 9. 2019 platový tarif ve výši 30 030 Kč v 11. platové třídě a 11. platovém stupni s tím, že druhem vykonávaných prací jsou kumulované činnosti: administrativní a spisový pracovník, sekretář, referent majetkové správy, personalista, mzdový účetní, rozpočtář a pokladník. Téhož dne (1. 9. 2019) byla žalovaná žalobkyní seznámena se svou pracovní náplní pro druh práce hospodářka (sloučená funkce) – administrativní a spisový pracovník, sekretář, majetkový správce, personalista, mzdový pracovník, účetní, správce rozpočtu, finanční pracovník a pokladník s tím, že zde žalobkyně uvedla, že se jedná o 11. platovou třídu dle položky 1.02.04 katalogu prací pro nejnáročnější druh práce rozpočtář. Náplň práce žalované zahrnuje popis činností administrativního a spisového pracovníka, činností na úseku sekretariátu, v majetkové správě, na organizačním úseku, úseku kontroly (v souladu se z. č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole), úseku statistiky, v personalistice, ve mzdové agendě, v účetní agendě, ve správě rozpočtu, na úseku finančním a při vedení pokladny. V oblasti personalistiky měla žalovaná v náplni práce provádění dílčích pracovních úkonů a personalistických prací podle stanovených postupů a pravidel, například sepisování pracovněprávních smluv, vedení personální evidence, příprava a kompletace pracovněprávní a zaměstnanecké dokumentace a dalších pokladů podkladů na základě pokynů vedoucího organizace. Ve mzdové agendě měla žalovaná v náplni práce přípravu a zpracování údajů a provádění dalších úkonů k výpočtu platu, náhrad platu, případně dalších náhrad, ke zjišťování výpočtu a odvodu daně z příjmu, pojistného na sociální a všeobecné zdravotní pojištění zaměstnanců, včetně systematického vedení a archivování těchto údajů a souvisejících údajů, provádění registračních a oznamovacích činností a vztahů týkajících se zaměstnanců organizace, dále výpočet výše, zajišťování výplaty, zúčtování platů a náhrad a dalších plnění poskytovaných zaměstnancům, výpočet a provádění srážek z platu, zajišťování agendy daně z příjmů ze závislé činnosti zaměstnanců, pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Jako správce rozpočtu měla žalovaná v náplni práce sestavování rozpočtu organizace, včetně rozpisů na jednotlivé položky v souladu se směrnicí o tvorbě rozpočtu, zajišťování realizace příjmových a výdajových stránek rozpočtu, včetně návrhu opatření při jejich neplnění, kontrolu hospodaření podle rozpočtu včetně sledo