23 Co 83/2025-170 — Krajský soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 350 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 30. 8. 2023 uzavřela s panem , jméno FO, ) kupní smlouvu „zprostředkovatelskou“ k nákupu vozidla značky , SPZ, dále jen „vozidlo“). Za žalobkyni komunikoval její manžel a za , jméno FO, jeho syn , jméno FO, . , jméno FO, žalobkyně a její manžel nikdy neviděli. Žalobkyně uhradila na bankovní účet , jméno FO, sjednanou kupní cenu ve výši 350 000 Kč a dále 69 480 Kč za poskytnuté služby (za kompletní prohlídku vozu, výměnu oleje, průplach převodovky a za windshield). , jméno FO, manžela žalobkyně ujišťoval, že auto je ve velmi dobrém stavu, nikdy nebylo bouráno a má najeto 150 880 kilometrů. Tvrdil, že vozidlo patřilo dříve slavnému tenistovi. Po zakoupení a převzetí vozidla žalobkyně s manželem z osvědčení o registraci vozidla zjistila, že posledním vlastníkem byla žalovaná. Byly zjištěny dvě havárie vozidla a vyšší počet najetých kilometrů. Žalobkyně nemohla kontrolu učinit před nákupem vozidla, neboť neznala VIN kód, ačkoliv o něj manžel žalobkyně žádal. Sjednaná kupní cena tak byla příliš vysoká. Kdyby žalobkyně o veškerých skutečnostech věděla, vozidlo by nekoupila. , jméno FO, se projevoval jako odborník a vystupoval v rámci své podnikatelské činnosti. O existenci žalované věděl a žalobkyni to zatajil. Po převzetí automobilu se začaly projevovat závady. Žalobkyně od smlouvy pro její podstatné porušení odstoupila. Nebyla si však vědoma, s kým smlouvu uzavřela. , jméno FO, nikdy vlastníkem nebyl, a proto ani nemohl kupní smlouvu uzavřít. Z opatrnosti odstoupení zaslala , jméno FO, , , jméno FO, a žalované. Žalobkyně nevěděla, zda byl , jméno FO, oprávněn uzavřít smlouvu místo žalované. V rámci následné komunikace bylo ujasněno, že , jméno FO, zastupoval žalovanou na základě zmocnění. Převodcem tak byla žalovaná. Kupní smlouva je smlouvou spotřebitelskou, neboť v okamžiku uzavření smlouvy měla žalobkyně za to, že smlouvu uzavírá s , jméno FO, , jako podnikatelem. Jelikož mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva, od které žalobkyně odstoupila, je žalovaná povinna vydat bezdůvodné obohacení odpovídající zaplacené kupní ceně ve výši 350 000 Kč.2. Okresní soud Praha-východ (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) zamítl nárok žalobkyně, na zaplacení částky 350 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 18. 1. 2024 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni nahradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 84 700 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II.).3. Napadený rozsudek soud prvního stupně odůvodnil tím, že dne 30. 8. 2023 byla mezi žalobkyní a , jméno FO, uzavřena kupní smlouva týkající se prodeje vozidla. Tato smlouva byla označena jako zprostředkovatelská (ve smlouvě výslovně uvedeno, že se nejedná o smlouvu přímou) a , jméno FO, byl označen jako zprostředkovatel. Před uzavřením kupní smlouvy probíhala písemná komunikace mezi , jméno FO, , synem , jméno FO, , a manželem žalobkyně, v níž byl manžel žalobkyně opakovaně srozuměn s tím, že kupní smlouva bude uzavřena s panem Hýblem, jako zprostředkovatelem, nikoliv s majitelkou vozidla (s žalovanou). , jméno FO, , ani , jméno FO, se po celou dobu neprezentovali jako majitelé vozidla. Jednoznačně deklarovali, že vystupují jako zprostředkovatelé. , jméno FO, zastupoval žalovanou na základě ústně uzavřené komisionářské smlouvy. Jednalo se tak o případ nepřímého zastoupení. Obsahem této ústní dohody bylo, že , jméno FO, zařídí prodej vozidla svým jménem a obdrženou kupní cenu převede na žalovanou, za což mu bude náležet odměna. , jméno FO, tak nabyl práva a povinnosti z kupní smlouvy sám s povinností je následně převést na žalovanou. Uzavřením kupní smlouvy vznikl právní vztah mezi žalobkyní a , jméno FO, , jako komisionářem. Existují-li jakákoli práva z vadného plnění, je žalobkyně povinna je uplatnit vůči , jméno FO, , jako druhé smluvní straně. Žalovaná není nositelkou subjektivní hmotněprávní povinnosti, která je předmětem tohoto řízení. Jelikož soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně není v řízení pasivně věcně legitimována, nezabýval se již důvodností žalovaného nároku a žalobu zamítl.4. Proti oběma výrokům napadeného rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Navrhla rozsudek soudu prvního stupně změnit, žalobě v plném rozsahu vyhovět a žalobkyni přiznat náhradu nákladů řízení. Namítla, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Z provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Kupní smlouva je výslovně označena jako smlouva zprostředkovatelská a pojem zprostředkovatel je i vtělen do textu smlouvy. Z jejího obsahu je zřejmý záměr zprostředkovatele, aby mu na základě ní přímo nevznikala práva a povinnosti. I v předcházející písemné komunikaci , jméno FO, užil označení zprostředkovatel. Rovněž soud prvního stupně v napadeném rozsudku opakovaně tento pojem uvedl, aby náhle citoval ustanovení o komisi. Žádným způsobem však nevysvětlil, z jakého důvodu se nejedná o smlouvu zprostředkovatelskou. Měly být proto provedeny navržené výslechy svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří by mohli objasnit povahu závazku mezi žalovanou a panem , jméno FO, (formu a obsah zmocnění). Tyto skutečnosti mají vliv na posouzení pasivní procesní legitimace žalované. Účastnice nebyly před uplynutím koncentrační lhůty upozorněny na potřebu postavit na jisto tento typ smlouvy. Napadený rozsudek byl v tomto ohledu překvapivý. Žalobkyně je tak přesvědčena, že mezi ní a , jméno FO, došlo k uzavření smlouvy o zprostředkování a nikoli smlouvy komisionářské. Z kupní smlouvy proto vznikla práva a povinnosti přímo žalované, která je v řízení pasivně procesně legitimována. Na tom nic nemění, že jako smluvní strana je uveden , jméno FO, a nikoliv žalovaná, neboť není vyloučeno, aby zprostředkovatel, je-li k tomu zmocněn, kupní smlouvu uzavřel za prodávajícího. Případné formální nedostatky kupní smlouvy nemohou jít neoprávněně k tíži žalobkyně (kupující), která je právním laikem.5. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že považuje napadený rozsudek za věcně správný, navrhuje jej potvrdit a žalované přiznat náhradu nákladů odvolacího řízení. Ztotožnila se se závěrem soudu prvního stupně, že prostřednictvím svého syna uzavřela s , jméno FO, komisionářskou smlouvu. Obsahem této smlouvy bylo, aby , jméno FO, zařídil svým jménem prodej vozidla a obdrženou kupní cenu předal žalované, za což mu náležela odměna. Žalobkyni muselo být jasné, že kupní smlouvu uzavírá s , jméno FO, jakožto s osobou, která prodej obstarává v zastoupení vlastníka vozidla (žalované). Sama žalobkyně v řízení potvrdila, že vždy jednala pouze s panem , jméno FO, , nikoliv se žalovanou jako vlastníkem vozidla. Veškeré rozhodné skutečnosti byly prokázány listinnými důkazy, provedení výslechů , jméno FO, a , jméno FO, by bylo nadbytečné. Ze strany soudu prvního stupně nedošlo ani k procesnímu pochybení, pokud žalobkyni neposkytl poučení o povinnosti postavit najisto typ smlouvy. Žalobkyně je po celou dobu řízení zastoupena advokátem, a proto si je vědoma, že jí uplatněný nárok podléhá právnímu posouzení ze strany soudu. Soud prvního stupně nebyl vázán právním hodnocením obsaženým v žalobě. Vztah mezi žalovanou a , jméno FO, nebylo možné posoudit podle ustanovení o zprostředkování, neboť zprostředkovatelská smlouva předpokládá pouze vyhledání smluvního partnera, resp. obstarání zájemci příležitost uzavřít určitou smlouvu. Samotnou smlouvu však jménem zájemce sám neuzavírá, což je zásadní pro posouzení smluvního vztahu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu s panem , jméno FO, , nikoliv s žalovanou, a proto je z ní zavázán , jméno FO, , jako komisionář.6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání do věci samé není důvodné.7. Důkazy provedenými před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že před uzavřením kupní smlouvy probíhala mezi manželem žalobkyně a , jméno FO, písemná komunikace týkající se prodávaného vozidla, kupní ceny a prací, které budou na vozidle před předáním provedeny. Dne 27. 6. 2023 zaslal , jméno FO, manželu žalobkyně zprávu nazvanou „Ujednání o zprostředkování nákupu vozidla“, v níž upřesnil bankovní účet, na který má být zaslána částka 330 000 Kč za zprostředkování nákupu vozidla (tvořená základním servisem vozidla a čištěním vozidla). Ujednání bylo činěno mezi , jméno FO, (narozen , datum, ) a manželem žalobkyně. Rovněž se dohodli, že finální částka bude o něco vyšší a tato částka bude zaplacena před předáním vozidla, jakmile budou známy veškeré náklady. K