26 Co 100/2022-349 — Krajský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zdržet se odstavovaní nákladních vozů, kontejnerů, nakládání materiálu na nákladní vozy či bagr na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /19, Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, (dále případně jen „předmětné pozemky“). Dále mu uložil povinnost odstranit zeminu navezenou na předmětné pozemky tak, aby plocha před budovou č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , byla do vzdálenosti maximálně 12 m od jižní strany budovy č. p. , Anonymizováno, skloněna pod úhlem 4°, a dále aby za hranou této vzdálenosti bylo provedeno její sesvahování v souladu s výkresovou dokumentací (tak, jak je v tomto výroku blíže specifikována), to vše do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II. soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zajistit a udržovat po celé východní straně zpevněné plochy pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, souvislou řadu stálezelených keřů nebo stromů jehličnatých či listnatých s minimální výškou 1,8 m. Ve výroku III. uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.2. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu nazvanou jako , jméno FO, o narovnání a způsobu užívání pozemku a stavby (dále případně jen „, jméno FO, “). V , jméno FO, se mimo jiné žalovaný zavázal odtěžit část zeminy z pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, tak, aby plocha před budovou č. p. , Anonymizováno, byla do vzdálenosti maximálně 12 m od jižní strany budovy skloněna pod úhlem 4°, dále aby za hranou této vzdálenosti bylo provedeno její sesvahování v souladu s odkazovanou výkresovou dokumentací. Dále se v této smlouvě zavázal žalovaný udržovat shora popsaný stav pozemků, zejména dále nenavyšovat jejich výškovou úroveň návozem zeminy nebo dalšími terénními úpravami. Dále se žalovaný v , jméno FO, zavázal, že stavební stroje a jinou podobnou stojní mechanizaci (které měl v úmyslu v rámci svého podnikání parkovat a opravovat v suterénu domu č. p. , Anonymizováno, ) nebude dlouhodobě odstavovat (déle než dva dny) na zpevněné ploše před jižní stranou domu č. p. , Anonymizováno, , nebude je startovat a užívat od 22.00 hodin do 6.00 hodin v pracovních dnech, a od 19.00 hodin do 9.00 hodin ve dnech pracovního volna, nebude je nechávat nastartované, nebude je zde opravovat a odkládat jejich díly, a zachová rezidenční charakter území. , jméno FO, zhodnotil soud I. stupně po právní stránce jako platnou nepojmenovanou smlouvu uzavřenou podle § 1746 odst. 2 zákonač. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“). Pokud žalovaný listinou ze dne , datum, vypověděl , jméno FO, , neshledal soud I. stupně výpověď ve vztahu k výše sjednaným povinnostem jako platnou s odkazem na ust. § 1999 odst. 2 o. z., když sjednané povinnosti měly povahu zdržení se určitého jednání, přičemž na smlouvu obsahující povinnosti tohoto druhu nelze ustanovení § 1999 odst. 1 o. z. o možnosti výpovědi použít. Soud I. stupně uzavřel, že žalovaný svou povinnost z , jméno FO, nenavyšovat úroveň terénu nad dohodnutou úroveň nesplnil, když bylo prokázáno, že po uzavření , jméno FO, zeminu na zmíněné pozemky navážel. Dle soudu I. stupně bylo v řízení rovněž prokázáno, že žalovaný po uzavření , jméno FO, porušoval i povinnost zdržet se činností v souvislosti s provozováním jeho podnikání.3. Proti tomuto rozsudku, a to do výroků I. a III., podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání. Namítl v něm zejména, že v řízení nebylo provedeným dokazováním prokázáno, že by porušoval povinnost z , jméno FO, - v dohodnutém rozsahu se zdržet činností souvisejících s jeho podnikáním na předmětných pozemcích. Především nebylo prokázáno, že by porušoval povinnost zdržet se parkování a odstavování strojů po dobu delší dvou dnů. Pokud byly žalobcem předloženy fotografie, zachycovaly parkování mechanizace v různých termínech, nikoli však ve dvou po sobě následujících dnech. Navíc slyšení svědci vypověděli, že stroje jsou parkovány na vedlejším pozemku, který není , jméno FO, dotčen. Rovněž se žalobce domáhá neparkování jakýchkoliv vozidel, ačkoliv v , jméno FO, bylo sjednáno, že se omezení bude týkat pouze stavebních strojů a mechanizace k tomu určené. Za nesprávný považuje žalovaný rozsudek soudu I. stupně i v té části, kterou mu byla uložena povinnost zdržet se nenavyšování terénu v , jméno FO, dohodnutém rozsahu. V řízení nebylo především dostatečně prokázáno, jaký byl stav a sklon předmětných pozemků před uzavřením , jméno FO, , aby bylo možno posoudit případné změny. Pokud na předmětné pozemky byla nějaká zemina po uzavření , jméno FO, navezena, jednalo se o materiál, který byl jako součást , právnická osoba, použit na zbudování plochy na severní straně před domem č. p. , Anonymizováno, , na místě, kde byl dohodnut zákaz navyšování terénu, tedy tento materiál nezůstal. Pokud bylo v , jméno FO, uvedeno, že předmětné pozemky budou v dohodnutém místě svým profilem uvedeny do původního stavu, tyto úpravy žalovaný provedl a k žádným dalším terénním úpravám již nedošlo. Šetřením příslušného stavebního úřadu ze dne , datum, bylo zjištěno, že předmětné pozemky zcela odpovídají projektové dokumentaci dodané k dodatečnému stavebnímu povolení a skutečnému provedení stavby. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích I. a III. změnil tak, že žalobu i v rozsahu uvedeném ve výroku I. zamítne a žalovaný bude zavázán k náhradě nákladů řízení.4. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání uvedl, že soud I. stupně správně na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalovaný v rozporu s obsahem , jméno FO, umisťoval na předmětné pozemky svou mechanizaci. Z četnosti výslechů svědků a jejich výskytu na místě, jakož i z důkazních fotografií lze dle žalobce dovodit, že mechanizace se na předmětných pozemcích vyskytovala neustále. V , jméno FO, uvedená dvoudenní výjimka ze zdržení se odstavování strojů na předmětných pozemcích byla dle žalobce sjednána pouze pro to, aby žalovanému bylo umožněno se o své pozemky starat, a aby jinak byl zachován rezidenční charakter lokality. V tomto smyslu by mělo být splnění této povinnosti posuzováno. Navíc, pokud je v , jméno FO, uvedeno časové omezení nikoli déle než dva dny, nelze dovodit, že by se mělo jednat o dva po sobě následující dny. Pokud žalovaný v odvolání namítal, že v řízení nebylo prokázáno, jaký byl stav a sklon , jméno FO, dotčených pozemků, podle žalobce to nebylo ani právně významné. Žalobce sám v žalobce uvedl, že co se týká v , jméno FO, sjednaných terénních úprav, tyto byly žalovaným provedeny. V žalobě uplatněný nárok se týká činnosti žalovaného na předmětných pozemcích poté, co již byly terénní úpravy v souladu s , jméno FO, dokončeny. Žalobce se tedy domáhá uvedení předmětných pozemků do stavu nikoli před uzavřením , jméno FO, , ale do stavu, který , jméno FO, odpovídá. Domáhá se tedy odtěžení zeminy, která byla následně na předmětné pozemky navezena, jak bylo v řízení prokázáno. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích jako správný potvrdil.5. Proti zamítavému věcnému výroku II. rozsudku soudu I. stupně nepodal žádný z účastníků v zákonné lhůtě odvolání, a proto v tomto rozsahu nabyl již rozsudek soudu I. stupně právní moci (§ 206 odst. 2 zákona č. 99/1963 S., občanský soudní řád /dále jen ,,o. s. ř.“).6. Odvolací soud o odvolání žalovaného již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak že rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku I. změnil tak, že se žaloba v tam uvedeném rozsahu zamítá.7. Odvolací soud v tomto rozsudku uzavřel, že , jméno FO, nelze po právní stránce upřít jí deklarovanou povahu dohody o narovnání dle § 1903 o. z. S odkazem na větu druhou § 1903 odst. 1 o. z. komentářová literatura připouští narovnáním upravit i sporná práva a povinnosti z oblasti práv věcných (tedy nikoli pouze z oblasti práva závazkového). Z obsahu , jméno FO, se podává, že mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaný výstavbou rodinného domu (č. p. , Anonymizováno, ) a souvisejícími terénními úpravami přilehlých pozemků ve svém vlastnictví, jakož i provozováním své podnikatelské činnosti na tomto místě neobtěžuje žalobce jako vlastníka prakticky sousedních nemovitostí, nad míru přiměřenou, a to narušováním soukromí, zejména při užívání rodinného domu č. p. , Anonymizováno, . Dále uzavřel, že tato sporná práva a povinnosti mající z právního hlediska svůj původ v § 1012 a násl. o. z., tedy sporná práva a povinnosti z oblasti práva věcného, lze v obecné rovině mezi účas