26 Co 197/2025-77 — Krajský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem Okresní soud Praha – západ (soud I. stupně) ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 41 856 Kč od 18. 4. 2019 do 14. 4. 2025 a ve výši 14,75 % ročně z částky 114 079 Kč od 8. 6. 2024 do 20. 11. 2024 a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 31 501 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.2. Soud I. stupně se zabýval žalobním tvrzením, že žalovaná dluží žalobkyni částku 80 692 Kč za provedení díla – zemních prací na zakázce v , adresa, fakturovaných fakturou ze dne 3. 4. 2019 se splatností do 17. 4. 2019 a částku 114 079 Kč za provedení díla – zemních prací na zakázce ve Zlatníkách fakturovaných fakturou ze dne 25. 4. 2024 se splatností do 7. 6. 2024.3. V průběhu řízení vzala žalobkyně zpět žalobu nejprve do částky 38 836 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky od 18. 4. 2019 do zaplacení, a to ve vztahu k nároku na doplacení ceny díla z faktury ze dne 3. 4. 2019 z důvodu plnění žalované ještě před podáním žaloby (trvala tedy v tomto směru na zaplacení částky 41 856 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 18. 4. 2019 do zaplacení). Poté vzala zpět žalobu i do zbývající jistiny ve výši 41 856 Kč, protože žalovaná po zahájení řízení dne 15. 4. 2025 tuto částku uhradila. Dále vzala žalobkyně zpět žalobu i do částky 114 079 Kč z faktury ze dne 25. 4. 2024 se splatností do 7. 6. 2024, protože i tuto částku žalovaná v průběhu řízení zaplatila, a to dne 20. 11. 2024.4. Soud I. stupně v rozsahu výše zmíněných zpětvzetí žaloby řízení zastavil, a předmětem řízení tak zůstal pouze nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení výši 9,75 % ročně z částky 41 856 Kč od 18. 4. 2019 do 14. 4. 2025 a ve výši 14,75 % ročně z částky 114 079 Kč od 8. 6. 2024 do 20. 11. 2024 a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.5. V tomto zbylém rozsahu pak soud I. stupně žalobě vyhověl, když uzavřel, že žalobkyni vznikl z titulu uzavřených smluv o dílo nárok na zaplacení ceny díla, přičemž v tomto směru mezi stranami nebylo ani sporu. Poté, co žalovaná v průběhu řízení uhradila všechny zbývající oprávněně nárokované částky z ceny díla (vyjma částky 38 836 Kč, kterou uhradila již před zahájením řízení), má žalobkyně z titulu nároku na zaplacení příslušenství pohledávky právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení za období, po která žalovaná tyto zbylé části jistin dlužila.6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání. Podle jejího názoru soud I. stupně pochybil, pokud zákonné úroky z prodlení z uvedených částek a za uvedená období přiznal žalobkyni v plné výši, ačkoliv pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení zkonstatoval, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl 80 % žalobkyně oproti 20 % žalované a rozdíl úspěchu a neúspěchu tak činil 60 %. Co se týče rozhodnutí soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení, žalovaná namítla, že soud nesprávně určil tarifní hodnotu (pro výpočet výše odměny za každý z úkonů právní služby), když nezohlednil, že v průběhu řízení žalobkyně postupně svůj žalobou uplatněný nárok omezovala. Poměr úspěchu a neúspěchu pak měl být určen i při započítání příslušenství v podobě úroků z prodlení. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.7. Žalobkyně navrhla rozsudek soudu I. stupně ve všech výrocích jako správný potvrdit. Poměr úspěchu a neúspěchu pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení nemá pro rozhodování o výši příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení žádný právní význam. Soud I. stupně rovněž správně určil i výši tarifní hodnoty jednotlivých úkonů právní služby právního zástupce žalobkyně, když předmětem řízení byla po celou jeho dobu částka uvedená v žalobě.8. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád /dále jen ,,o. s. ř.“/), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.9. Odvolací soud projednal odvolání žalované bez její účasti a účasti jejího právního zástupce postupem podle § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř. za situace, kdy se právní zástupce žalované z účasti u nařízeného ústního jednání omluvil bez žádosti o odročení jednání.10. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.): Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.11. Podle § 1968 o. z.: Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle § 1970 o. z.: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 513 o. z.: Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.15. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.16. Podle § 142 o. s. ř.: Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (odst. 1). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (odst. 2).17. Podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (AT): Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.18. Po provedeném dokazování soud I. stupně správně uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení ceny díla za provedení zemních prací na zakázkách v , adresa, , jak bylo fakturováno fakturou ze dne 3. 4. 2019 se splatností do 17. 4. 2019 a fakturou ze dne 25. 4. 2024 se splatností do 7. 6. 2024. Dále soud I. stupně správně uzavřel, že z uvedených právních titulů žalobkyně v řízení důvodně uplatnila nárok z ceny díla za práce v , adresa, ve výši 41 856 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 18. 4. 2019 do zaplacení, naopak nedůvodně z ceny díla za tyto práce uplatnila částku 38 836 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 18. 4. 2019 do zaplacení, protože tuto žalovaná uhradila ještě před zahájením tohoto řízení. Dále soud I. stupně správně uzavřel, že žalobkyně v řízení důvodně uplatnila nárok na zaplacení ceny díla za práce ve Zlatníkách ve výši 114 079 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8. 6. 2024 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v průběhu řízení vzala postupně zpět žalobu co do celé původně požadované jistiny 194 7871 Kč a do úroků z prodlení z částky 38 836 Kč, soud I. stupně správně řízení v tomto rozsahu postupem podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Ve zbylém rozsahu, tzn. co do požadavku na zaplacení úroků z prodlení z dlužných jistin, které žalovaná uhradila až v průběhu řízení, a co do požadavku na zaplacení paušální náhrady za náklady spojené s vymáháním pohledávky, soud I. stupně správně žalobě vyhověl.19. Správně pak určil i výši náhrady nákladů za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu stran, když žalobkyně byla z hlediska posuzování práva na náhradu nákladů řízení neúspěšná v rozsahu, ve kterém bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby pro částku, kterou žalovaná uhradila ještě před zahájením řízení (38 836 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky).20. Odvolací námitky žalované neshledal odvolací soud jako důvodné. Soud I. stupně přiznal žalobkyni správně zákonné úroky z prodlení z dlužných částek a za dlužná období v plné výši, když otázka míry úspěchu a neúspěchu pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení nemá pro vznik nároku na zákonný úrok z prodlení jako na příslušenství pohledávk