27 Co 212/2025-180 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 6. 5. 2025, č. j. 36 C 34/2024-127 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 400 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 400 000 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně vzhledem plnému úspěchu žalobce tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 96 917 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).2. Soud prvního stupně vycházel z toho, že žalobce coby kupující uzavřel se žalovaným coby prodávajícím dne 18. 2. 2020 kupní smlouvu k zahradě na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Anonymizováno, (dále jen „zahrada“), s tím, že kupní cena činila 400 000 Kč. Kupní cena byla uhrazena ve dvou splátkách po 200 000 Kč bezhotovostní platbou na účet žalovaného, a to dne 19. 2. 2020 a dne 25. 2. 2020. V době uzavření kupní smlouvy byl žalovaný zcela nezpůsobilý tímto způsobem právně jednat. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 6. 2022, č. j. 35 Nc 1707/2021-113, byl žalovaný v tomto rozsahu omezen ve svéprávnosti pro vrozenou poruchu intelektu a lehkou mentální retardaci. Ze znaleckého posudku Ústřední vojenské nemocnice ze dne 26. 4. 2021 vyplynulo, že osobnost žalovaného je simplexní, se sníženou schopností vyhodnocovat komplexní situace a logicky usuzovat, inteligence žalovaného se nachází v pásmu výrazného podprůměru (IQ 66). Soud prvního stupně proto shledal, že kupní smlouva je neplatná. Na základě dohody o zpětném převodu práv ze dne 5. 12. 2022, kterou za žalovaného podepsala jeho sestra , jméno FO, jako hmotněprávní opatrovnice, došlo ke zpětnému převodu vlastnického práva k zahradě na žalovaného. Předmětem této dohody nebylo finančním vyrovnání, neboť se na něm strany nedohodly. Předžalobní výzvou ze dne 9. 2. 2024 žalobce vyzval žalovaného k úhradě požadované částky, a to nejpozději do 16. 2. 2024. Další návrhy na doplnění soud prvního stupně zamítl s odůvodněním, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a další dokazování by nemohlo přinést jiná zásadní zjištění. Po právní stránce soud prvního stupně zhodnotil věc tak, že částka 400 000 Kč, kterou žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné kupní smlouvy, je plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Jelikož žalobce nemohl vůči žalovanému vznést námitku promlčení, neboť vlastnické právo se podle § 614 o. z. nepromlčuje, nesvědčí s ohledem na § 610 odst. 2 o. z. námitka promlčení ani žalovanému. Soud prvního stupně proto shledal žalobu na vydání bezdůvodného obohacení plně opodstatněnou, a to včetně požadovaného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne prodlení podle předžalobní výzvy zaslané žalovanému.3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný včasné odvolání, a to v celém rozsahu. V něm namítl absolutní neplatnost kupní smlouvy ze dne 18. 2. 2020, na základě které byla na žalobce převedena zahrada za celkovou kupní cenu 400 000 Kč. Účastníci dále uzavřeli dne 25. 2. 2020 smlouvu o převodu obchodního podílu ve společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., do jejíhož základního kapitálu byl vložen coby nepeněžitý vklad spoluvlastnický podíl žalovaného na bytovém domě a pozemcích, a to za 550 000 Kč. Žalovaný byl omezen ve svéprávnosti pro právní jednání majetkoprávní povahy přesahují 13 000 Kč a právní jednání spočívající v uzavírání smluv o půjče, úvěru a leasingu a smluv se závazkem finančního plnění (nikoliv jen jednorázovému, týkajícímu se finančních služeb) bez ohledu na výši plnění. Žalovaný pouze podepsal smlouvy připravené žalobcem, aniž by chápal jejich skutečný smysl. Žalovaný si zamýšlel od žalobce částku 400 000 Kč pouze zapůjčit za účelem podnikání a následně ji se sjednaným úrokem vrátit, jeho záměrem nebylo nemovitosti prodat. Právní jednání mezi účastníky by proto mělo být posouzeno podle jeho skutečné povahy (§ 555 a § 556 o. z.) nikoliv jako koupě, ale jako zápůjčka, a to s přihlédnutím k úmyslu žalovaného, který byl žalobci prokazatelně znám. S ohledem na tyto skutečnosti vznesl žalovaný námitku promlčení. Soud prvního stupně však rezignoval na zjištění skutkového stavu věci a neprovedl navržené důkazy, včetně trestního spisu vedeného proti žalobci pro přečin lichvy. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2025, sp. zn. 11 To 160/2025, vyplývá, že si žalobce musel být vědom rozumové slabosti žalovaného. Stran neprovedení dokazování je proto rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný. Ve věci bylo fakticky rozhodnuto bez řádného projednání a dokazování, neboť o námitce promlčení rozhodl soud prvního stupně s odkazem na rozhodnutí odvolacího soudu k otázce přerušení řízení, které zjevně vybočilo z předmětu podaného odvolání. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.4. Žalobce k odvolání uvedl, že považuje rozsudek soudu prvního stupně po skutkové i právní stránce za správný a odvolací námitky za neopodstatněné.5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo. Odvolací soud shledal odvolání žalovaného důvodným pouze v části týkající se rozhodnutí o úrocích z prodlení a nákladech řízení. Jinak se odvolací soud se závěry soudu prvního stupně ztotožňuje a pokládá je za věcně správné.6. Při přezkumu odvolací soud vycházel z důkazů provedených soudem prvního stupně. Při jednání odvolací soud doplnil dokazování pouze rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 9. 2025, č. j. 19 Cmo 62/2025-164 (dále jen „rozsudek VS v Praze“), který se týkal sporu mezi účastníky ohledně zaplacení 550 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, resp. plnění na základě neplatné smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 25. 2. 2020. Vrchní soud v Praze uzavřel, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2993 o. z., které nebylo s ohledem na § 610 odst. 2 o. z. promlčeno, a proto shledal žalobcem uplatněný nárok opodstatněným.7. Z hlediska skutkových zjištění lze plně odkázat na rozsudek soudu prvního stupně. Mezi účastníky ostatně nebylo sporu o tom, že spolu dne 18. 2. 2020 uzavřeli kupní smlouvu k zahradě za kupní cenu 400 000 Kč, která byla žalovanému i zaplacena, a to bezhotovostně ve dvou splátkách po 200 000 Kč ve dnech 19. 2. 2020 a 25. 2. 2020. Žalovaný trpí vrozenou duševní poruchou, tzv. lehkou mentální retardací, která je trvalého charakteru a není medicínsky léčitelná. Pro tuto poruchu byl žalovaný omezen ve svéprávnosti pro právní jednání majetkoprávní povahy ve výši přesahující 13 000 Kč, explicitně také pro uzavírání smluv o půjčce či úvěru „bez ohledu na výši plnění“ (rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 6. 2022, č. j. 35 Nc 1707/2021-113). Intelektový výkon žalovaného se nachází v pásmu výrazného podprůměru (IQ 66), přičemž tato porucha se u žalovaného nacházela i v době uzavírání kupní smlouvy (znalecký posudek Ústřední vojenské nemocnice ze dne 26. 4. 2021, ve znění dodatku ze dne 11. 10. 2021). Na základě dohody o zpětném převodu práv ze dne 5. 12. 2022 došlo k zpětnému převodu vlastnického práva k zahradě na žalovaného, který byl ke dni 8. 4. 2024 zapsán v katastru nemovitostí jako její vlastník (informativní výpis z katastru nemovitostí). Předmětem této dohody byl pouze převod vlastnického práva k zahradě a obchodnímu podílu, nikoliv otázka finančního vyrovnání, na kterém se účastníci nedohodli (čl. 2.1 dohody). Žalobce podáním ze dne 9. 2. 2024, které předal k poštovní přepravě dne 12. 2. 2024, vyzval žalovaného k úhradě požadované částky, a to nejpozději do 16. 2. 2024 (předžalobní výzva včetně podacího lístku).8. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Podle § 610 odst. 2 o. z. jsou-li si strany povinny vrátit, co nabyly podle neplatné smlouvy nebo ze zrušeného závazku, přihlédne soud k námitce promlčení, jen pokud