21 Co 313/2025-318 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud , adresa, (dále jen „soud prvního stupně“ nebo „prvostupňový soud“) svým rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne , datum, rozhodl tak, že výrokem I. uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni částku 108 924,75 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 108 924,75 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 13 007,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 007,25 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a výrokem III. nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Výrokem IV. rozhodl, že na náhradě nákladů státu je žalobkyně povinna uhradit , Anonymizováno, částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto samostatného usnesení do dispozice Okresního soudu , adresa, v poměru 11 % z celku. Výrokem V. bylo dále rozhodnuto, že na náhradě nákladů státu je žalovaná povinna uhradit , Anonymizováno, částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto samostatného usnesení do dispozice Okresního soudu , adresa, v poměru 89 % z celku. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, prvostupňový soud rozhodl výrokem I. tak, že na náhradě nákladů státu je žalobkyně povinna uhradit , Anonymizováno, 2 576 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení do dispozice Okresního soudu , adresa, . Výrokem II. bylo rozhodnuto, že na náhradě nákladů státu je žalovaná povinna uhradit , Anonymizováno, 20 845 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení do dispozice Okresního soudu , adresa, .2. Žalobkyně se svou žalobou, podanou k soudu prvního stupně dne , datum, , domáhala zaplacení zažalované částky s tím, že strany sporu byly spoluvlastníky jednotky č. 149/2, způsob využití byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, v budově čp. 149, bytový dům, na pozemku parc. č. 781, zastavěná plocha a nádvoří, a k ní náležejících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku, vše katastrální území , adresa, , obec , adresa, , list vlastnictví č. , hodnota, (dále jen „bytová jednotka“). Tvrdila, že postupně nabývala spoluvlastnické podíly k bytové jednotce, a to podíl 1/6 (, datum, - , datum, ), dále podíl 1/6, kdy takto již vlastnila celkový podíl 1/3 (, datum, - , datum, ), dále podíl 1/6, kdy od , datum, jí náleží podíl 1/2 a žalované náležel v předmětné době spoluvlastnický podíl 1/2, když kupní smlouvou ze dne , datum, (právní účinky nastaly dne , datum, ) žalovaná prodala svůj podíl na předmětné bytové jednotce. Tvrdila, že spoluvlastnický podíl 1/2 nabyla v rámci dražby vedené exekutorem, získala tak do svého vlastnictví spoluvlastnický podíl 1/2 dne , datum, a žalovaná předmětnou bytovou jednotku obývala již před nabytím spoluvlastnického podílu žalobkyní. Žalovaná po celou rozhodnou dobu užívala bytovou jednotku v celém rozsahu nad rámec jejího spoluvlastnického podílu, a to bez jakéhokoliv právního důvodu opravňujícího k užívání 1/2 bytové jednotky ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná s ní neuzavřela žádnou nájemní smlouvu, ani jinou smlouvu či dohodu, opravňující k užívání bytové jednotky v celém rozsahu, i co do spoluvlastnického podílu žalobkyně. Dovozovala, že žalovaná v předmětné době jednala jako by byla výlučný vlastník bytové jednotky, přesahovala své oprávnění nakládat s bytovou jednotkou v rozsahu spoluvlastnického podílu a na její straně tím vzniklo bezdůvodného obohacení. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovanou několikrát vyzývala k vydání klíčů, k jejímu užívání žalobcem v rozsahu spoluvlastnického podílu, nicméně žalovaná jí přístup do bytové jednotky neumožnila. Požadovala proto vydání bezdůvodného obohacení od , datum, , tj. doby, kdy nabyla spoluvlastnický podíl na bytové jednotce, do , datum, , kdy došlo k převodu na nového vlastníka s tím, že obvyklé nájemné podobné nemovitosti v této lokalitě činilo 12 000 Kč za celou bytovou jednotku za jeden měsíc užívání, když takto s ohledem na spoluvlastnický podíl žalobkyni náleží 6 000 Kč za jeden měsíc užívání. Požadovanou částku vyčíslila částkou 121 932 Kč, za celkem 23 měsíců a 13 dnů podle velikosti podílů jí vlastněných v dané době (první část: podíl 1/6 – 1 000 Kč za podíl x 3 měsíce a 2 den, druhá část: podíl 1/3 – 4 000 Kč za podíl x 2 měsíce a 3 dny, třetí část: podíl 1/2 – 6 000 Kč za podíl x 18 měsíců a 27 dní).3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné, když za nesporná označila data, kdy žalobkyně nabývala postupně její spoluvlastnický podíl a skutečnost, že s právními účinky , datum, svůj spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální 1/2 prodala jiné osobě. Zdůrazňovala, že od března roku 2019 užívala toliko dvě místnosti ze čtyř, které jsou dostupné a že při prohlídce bytové jednotky v únoru 2019 předala žalobkyni na vyžádání klíče, včetně těch od domu. Konstatovala, že dvě místnosti jsou od počátku března roku 2019 volné, bez jakýchkoliv jejích věcí. Poukazovala na to, že žalobkyně neprokazuje užívání nad rámec spoluvlastnického podílu, když jí není nijak bráněno ve vstupu a disponuje klíči od jednotky i domu. Z opatrnosti namítla promlčení nároku na bezdůvodné obohacení pro období před , datum, .4. Soud prvního stupně po provedeném řízení, kdy provedl důkaz listinami, výslechy svědků, znaleckým posudkem a výslechem znalce tak, jak je podrobně uvedeno v odst. 4 až 17 odůvodnění napadeného rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, dospěl ke skutkovému závěru, uvedenému tamtéž v odst. 21 až 26.5. Prvostupňový soud odkázal na ust. , Anonymizováno, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ust. , Anonymizováno, , ust. , Anonymizováno, , ust. , Anonymizováno, , ust. , Anonymizováno, , ust. , Anonymizováno, , ust. , Anonymizováno, , ust. , Anonymizováno, , ust. , Anonymizováno, a ust. , Anonymizováno, a poukázal na konkrétní judikaturu Nejvyššího soudu ČR.6. Konstatoval, že bytová jednotka byla pod uzamčením žalované a žalobkyně do ní neměla přístup, když jediný klíče do nemovité věci měla k dispozici toliko žalovaná a do společné věci žalobkyni neumožnila přístup, čímž došlo k nadužívání předmětné věci. Poukázal na to, že nejpozději od února 2019 žalobkyně měla vědomí, že byt je pod uzamčením výhradně žalované, která jako jediný spoluvlastník od něj drží klíče, přičemž žalobkyni je nepředala a proto od této doby počala běžet promlčecí lhůta. Protože byla žaloba podána dne , datum, , uzavřel, že žalobkyně nemůže být se svým nárokem za období přecházející tomuto datu úspěšnou. V odst. 46 provedl podrobný výpočet výše přiznaného bezdůvodného obohacení za dobu ode dne , datum, do , datum, a v odst. 50 výši za období ode dne , datum, do , datum, , za které plnění nepřiznal pro důvodnou námitku promlčení.7. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když shledal důvody podle ust. § 150 o.s.ř., podrobně uvedené v odst. 51 odůvodnění napadeného usnesení. O nákladech státu rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. s tím, že v napadeném usnesení byla výrokem I. výše částky, uložená k zaplacení žalobkyni, stanovena 2 576 Kč a výše částky, uložená k zaplacení žalované, stanovena 20 845 Kč.8. Proti tomuto rozsudku a usnesení podaly včas odvolání obě účastnice řízení.9. Žalobkyně ve svém odvolání napadla toliko výroky III. až V. rozsudku, jakož i výrok I. usnesení a soudu prvního stupně vytýkala, že nesprávně aplikoval ust. § 150 o.s.ř. Navrhla, aby odvolací soud změnil výroky o náhradě nákladů řízení tak, že jí tuto přizná v plné výši a žalované uloží povinnost nahradit náklady České republice, rovněž v plné výši.10. Žalovaná ve svém odvolání brojila proti výrokům I. a III. až V. rozsudku a proti výroku II. usnesení a namítala, že výrok I. rozsudku je založen na skutkovém závěru, že žalobkyně neměla přístup do bytové jednotky, neboť údajně nedisponovala klíči. Poukazovala na to, že tato skutečnost ovšem z provedeného dokazování vůbec nevyplývá, neboť svědek , tituly před jménem, , právnická osoba, popsal přesně a detailně, jak a kdy k předání klíčů došlo. Uvedla, že je předala žalobkyni, resp. jejímu zástupci, již v únoru 2019, a to včetně klíčů od domu. Stran hodnocení výpovědi , tituly před jménem, , právnická osoba, vyslovila nesouhlas, pokud byla považována za nedůvěryhodnou z důvodu, že je zainteresován na výsledku věci. Konstatovala, že toto musí tím více platit o protistraně, která si bytovou jednotku zjevně pořizovala pouze za účelem zisku, proto je samozřejmě motivována za každou cenu v řízení uspět. Poukazovala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, podle které je tím, kdo prokazuje, že společná věc je užívána druhým spoluvlastníkem nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, ten, kdo se považuje za bezdůvodně ochuzeného. Soudu prvního stupně vytýkala, že ji zjevně staví do pozice, kdy by ona měla prokazovat, že přístup do bytové jednotky