21 Co 48/2026-123 — Krajský soud v Praze

1. Ve shora označené věci se žalobkyně žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , 15% zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a 15% úroku z částky , částka, od , datum, do zaplacení. V žalobě tvrdila, že na základě žádosti ze dne , datum, poskytl právní předchůdce žalobkyně, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , jednající v ČR prostřednictvím , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , a to pod obchodní značkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, ! (dále jen „Banka“), žalovanému spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , když na základě části IV. Smlouvy došlo k poskytnutí revolvingového úvěru (dále jen „Smlouva“). Žalovaný výslovně prohlásil, že se řádně seznámil s příslušnými podmínkami, aktuálními produktovými podmínkami a Sazebníkem, které tvoří součást Smlouvy, a že s nimi bez výhrad souhlasí. Na základě Smlouvy byla Banka oprávněna na žádost žalovaného kdykoliv po dobu 1 roku od data podpisu Smlouvy v případě řádného splácení úvěru žalovanému umožnit průběžné čerpání do určeného úvěrového rámce, naposledy ve výši , částka, , který čerpal prostřednictvím kreditní karty podle doloženého přehledu transakcí. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky spolu s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně vždy , částka, , a to k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Žalovaný čerpal a zavázal se hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru s úrokovou sazbou 23,76 % ročně. Žalobkyně však uplatňuje smluvní úrok ve výši, která odpovídá právním předpisům upravujícím spotřebitelské úvěry, tj. 15 % ročně. Dále žalovaný ve Smlouvě prohlásil srozumění s přehledem finančních důsledků nesplácení úvěru a s poplatky dle Sazebníku, které si s bankou sjednal. V případě nesplácení úvěru se zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši , částka, , poplatku za odeslání upomínky ve výši , částka, a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši.2. Žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy zejména tím, že se dostal do prodlení s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Banka proto podle čl. 3.2 Produktových podmínek od Smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem Banky a nabylo účinnosti dne , datum, , tedy ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k odeslání. Ode dne následujícího po dni zesplatnění má žalobkyně nárok na zaplacení 15% smluvního úroku z jistiny ve výši , částka, a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky , částka, zahrnující dlužnou jistinu a dlužné poplatky v souladu s čl. 2.16 Všeobecných obchodních podmínek (dále jen „VOP“).3. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla nejprve postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, v rámci portfolia na , právnická osoba, ., která ji poté postoupila žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, .4. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeno. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku splatného ke dni zesplatnění ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, , sestávající z jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, , od , datum, do zaplacení.5. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou doporučeně dne , datum, .6. Žalovaný proti žalobě nenamítl ničeho, po celou dobu řízení před soudem I. stupně zůstal nečinný.7. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).8. Podle odůvodnění tohoto rozsudku dospěl soud I. stupně po provedeném dokazování k těmto závěrům o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalobkyně mu poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaný čerpal prostřednictvím bankomatu, převodem na bankovní účet či nákupem. Žalovaný úvěr nesplácel, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Ke dni , datum, bylo ve prospěch úvěrového účtu uhrazeno , částka, . Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného upomínala.9. Soud I. stupně se s ohledem na právní úpravu s povinností eurokonformního výkladu zabýval nejprve otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalovaného splácet sjednaný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv.10. Poté se soud I. stupně zabýval tím, zda žalobkyni náleží vůči žalovanému nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ“), který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na jistinu úvěru dosud neuhradil částku , částka, . Ze sjetiny transakcí ke dni , datum, však vyplynulo, že ve prospěch úvěrového účtu byla ke dni , datum, uhrazena částka , částka, . Žalovaný tak na daný úvěr zaplatil více, než kolik činí jeho nesplacená jistina, soud proto nárok žalobkyně na vrácení zůstatku jistiny úvěru pro nedůvodnost zamítl.11. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy ve věci úspěšnému žalovanému žádné náklady objektivně nevznikly.12. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně a namítla, že se soud I. stupně dostatečně nezabýval otázkou práva žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, respektive jeho výše, nevyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, a naopak si z žalobních tvrzení a žalobkyní doložených listin sám dovodil nesprávný skutkový závěr o výši bezdůvodného obohacení. přitom žalobkyni neposkytl řádné poučení podle ust. § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř., aby doplnila tvrzení a navrhla důkazy k prokázání výše čerpání úvěru, tj. výše poskytnutých peněžních prostředků žalovanému jejím právním předchůdcem, a výše uhrazeného plnění žalovaným.13. Zcela liché je skutkové zjištění soudu I. stupně, že žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil více, než kolik činí nesplacená jistina úvěru požadovaná žalobkyní. Soud nesprávně směšuje nároky z titulu bezdůvodného obohacení a z titulu platné smlouvy, z níž žalobce plnění v žalobě nárokoval, a nárok na bezdůvodné obohacení počítá chybně. Je tedy nesprávný i závěr soudu I. stupně, že na straně žalovaného nevzniklo z titulu smlouvy, jež byla soudem shledána neplatnou, žádné bezdůvodné obohacení. Celková částka poskytnutá právním předchůdcem žalobkyně ve prospěch žalovaného činila , částka, a na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil celkem částku , částka, . Rozdíl mezi čerpáním a úhradami žalovaného, tj. částka , částka, , představuje bezdůvdodné obohacení žalovaného. Žalobkyni z částky bezdůvodného obohacení náleží též nárok na zaplacení úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z. Jak již žalobkyně tvrdila a prokázala v žalobě, žalovaný byl vyzván k plnění svého dluhu novému věřiteli - žalobkyni oznámením o postoupení pohledávky, které mu bylo odesláno dne , datum, . Nejpozději třetí pracovní den po odeslání se tak výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Po marném uplynutí 10denní lhůty, jež mu byla poskytnuta ke splnění dluhu, se tak dne , datum, žalovaný dostal do prodlení a od tohoto data vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroků z prodlení minimálně z částky bezdůvodného obohacení. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky zahrnující i dlužnou jistinu předžalobní výzvou ze dne , datum, se lhůtou k zaplacení do , datum, .14. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně aby jej v napadených výrocích I. a II. změnil tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.15. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.16. Odvolací soud především přisvědčil odvolací námitce žalobkyně, že jí soud I. stupně neposkytl řádné poučení podle ust. § 11