22 Co 19/2026-837 – Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost přispívat žalobkyni na její výživu měsíčně částkou 29 680 Kč splatnou vždy do každého 5. dne v měsíci počínaje dnem 1. 8. 2024 (výrok I.), a dále rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 141 787,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II.).2. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 1. 8. 2024 domáhala po žalovaném, aby jí s účinností od podání žaloby (1. 8. 2024) přispíval na výživu částkou 29 680 Kč splatnou vždy do každého 5. dne v měsíci. Tvrdila, že manželství mezi účastníky bylo uzavřeno dne 24. 9. 2016. Z manželství se narodil dne 10. 6. 2018 nezletilý syn , Anonymizováno, . Účastníci měli od roku 2022 dvě rodinné domácnosti, které aktivně užívali, a to v bytě na adrese , adresa, , který je ve společném jmění manželů účastníků, a dále v rodinném domě v obci , adresa, na adrese , adresa, , který je v podílovém spoluvlastnictví účastníků, kdy žalovanému podle údajů evidovaných v katastru nemovitostí patří 3/4 podíl a žalobkyni 1/4 podíl. Žalobkyně dále vlastní byt č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který fakticky obývá její matka, jež žalobkyni hradí příspěvek ve výši 11 417 Kč (odpovídající vyplacenému příspěvku na bydlení), a vůči níž žalobkyně touto formou plní svou vyživovací povinnost. Na konci roku 2023 došlo k faktickému rozchodu účastníků a žalovaný se 2. 1. 2024 odstěhoval k milence, s níž udržoval vztah již od roku 2023. Žalobkyně dále tvrdila, že její příjmy z pracovního poměru u , právnická osoba, činily v prvním pololetí roku 2024 částku 59 822 Kč čistého (bez bonusů), zatímco žalovaný pobírá příjem vyšší, a to 131 135 Kč čistého (taktéž bez bonusů), který mu nyní plyne od zaměstnavatele , právnická osoba, . Následně žalobkyně uvedla celou řadu výdajů, které by dle jejího názoru měly být při stanovení vyživovací povinnosti zohledněny a na základě jí provedeného výpočtu dospěla k částce ve výši 29 680 Kč.3. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil a namítal, že hmotná a kulturní úroveň žalobkyně požadovaný nárok neodůvodňuje a že je to spíše žalobkyně, která by měla žalovanému hradit výživné. Žalovaný poukázal na to, že žalobkyně v rámci svého příjmu opomněla zmínit své nadstandardní odměny, které v zaměstnání pravidelně pobírá. Dále poukázal na to, že je třeba posoudit komplexní majetkové poměry obou manželů. Žalovaný kromě již žalobkyní zmíněných nemovitostí nevlastní žádný další nemovitý majetek, žalobkyně však ano. Kromě žalobkyní přiznaného bytu, žalobkyně vlastní též vícegenerační rodinný dům se zahradou na adrese , adresa, . Dle žalovaného činí hodnota žalobkyní vlastněného bytu v , Anonymizováno, cenu cca ve výši 4 500 000 Kč a vícegeneračního domu v , Anonymizováno, cca 18 000 000 Kč. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobkyně se chovala od rozchodu manželů velmi konfliktně, o čemž svědčí písemná komunikace, a odmítla návrh žalovaného na spravedlivé oddělené využívání obou společných nemovitých věcí do doby jejich vypořádání. Žalovaný nabízel, aby žalobkyně užívala byt v , adresa, a žalovaný dům v , Anonymizováno, , avšak žalobkyně trvala a trvá na svévolném užívání obou nemovitých věcí, a proto byl žalovaný nucen si najít nájemní bydlení, což zvýšilo jeho i tak poměrně vysoké náklady. Žalobkyně hradí od července 2024 pouze výdaje na některé služby bytu v , adresa, , zatímco žalovaný je nucen hradit veškeré ostatní náklady na byt v , adresa, a kompletně veškeré náklady na dům v , Anonymizováno, . Pokud jde o příjem žalovaného, žalovaný uvedl, že byl od 1. 7. 2024 veden na úřadu práce a jeho nový pracovní poměr vznikl až v polovině srpna 2024, kdy jeho příjem bude zpočátku nižší než příjem žalobkyně.4. Shora uvedených rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.5. Soud prvního stupně vyšel z těchto skutkových zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 24. 9. 2016 a v průběhu řízení bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 3. 4. 2025, č. j. 18 C 136/2024-36, který nabyl právní moci dne 16. 4. 2025. Z manželství se narodil dne 10. 6. 2018 nezletilý syn , Anonymizováno, , o jehož poměrech pro dobu po rozvodu již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 11. 9. 2024, č. j. 24 Nc 25/2024-154, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2025 č. j. 101 Co 304/2024-262 (zjištěno z citovaných rozsudků). Mezi účastníky bylo nesporné, že spolu nežijí a nevedou společnou domácnost od 2. 1. 2024. Z výpisů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci mají ve společném jmění manželů byt 3+kk o velikosti 95 m², garáž a nebytový prostor na adrese: , Adresa žalobkyně A, , včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, tj. nemovitosti zapsané v katastru nemovitosti na LV č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, . Účastníci vlastní v podílovém spoluvlastnictví rodinný dům a zahradu na adrese , adresa, , obec , adresa, , tj. nemovitosti zapsané v katastru nemovitosti na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a obci , adresa, . V minulosti žalovaný vlastnil bytovou jednotku v , adresa, , kterou v roce 2022 prodal za kupní cenu ve výši 6 490 000 Kč. Žalobkyně vlastní byt 2+kk o velikosti 39 m² na adrese: , adresa, , včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, tj. nemovitosti zapsané v katastru nemovitosti na LV č. , hodnota, , , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Obvyklá cena této nemovitosti činí částku cca 5,2 – 5,5 milionů Kč (zjištěno z odhadu tržní hodnoty nemovitosti). V bytě bydlí matka žalobkyně, a to na základě nájemní smlouvy, avšak sjednané nájemné žalobkyni nehradí a namísto toho jí přenechává jí čerpaný příspěvek na bydlení ve výši 11 000 Kč až 12 000 Kč měsíčně (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně). Žalobkyně dále vlastní rodinný dům a zahradu na adrese: , adresa, , tj. nemovitosti zapsané v katastru nemovitosti na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a obci , adresa, . Obvyklá cena této nemovitosti činí částku nejméně částku 7–8 milionů Kč (zjištěno z odhadu tržní hodnoty nemovitosti). V domě se nacházejí dvě bytové jednotky, z nichž jednu užívá strýc žalobkyně, který se z domu odmítá vystěhovat a žalobkyni za užívání předmětné nemovitosti ničeho nehradí. Vůči užívání domu ze strany strýce žalobkyně dosud neučinila žádné právní kroky, které by směřovaly k jeho vystěhování (zjištěno z účastnického výslechu žalobkyně).6. Z přiznání žalované k dani z příjmu fyzických osob za rok 2023 a 2024, z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 15. 7. 2024, sdělení , právnická osoba, ze dne 16. 8. 2024, potvrzení o příjmech za období od dubna 2023 do března 2024 a od dubna 2024 do června 2024 a ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 30. 4. 2025 byly zjištěny následující příjmy žalovaného: Žalovaný měl v roce 2023 příjmy toliko ze závislé činnosti od zaměstnavatele , právnická osoba, a jeho základ daně činil 1 864 089 Kč, přičemž žalovaný v daném období uplatňoval daňové zvýhodnění na syna , Anonymizováno, , v důsledku čehož měl na účtu daně z příjmu přeplatek ve výši 37 602 Kč. V roce 2024 měl žalovaný taktéž příjmy pouze ze závislé činnosti, které mu plynuly od zaměstnavatelů zaměstnavatele , právnická osoba, , , právnická osoba, . a , právnická osoba, . Základ daně žalovaného činil 2 762 737 Kč, daňové zvýhodnění na syna již neuplatňoval a po vyúčtování daně z příjmů měl přeplatek ve výši 2 591 Kč. Od 1. 7. 2024 do 12. 8. 2024 byl žalovaný evidován na úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 24 608 Kč, přičemž k ukončení pracovního poměru u společnosti , právnická osoba, došlo ze strany žalovaného. Za dobu nezaměstnanosti byla žalovanému vyplacena podpora ve výši 33 340 Kč. V období od dubna 2023 do března 2024 byla žalovanému vyplácena průměrně mzda ve výši 128 721 Kč, kdy v březnu 2024 žalovaný obdržel ve mzdě roční bonus ve výši 348 487 Kč a dále žalovaný obdržel od zaměstnavatele akcie v hodnotě 139 628,79 Kč. Průměrná měsíční mzda žalovaného v měsících duben až červen 2024 činila částku 181 279 Kč čistého, když v měsíci dubnu byla žalovanému vyplacena odměna ve výši 266 000 Kč. Po změně zaměstnavatele činila průměrná čistá měsíční mzda žalovaného částku 143 157 Kč (za měsíce srpen 2024 až březen 2025), kdy v měsících listopad a prosinec 2024 byla žalovanému vždy vyplacena odměna ve výši 100 000 Kč. Pokud jde o zaměstnanecké benefity, poskytuje zaměstnavatel žalovanému příspěvek na Multisport kartu (žalovaný doplácí částku 320 Kč měsíčně) a ke mzdě je za každý odpracovaný den poskytováno stravné ve výši 120 Kč, a to od 1. 1. 2025, předtím pouze 50 Kč za den. Z výpisu z účtu žalovaného u , právnická osoba, . ke dni 3