22 Co 238/2025-138 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal určení, ž na bytové jednotce č. , Anonymizováno, , vymezené v domě , adresa, , stojícím na pozemku st. p. č. , hodnota, , tedy na nemovité věci zapsané u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , nevázne zástavní právo zřízené smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 30. 5. 2017 s právními účinky zápisu ke dni 30. 5. 2017 a provedením zápisu dne 22. 6. 2017 pod č.j. , Anonymizováno, k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 1 500 000 Kč s příslušenstvím dle smlouvy o zápůjčce ze dne 12. 4. 2017 a výrokem II. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce podal k soudu dne 27. 11. 2024 žalobu (její projednání vyloučeno z řízení vedeného pod sp. zn. 9 C 349/2024), jíž se vůči žalovanému domáhal určení neexistence zástavního práva k bytové jednotce č. , Anonymizováno, , vymezené v budově (bytovém domě) , adresa, , č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , se spoluvlastnickým podílem ve výši , Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, a pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „bytová jednotka“) vzniklého na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 30. 5. 2017 s právními účinky zápisu k okamžiku 30. 5. 2017 a provedením zápisu dne 22. 6. 2017 pod č. j. , Anonymizováno, . Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem bytové jednotky, kterou získal do vlastnictví v rámci výkonu smluvního zástavního práva v tzv. prvním pořadí od zástavního věřitele , Anonymizováno, , narozeného , datum, prostřednictvím kupní smlouvy ze dne 27. 2. 2019 s právními účinky zápisu ke dni 18. 5. 2022 a provedením zápisu dne 1. 3. 2023 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. 73 C 8/2022-63, který nabyl právní moci dne 2. 2. 2023. K bytové jednotce je dosud zapsáno zástavní právo k zajištění pohledávky žalovaného, které vzniklo později, než zástavní právo zapsané v pořadí jako první, které již bylo zrealizováno a od nějž žalobce odvíjí své vlastnictví v souladu s § 1374 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) nadále již nezatížené dalšími zástavními právy. Zástavní právo žalovaného tak v souladu s § 1377 odst. 1 písm. a) o. z. již zaniklo. Jelikož žalovaný odmítá poskytnout součinnost s výmazem zapsaného zástavního práva, má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 1379 odst. 2 věty za středníkem o. z.3. Žalovaný s žalobou požadovaným určením nesouhlasil. Uvedl, že jeho zástavní právo bylo založeno na základě půjčky, která k 12. 4. 2017 činila 1 500 000 Kč, když bytová jednotka byla koupena v dražbě a plně zaplacena žalovaným, stejně tak její rekonstrukce. Ke dni zápisu jeho smluvního zástavního práva mu nebylo známo žádné jiné zástavní právo na bytovou jednotku, katastr jej neupozornil, že k bytové jednotce je již evidováno zástavní právo, ani to nebylo ve výpisu z katastru nemovitostí ze dne 23. 6. 2017. Je partnerem bývalé vlastnice bytové jednotky, přičemž dle její výpovědi v řízení vedeném pod sp. zn. 16 C 123/2019 měla být bratry , Anonymizováno, zneužita její psychická porucha, neměla obdržet směnečnou částku.4. V souzeném případě jde o řízení s cizím prvkem, který je dán tím, že žalobce je státním příslušníkem Polska. Mezinárodní příslušnost českých soudů byla určena v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), který upravuje výlučnou mezinárodní příslušnost České republiky (ČR) pro oblast věcných práv k nemovitým věcem, které se nachází na území ČR. Rozhodným právem pro posouzení existence zástavního práva je právo ČR, konkrétně o. z., a to pokud jde o obligační účinky zástavních smluv a kupní smlouvy vzhledem k výslovným odkazům na české právo dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č 593/2008, o právu rozhodném pro závazkové vztahy (nařízení Řím I.) a pokud jde o věcněprávní účinky daných smluv s ohledem na čl. 36 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, uveřejněné vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 42/1989 Sb. (shodně pak i § 69 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů), podle něhož je kolizním kritériem místo polohy nemovité věci.5. Soud prvního stupně na základě listinných důkazů učinil následující skutková zjištění.6. Vlastnicí bytové jednotky byla , jméno FO, na základě kupní smlouvy ze dne 14. 11. 2013 s právními účinky vkladu práva ke dni 14. 11. 2013. Ta jako zástavní (i obligační) dlužnice uzavřela se zástavním věřitelem , Anonymizováno, dne 21. 5. 2015 smlouvu o zřízení zástavního práva k bytové jednotce k zajištění pohledávky zástavního věřitele ve výši 150 000 PLN s příslušenstvím ze směnky vlastní vystavené zástavní dlužnicí dne 20. 8. 2015 se splatností 31. 12. 2015, s právními účinky zápisu k okamžiku 24. 8. 2015 a provedením zápisu dne 17. 9. 2015. Oznámením adresovaným zástavní dlužnici o započetí výkonu zástavního práva dle § 1362 odst. 1 o. z. z 8. 8. 2016 ve spojení s podacím lístkem a dodejkou bylo prokázáno, že zástavní věřitel dle zástavní smlouvy přistoupil k výkonu zástavního práva přímým prodejem zástavy (bytové jednotky) za podmínek ujednaných v zástavní smlouvě a započetí výkonu zástavního práva bylo následně zapsáno do katastru nemovitostí s právními účinky zápisu k 26. 9. 2016. V rámci výkonu zástavního práva formou přímého prodeje zástavy byla mezi zástavním věřitelem , Anonymizováno, v postavení prodávajícího a žalobcem v postavení kupujícího uzavřena dne 27. 2. 2019 kupní smlouva na prodej zástavy (bytové jednotky) za kupní cenu 1 100 750 Kč s právními účinky zápisu k okamžiku 18. 5. 2022 a provedením zápisu dne 1. 3. 2023 (LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, prokazující stav k 27. 11. 2024, oznámení zástavního věřitele o započetí výkonu zástavního práva ze dne 8. 8. 2016, podací lístek ze dne 16. 8. 2016, kupní smlouva ze dne 27. 2. 2019, vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. , Anonymizováno, ).7. S pořadím k 30. 5. 2017 bylo do katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 30. 5. 2017 s právními účinky zápisu k okamžiku 30. 5. 2017 a provedením zápisu dne 22. 6. 2017 pod č. j. , Anonymizováno, , ve prospěch žalovaného k zajištění pohledávky ve výši 1 500 000 Kč, jakož i případných budoucích nároků na příslušenství dle smlouvy o zápůjčce ze dne 12. 4. 2017 (LV č. č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, prokazující stav k 27. 11. 2024).8. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. 73 C 8/2022-63, který nabyl právní moci dne 2. 2. 2023, byl povolen vklad kupní smlouvy ze dne 27. 2. 2019 s tím, že tímto rozhodnutím bylo nahrazeno zamítavé rozhodnutí Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, ze dne 26. 7. 2022, č. j. , Anonymizováno, . Na rozdíl od katastrálního úřadu soud dospěl k závěru, že zde není překážka povolení navrhovaného vkladu vlastnického práva ve smyslu § 17 odst. 1 písm. f) katastrálního zákona, kterou mělo představovat speciální inhibitorium dle § 47 odst. 6 exekučního řádu založené exekučními příkazy k prodeji bytové jednotky, když právním účinkům zápisů exekučních příkazů předchází zápis o započetí výkonu zástavního práva na základě vyrozumění zástavní dlužnice, přičemž tato jako osoba povinná v exekuci nebyla účastníkem dané kupní smlouvy.9. Dopisem ze dne 20. 3. 2024 zástupce žalobce oznámil žalovanému zánik vlastnického práva , jméno FO, v rámci výkonu v pořadí prvního zástavního práva a vyzval žalovaného k zajištění výmazu zástavního práva zapsaného k zajištění jeho pohledávky, respektive k potvrzení listiny o zániku jeho zástavního práva. Žalovaný na výzvu nereagoval, jeho zástavní právo je v katastru nemovitostí dosud evidováno (příslušný dopis, formulář potvrzení o zániku práva pro jednotku podepsaný žalobcem, dodejka, LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , adresa, prokazující stav k 27. 11. 2024).10. Soud prvního stupně na základě svých zkušeností z rozhodovací činnosti a inzerce prodeje bytových jednotek 1 + 2 nebo 1 + 1 v , adresa, učinil skutkový závěr, že bytová jednotka měla v době převodu vlastnického práva na žalobce obvyklou hodnotu podstatně vyšší, než byla částka 1 100 750 Kč, minimálně částku přesahující 3 000 000 Kč.11. Soud prvního stupně vzal v úvahu ustanovení § 1371, 1373 odst. 1, § 1374 odst. 1, § 1376, § 1379 odst. 2 o. z. a současně ustanovení § 1 odst.