56 CO 214/2021-266 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 130 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 130 000 Kč jdoucím od 4. 8. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žalobu co do částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč jdoucím od 4. 8. 2020 do zaplacení zamítl (výrok II), žalovanému uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 33 497,78 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že s výjimkou uplatněného nároku na zaplacení tří plateb po 4 000 Kč na základě vyúčtování za květen, červen a červenec 2017, kdy žaloba v této části byla zamítnuta (a rozsudek v této části nebyl napaden odvoláním), shledal žalobu důvodnou. Soud prvního stupně aplikoval ustanovení § 1118 a § 1120 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dospěl k závěru, že pokud jde o žalované období květen 2017 až prosinec 2019, vzal za prokázané, že v jednotlivých vyúčtováních, která prováděl žalovaný, žalovaný uváděl vždy částku 4 000 Kč na úklid, ačkoliv tento úklid nebyl z jeho strany zařizován. Ve vyúčtování byl náklad 4 000 Kč stržen tak, aby znamenal i snížení příjmů žalobkyně. Dále vzal za prokázané, že úklid ve výše uvedeném období vykonávala svědkyně [jméno] [příjmení], rovněž tak žalobkyně. Soud vzal za prokázané, že žalovaný od počátku o úklidu věděl, proto jej zahrnul do vyúčtování. Žalovaný sice uváděl, že neuznává položku úklidu, na druhé straně tuto položku ve vyúčtování uváděl. O tomto výdaji se žalovaný zmiňoval i v řízení vedeném před Okresním soudem Plzeň-město sp. zn. 23 C 264/2020. Soud prvního stupně shledal částku 4 000 Kč vynakládanou za úklid jako zcela přiměřenou, přičemž tato částka byla mezi účastníky i sjednána. Vzhledem k prokázanému rozsahu, tj. u úklidu dva až třikrát týdně společných prostor plus pokojů po jejich vyklizení, byla částka 4 000 Kč měsíčně shledána částkou zcela adekvátní, žalovaný ji ve vyúčtování nijak nerozporoval, sám ji uváděl. Tvrzení o nepřiměřenosti shledal soud prvního stupně tvrzením účelovým. Pokud se jedná o žalované období leden až červenec 2020, kdy úklid již nebyl předmětem vyúčtování, soud prvního stupně vzal za prokázané, že úklid byl zajišťován ze strany žalobkyně a svědkyně [příjmení]. Žalobkyně postupuje logickým způsobem, pokud požaduje po žalovaném jednu polovinu nákladů, neboť účastníci byli spoluvlastníky dané nemovitosti v rozsahu jedné poloviny každý z nich. 2. Žalovaný ve včasném odvolání namítal, že námitka promlčení měla být shledána důvodnou nejen pokud jde o částky představující náklady na úklid za období května až července 2017, nýbrž i za období srpen a září 2017. Žalobkyni začala promlčecí doba plynout bez ohledu na faktické vyúčtování samotným vydáním odměny za úklid. Na řízení se nevztahuje ustanovení §1118 občanského zákoníku, nýbrž ujednání o bezdůvodném obohacení. Jelikož žaloba byla podána v září 2020, jsou promlčeny i nároky za měsíce srpen a září 2017. Žalovaný dále namítal, že soud prvního stupně zatížil řízení vadou, pokud neprovedl jeho účastnický výslech, který byl navrhován. Soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil listinné důkazy,žalobce poukazoval na to, že žalobkyně nemůže mít za roky 2017 a 2018 nárok na úhradu nákladů za úklid, jelikož za toto období žádné prostředky nevynaložila. Namítal, že žalobkyně za úklid paní [příjmení] nehradila částku 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by částky fakticky za úklid vynaložila, proto nemá nárok tyto částky požadovat po žalovaném. Namítal dále, že úklid zajišťovala žalobkyně sama, nemá nárok na úhradu plateb. Žádný doklad o úhradě za úklid nebyl předložen. Žalovaný namítal, že postup žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy, žalobkyně záměrně nároky odvíjí za účelem prodloužení běhu promlčecí doby od okamžiku doručení vyúčtování. Žalovaný navrhoval změnu rozsudku soudu prvního stupně v tom směru, aby žaloba byla zamítnuta. 3. Žalobkyně se k odvolání žalovaného vyjádřila v tom směru, že žalovaný pouze opakuje svoji argumentaci uváděnou již v řízení před soudem prvního stupně, přičemž s touto argumentací se soud prvního stupně vypořádal. Žalovaný se mýlí ohledně námitky promlčení, promlčecí doba může začít plynout až ode dne doručení vyúčtování za příslušný měsíc žalobkyni, neboť teprve z jeho obsahu je seznatelný postoj žalovaného k této položce. Žalobkyně poukazovala na to, že účastnický výslech je důkazem subsidiárním, neboť se předpokládá, že budou zopakována procesní tvrzení. Žalovaný měl být přítomen u jednání, chtěl-li být slyšen jako účastník řízení. Jeho procesní návrhy jsou vedeny spíše obstrukčním záměrem, měl být bdělý svých práv. Žalobkyně poukazovala na soudní řízení vedená mezi účastníky, poukazovala na to, že je to žalovaný, který porušuje dobré mravy. Z e-mailové korespondence účastníků a ze souběžných soudních sporů vyplývá, že žalobkyně zpochybňovala účtování některých položek, tak jak je ve vyúčtování uváděl žalovaný. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení dle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přihlédl k odvolání žalovaného, k vyjádření žalobkyně, doplnil důkazní řízení a dospěl poté k závěru, že odvolání nelze shledat důvodným. 5. V posuzované věci rozhodoval soud prvního stupně o žalobním návrhu z 3. 9. 2020, jímž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 142 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 142 000 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení. Žalobkyně předložila žalobní tvrzení, že s žalovaným jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] – rodinný dům, v k. ú. [část obce], [územní celek], nacházející se na adrese [adresa], [ulice a číslo]. Ve vlastnictví žalobkyně i žalovaného se nachází vždy ideální jedna polovina ve vztahu k celku na výše uvedených společných nemovitostech. V katastru jsou nemovitosti stále vedeny v SJM účastníků, dne 11. 7. 2015 však nabyl právní moci rozvodový rozsudek účastníků a marně tedy uplynula lhůta pro vypořádání SJM. Za období od května 2017 do prosince 2019, tedy za 32 měsíců, uváděl žalovaný v pravidelném měsíčním vyúčtování týkajícím se společných nemovitostí položku„ úklid“ v částce 4 000 Kč, aniž by tento náklad na společné nemovitosti skutečně vynaložil. Náklad v částce 4 000 Kč měsíčně hradila žalobkyně. Celkem za toto období vynaložila částku 128 000 Kč. Za období leden až červenec 2020 již žalovaný tento náklad za úklid nevyúčtoval, náklad v částce 4 000 Kč měsíčně za úklid hradila žalobkyně. Za toto období uplatňuje po žalovaném polovinu vynaložené částky, tedy 2 000 Kč měsíčně, celkem 14 000 Kč. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval. 6. Žalobkyně následně doplnila svá tvrzení v podání ze dne 20. 4. 2021, kdy jednotlivá vyúčtování zaslala soudu s průvodními e-maily od žalovaného, z jejich datace je zřejmé, kdy žalobkyně konkrétní vyúčtování od žalovaného obdržela. Za období od května 2017 do prosince 2019 se jednalo o případy, kdy žalovaný při měsíčním vyúčtování částku 4 000 Kč odečetl, aniž by ji vynaložil, tím ponížil měsíční příjem žalobkyně. Žalobkyně vedle toho částku 4 000 Kč uhradila„ subdodavateli“ úklidu. V období leden až červenec 2020 žalovaný částku 4 000 Kč ve svém vyúčtování nezmiňoval, neponižoval o ni vykazované příjmy, ani ji nevynaložil. I v tomto případě částku 4 000 Kč hradila žalobkyně, požaduje v tomto období pouze polovinu této částky. 7. Dle § 1118 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci. 8. Dle § 1120 odst. 1 o.z. plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. 9. Dle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. 10. Dle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 11. Soud prvního stupně neprovedl navrhovaný výslech žalovaného s odkazem na to, že žalovaný nebyl přítomen v jednací síni a soud prvního stupně neshledal důvod pro odročení jednání, přičemž složitost dokazování neopravňovala soud k odročení jednání zvláště za situace, kdy soud ve věci konal přípravné jednání dle § 114c o. s. ř. S ohledem na zjištění, že soud prvního stupně provedl účastnický výslech žalobkyně, přičemž žalovaný, ačkoliv svůj výslech navrhoval, nebyl k jednání soudu předvolán v tom směru, aby se k jednání soudu osobně dostavil, přičemž ani právní zástupkyně nebyla zpravena o tom, že má účast žalovaného zajistit, a žalovaný vysvětloval, že v důsledku vykonávaného zaměstnání v zahraničí potřebuje předem vědět, že se má k jednání soudu dostavit, odvolací soud po vysvětlení důvodů ze strany zástupkyně žalovaného, tak jak byly sděleny při prvním jednání odvolacího soudu, žalovaného předvolal