11 CO 3/2023-242 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně uložil žalovanému na své náklady pokácet 4 smrky rostoucí mimo les na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], zapsaném na [list vlastnictví], při hranici s pozemkem p. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví], specifikované body 1, 2, 3, 4 geodetickou technickou zprávou [číslo] ze dne 18. 5. 2021, zpracovanou geodetem [jméno] [příjmení], která byla nedílnou součástí tohoto rozsudku (výrok I), žalovanému uložil zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 31 271,92 Kč (výrok II) a rozhodl o vrácení přeplatku na záloze každému z účastníků ve výši 175,50 Kč (výroky III, IV). Rozsudek odůvodnil s odkazem na § 2903 odst. 2 o. z. tím, že měl za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemků p. [číslo] st. [anonymizováno] v k. ú. [obec]. S pozemkem [parcelní číslo] sousedí pozemek p. [číslo] jehož vlastníkem je žalovaný. Na pozemku [parcelní číslo] v blízkosti pozemků žalobce a jeho rodinného domu se nacházejí 4 vzrostlé smrky ztepilé o odhadované délce 25 m, kdy jejich polohu prokazují geometrické technické zprávy [jméno] [příjmení], v nichž jsou zakresleny pod body 1-4, a znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], který závěry o poloze stromů z geodetických zpráv potvrdil. Předmětné stromy jsou ve vlastnictví žalovaného, neboť dle §507 o. z. jsou stromy součástí pozemku, na kterém rostou. Žalobce prokázal, že existence předmětných stromů jeho osobu (případně i další osoby užívající jeho rodinný dům) vážně ohrožuje na zdraví, životě a majetku. Již ze samotné fotodokumentace, pořízené žalobcem, či jako součást znaleckého posudku či odborného vyjádření [anonymizováno] [příjmení] je zřejmé, že vysoké smrky (stromy s mělkým kořenovým systémem) okolo 25 m s obvody kmenů od 1 m do 2,55 m rostoucí ve strmém svahu, který podléhá sesuvu, jsou vážnou hrozbou minimálně pro žalobce, který v dosahu těchto stromů má rodinný dům se zahradou, kterou užívá, parkuje zde svůj automobil, ale i další osoby (v dosahu je veřejné parkoviště a autobusová zastávka), kdy možný pád stromu či jeho části o takové velikosti nepochybně může způsobit škodu na životě, zdraví či majetku žalobce či třetích osob. Se stavem zjištěným z fotodokumentace pak korespondují i závěry znaleckého posudku a odborného vyjádření, které situaci hodnotí jako velmi vážnou, když v místě růstu předmětných stromů a pod nimi je nebezpečno s ohledem na stav předmětných stromů a nestabilního a narušeného stanoviště s nejistým podložím s přihlédnutím k tvaru koruny a výšky kmenů stromů, převládajícím větrům ze strany severozápadní a všech současných zjištěných symptomů na stanovišti smrků. To, že majetek žalobce a pohyb žalobce je v perimetru dopadu stromů, je zřejmé již ze samotné fotodokumentace, ale též ze znaleckého posudku a odborného vyjádření, když stromy mají být vysoké cca 25 metrů, přičemž od stromů přes pozemky žalovaného až k silnici je to méně než 27 metrů (viz zaznamenané vzdálenosti u hranic pozemků v geodetické technické zprávě ze dne 2. 7. 2019). Hrozba pádu stromů a možné ohrožení žalobce na životě, zdraví či majetku jsou tak zcela konkrétní, reálné a velmi pravděpodobné. Jediným vhodným a přiměřený opatřením k odvrácení hrozící újmy soud v kontextu závěrů znaleckého posudku a odborného vyjádření [anonymizováno] [příjmení] shledal pouze jejich pokácení, když stav smrků nelze řešit žádným z odborných udržovacích řezů. Žalobce prokázal všechny rozhodné skutečnosti pro vyhovění žalobě, že stav předmětných stromu je velmi vážný a s ohledem na místní poměry existuje reálná a vážná hrozba možné újmy na jeho životě, zdraví, či majetku v případě pádu stromu a že stromy jsou na pozemku žalovaného, jehož jsou součástí. 2. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalovaný, který namítal, že podle odborného vyjádření [anonymizováno 6 slov] jsou posuzované 4 smrky„ v dobré kondici, prospívají, nejeví známky poškození, poruch a neprojevují se na nich příznaky chorob. Byly shledány prosté škodlivých organismů“. Předmětné stromy tedy nejsou vzhledem ke svému stavu rizikem. Žalovaný dále navrhl zpracování znaleckého posudku z oboru dendrologie, neboť jedině tak bude možné objektivně zhodnotit skutečný zdravotní stav stromů a jejich kořenového ukotvení a posoudit existenci rizika jejich případného polomu či vývratu. Navržené důkazy mají zpochybnit závěry již provedeného důkazu znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že oba znalci, kteří se vyjadřovali k umístění stromů na pozemku žalovaného, dospěli k velmi rozdílným hodnotám vzdáleností stromů od hranic pozemku. Dospěli sice ke stejnému závěru, že stromy jsou na pozemku žalovaného, ovšem rozdíly mezi jimi uváděnými vzdálenostmi zavdávají důvod k pochybnostem o přesnosti jejich měření a ve spojení s faktem, že u samotného měření nebyl přítomen pochybením znalce [příjmení] [příjmení] žalovaný, lze důvodně pochybovat o zachování správného postupu při měření. Předmětné smrky mají pro žalovaného vysokou hospodářskou hodnotu, kdy pomáhají přirozeným způsobem zalesňování jeho pozemku a z ekologického hlediska je jejich pokácení nevhodné a žalovaný by takový vynucený postup vnímal jako velmi vysokou újmu na svých právech. Soudy by měly v rámci rozhodovací praxe šetřit práv účastníků, kdy je nutné hodnotit míru případného rizika vývratu či polomu zdravých stromů oproti zásahu do vlastnického práva žalovaného a do pokojného užívání jeho nemovitostí. K zásahu do vlastnického práva k nemovitosti (stromy jsou součástí pozemku) je nutné prokázání silného důvodu, kterým není jen velmi obecná teoretická možnost pádu silných a zdravých stromů na pozemek žalobce, která nepřevyšuje běžné riziko. Takovým postupem by soudy nezákonně a nepřiměřeně zasáhly do ústavně zaručeného práva žalovaného vlastnit majetek. Soud prvého stupně dále zatížil řízení vadami, když přešel namítanou skutečnost, že žalovaný nebyl nikoliv ze své viny přítomen místnímu ohledání – měření, prováděném znalcem na pozemku žalovaného. Znalec navíc nevyrozuměl ani zástupce žalovaného, tedy zcela znemožnil žalovanému se prováděného úkonu zúčastnit a dohlížet tak na správnost postupu znalce. Dále soud zamítl provést důkazy žalovaným navrhované, a sice neprovedl místní šetření, aby si sám soud učinil názor na základě svého bezprostředního vnímání místní situace a spokojil se pouze s tvrzením znalců, přičemž místní šetření za účasti soudu je nezbytné ke správnému zhodnocení věci. Soud také bagatelizoval odborné stanovisko [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pro těžko uchopitelný formální důvod a nevyslechl [jméno] [příjmení], který jménem společnosti prováděl měření a dospěl k opačným závěrům než znalci. Tato společnost se zabývá vyměřováním zemědělských pozemků a disponuje nejmodernější a nejpřesnější technikou a její měření tak vykazuje vyšší profesionalitu a přesnost měření. Pokud by soud [anonymizováno]. [příjmení] vyslechl, mohl by si učinit snadno závěr ve věcné rovině, zda bude odborné vyjádření této společnosti brát v potaz či nikoliv a neomezit se pouze na pochybné formální diskvalifikační hledisko. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání nesouhlasil s odvolacími námitkami žalovaného a považoval napadený rozsudek za věcně správný. Ztotožnil se se skutkovým zjištěním soudu prvého stupně, že relevantní stromy rostou na pozemku žalovaného. Souhlasil i se závěrem soudu, že stromy představují hrozbu závažné újmy a současně ohrožení je reálné a velmi pravděpodobné, kdy existence předmětných stromů vážně ohrožuje na zdraví, životě a majetku jiné osoby. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř., včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, přihlédl k obsahu odvolání a vyjádření k němu, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Předně lze konstatovat, že soud prvého stupně v přezkoumávané věci provedl účastníky navržené důkazy v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci. V odůvodnění rozsudku jasně vyložil, které skutečnosti má z provedených důkazů prokázány a o které důkazy opřel svá skutková zjištění. Z provedených důkazů učinil správné, úplné a logické skutkové závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožnil. Skutkový stav zjištěný soudem prvého stupně tvoří spolehlivý základ pro rozhodnutí ve věci samé a mohl z něj vycházet při rozhodování i odvolací soud Odvolací soud proto pro stručnost na skutkový závěr soudu prvého stupně v podrobnostech odkazuje. 6. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu soud hodnotí znalecký posudek jako každý jiný důkaz, od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. nepodléhají. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky