13 CO 320/2022-60 — Krajský soud v Plzni

1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost vyklidit byt [číslo] I. kategorie, o velikosti 1 + 1, v domě [adresa], v ulici [ulice], [obec], a vyklizený jej předat žalobci ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a žalovanému dále stanovil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Vyklizovací výrok byl postaven na zjištění, že nájemní poměr k předmětnému bytu skončil žalovanému uplynutím lhůty doby určité, na níž byl nájem bytu sjednán, a od této doby, tj. od 1. 7. 2022 užívá žalovaný byt bez právního titulu. Tímto postupem zasahuje žalovaný neoprávněně do vlastnických práv žalobce, jenž proto po právu uplatnil vůči němu žalobu na vyklizení bytu, postupem předvídaným v ust. § 1040 občanského zákoníku, jímž realizuje ochranu svého vlastnického práva. Lhůta ke splnění uložené povinnosti na vyklizení bytu byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Nákladový výrok má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. 2. Ve včasném odvolání vyjádřil žalovaný nesouhlas s tímto rozhodnutím. Měl za to, že jeho nájemní vztah k bytu, sjednaný na dobu určitou, nezanikl uplynutím této lhůty, ale byl obnoven na stejné období a za shodných podmínek, za nichž byl předtím dohodnut mezi účastníky nájemní poměr k bytu, pakliže pronajímatel bytu nevyzval řádně a včas nájemce na vyklizení bytu a neupozornil ho na skutečnost, že s nájemcem již nebude nájemní vztah dále prodlužován. Pokud pronajímatel snad v tomto smyslu zasílal žalovanému jako nájemci bytu nějaká písemná podání, nebyla tato srozumitelná a dostatečně určitá, aby založila nějaké právní účinky ve vztahu k žalovanému. Smysl a obsah výzvy ze dne 31. 5. 2022 a výpovědi ze dne 30. 6. 2022 nelze zjistit ani výkladem projevu vůle pronajímatele. Pokud za popsaného stavu užíval žalovaný předmět nájmu, došlo k obnovení nájemního vztahu k bytu na dobu dalšího roku, a pronajímatel bytu nemohl žalovaného po právu žalovat na vyklizení bytu. Žalovanému pak není zřejmé, zda nedostal výpověď z nájmu bytu podáním ze dne 30. 6. 2022, a pokud tak pronajímatel učinil, nemohl rovněž žalovat na vyklizení bytu žalovaným. Podle žalovaného nebyl starosta města oprávněn podat žalobu na vyklizení bytu bez předchozího souhlasu rady města. Z uvedeného důvodu považuje žalovaný podanou žalobu za neplatnou. Žalovaný vznesl také námitku podjatosti věc vyřizující soudkyně, aniž by ji blíže odůvodnil. S uvedenou argumentací navrhl žalovaný změnu napadeného rozsudku na zamítnutí žaloby, případně na zajištění mu bytové náhrady, a požádal o přiznání mu náhrady nákladů odvolacího řízení. 3. Žalobce, jenž se ztotožnil s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně, navrhl jeho potvrzení a přiznání mu náhrady nákladů odvolacího řízení. K prolongaci nájemní smlouvy nemohlo dojít, když nájemní smlouva neobsahuje žádné ujednání v tomto směru a žalovaný byl před skončením nájmu vyzván k vyklizení bytu, proto nájemní vztah žalovaného k bytu zanikl uplynutím sjednané doby nájmu na přesně vymezené určité časové období. Jinak z předložených písemných podkladů ze strany žalobce je zjevné, že se jednalo o výzvy k vyklizení bytu, na něž žalovaný nereagoval a byt nevyklidil. Uplynutím doby sjednaného nájmu, pozbyl žalovaný právo byt užívat, proto žaloba na vyklizení bytu je opodstatněná. Zákon nepřiznává žalovanému právo na jakoukoliv bytovou náhradu. Není důvodná ani námitka, že starosta postupoval v rozporu se zákonem, pokud podání žaloby na vyklizení bytu neměl podložené rozhodnutím, respektive neměl odsouhlasené, zastupitelstvem či radou města. Starosta mohl takto jednat sám, nepotřeboval k učiněnému postupu žádné rozhodnutí či zmocnění od nejvyššího orgánu města, neboť zákon o obcích takový postup nepředpokládá. 4. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (ust. § 212, § 212a o. s. ř.), a po projednání věci dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Odvolací soud se nejprve zabýval tvrzením žalovaného, že ve věci rozhodla soudkyně, jež byla vůči němu podjatá. Z uvedeného důvodu považoval žalovaný řízení provedené před soudem prvního stupně za zatížené vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé. Z žádného podání žalovaného však není možné dohledat, jak je skutkově vymezena námitka podjatosti soudkyně a kdy se žalovaný dozvěděl o této pochybnosti. Žalovaný se účastnil jednání před soudem prvního stupně a námitku podjatosti soudkyně nevznesl. Ta nebyla uplatněna ani v odvolání žalovaného proti rozsudku, jak vyplývá z jeho podání datovaného dnem 17. 10. 2022. Teprve v návaznosti na výzvu k zaplacení soudního poplatku z odvolání ze dne 20. 10. 2022, č. j. 10 C 261/2022-19, reagoval žalovaný„ stížností“ na soudkyni, aby mu bylo vysvětleno, na co požadovaná částka bude použita. V dovětku tohoto podání je uvedeno, aby„ tento případ byl předán někomu jinému“. Následně převzal právní zastoupení žalovaného advokát [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], jenž hovoří„ o námitce podjatosti vznesené proti soudkyni ze dne 5. 11. 2022“, aniž by ji blíže specifikoval. 6. Jestliže námitka podjatosti neobsahuje předepsané náležitosti, je třeba účastníka vyzvat usnesením podle ust. § 43 odst. 1 o. s. ř. k doplnění námitky v potřebném rozsahu. Výzva musí obsahovat poučení o tom, v čem jsou spatřovány vady námitky, jak mají být odstraněny, a rovněž i poučení, že v případě neodstranění vad nebude k námitce přihlíženo (§ 43 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Nedoplněná námitka se tedy neodmítá, ale soud postupuje tak, jako by námitka nebyla uplatněna. 7. Soud prvního stupně postupem podle ust. § 43 odst. 2 o. s. ř. vyzval žalovaného usnesením ze dne 13. 2. 2023, č. j. 10 C 261/2022-40, k odstranění vad podané námitky podjatosti z hlediska jejího skutkového nevymezení, v určené přiměřené lhůtě s tím, že nebude-li vznesený požadavek naplněn, nelze k námitce podjatosti přihlédnout. Usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného, avšak vada námitky podjatosti nebyla odstraněna, když na výzvu nebylo reagováno. 8. Za daného stavu nebylo k námitce podjatosti přihlédnuto, když nebylo co přezkoumávat, nebyla-li námitka skutkově vymezena, přičemž nebylo ani možné určit, zda námitka byla uplatněna včas, tj. ve lhůtě předepsané zákonem. 9. Pokud jde o věc samotnou, bylo z nájemní smlouvy a z podání účastníků prokázáno, že nájemní poměr byl sjednán smlouvou uzavřenou dne 18. 12. 2006, kdy předmětem nájmu byla bytová jednotka o velikosti 1 + 1, I. kategorie, v [obec], [ulice] ulici [adresa]. Předmět nájmu, jak vyplynulo z výpisu z katastru nemovitostí, je v majetku žalobce. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou do 30. 6. 2007. Následně byla nájemní smlouva prodlužována na další stanovenou dobu a poslední dodatek byl uzavřen 25. 5. 2021 a nájemní smlouva byla prodloužena do 30. 6. 2022. Na ukončení nájmu byl žalovaný písemně upozorněn dopisem ze dne 31. 5. 2022, který převzal stejného dne, což je prokázáno obsahem této listiny a doručenkou podepsanou žalovaným, jež jsou ve spisu založeny v kopii na č. l. 5. V tomto podání byl žalovaný rovněž vyzván k předání bytu žalobci. Vzhledem k tomu, že žalovaný byt po skončení nájmu nevyklidil a nepředal, byl znovu vyzván k předání bytu výzvou ze dne 30. 6. 2022, jež mu byla doručena 1. 7. 2022, což stvrdil podpisem na doručence. Přes uvedené žalovaný byt nevyklidil, pročež žalobce podal proti němu žalobu na vyklizení bytu, která došla soudu dne 27. 7. 2022. 10. I když smlouva o nájmu byla uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb., tj. před datem 1. 1. 2014, řídí se posuzovaný právní vztah nyní platným občanským zákoníkem, s odkazem na ust. § 3074 odst. 1 obč. zák., když k ukončení nájemního vztahu došlo již za účinnosti nového občanského zákoníku. 11. Podle ust. § 2285 občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve. Výzva vyžaduje písemnou formu. 12. Z popsaných skutečností vyplývá, že nájemní poměr žalovaného byl naposledy sjednán do 30. 6. 2022 a žalovaný byl ke dni 31. 5. 2022 upozorněn na skutečnost, že pronajímatel s ním již neprodlouží nájem bytu a současně byl touto výzvou veden k tomu, aby předmětný byt vyklidil a pronajímateli vyklizený předal. Výzva shodného obsahu byla učiněna pronajímatelem 30. 6. 2022 a doručena nájemci 1. 7. 2022. Za výzvu, jež nepřipouští prodloužení nájmu ve smyslu ust. § 2285 občanského zákoníku, lze v projednávaném případě považovat i předmětnou žalobu, jež soudu došla (27. 7. 2022) a žalovanému byla doručena (24. 8. 2022), tj. v době běhu tříměsíční lhůty po dni (30. 6. 2022), kdy měl nájem bytu skončit. Popsaný skutkový stav je prokázán důkazy stvrzenými vlastnoručním podpisem žalovaného. K