56 CO 243/2022-253 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl takto: I. Žalovaný je povinen zdržet se stínění dřevinami, a to 61 ks thújemi, tvořícími tzv. živý plot, který se nachází v těsné blízkosti hranice pozemků ve vlastnictví žalovaného parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] s pozemky žalobkyně parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], v rozsahu, ve kterém jejich výška přesahuje 1,8 metru, a to do 150 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen odstranit přesahující větvičky dřevin, a to rakytníku, 61 ks thújí, dřišťálu, cesmíny, jedle korejské, borovice a bezinky, které prorůstají z pozemků žalovaného parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] na pozemky žalobkyně parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], a to tak, aby nepřesahovaly hranici mezi pozemky žalobkyně parc. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo] a pozemky žalovaného parc. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo], vše v k. ú. [obec], a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zdržet se do budoucna zasahování do vlastnického práva žalobkyně větvičkami dřevin, a to rakytníku, 61 ks thújí, dřišťálu, cesmíny, jedle korejské, borovice a bezinky, které prorůstají z pozemků žalovaného parc. č. st [anonymizováno] a parc. [číslo] na pozemky žalobkyně parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], v rozsahu, ve kterém větvičky přesahují hranici mezi pozemky žalobkyně parc. č. st. [anonymizováno] a p. [číslo] pozemky žalovaného parc. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo], vše v k. ú. [obec], o více než 5 centimetrů. IV. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba, kterou se žalobkyně po provedených úpravách domáhala, aby žalovaný: 1) do 15 dnů od právní moci rozsudku zkrátil veškeré dřeviny, tj. rakytník řešetlákovitý, dále 61 ks tújí, dřišťál, cesmínu, jedli korejskou, borovici, bezinku, nacházející se u hranice mezi pozemky žalobkyně par. č. st. [anonymizováno] a [číslo] a pozemky žalovaného parc. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo], vše v k. ú. [obec], do výše maximálně 1,2 m od země a v této výši je udržoval, 2) do 15 dnů od právní moci rozsudku zkrátil na hranici pozemku parc. [číslo] s pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [obec], 4 vysoké smrky sitkajské, jedli, tis a túji, vše rostoucí na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], do výše maximálně 1,2 m od země a v této výši je udržoval, 3) do 15 dnů od právní moci rozsudku zkrátil vzrostlou jedli rostoucí uprostřed na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], do výše 1,2 m od země a v této výši ji udržoval a zkrátil 2 ořešáky a třešeň v přední části zahrady žalovaného o 2 metry, 4) zdržel se stínění pozemků žalobkyně parc. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizována tři slova] dřevinami žalovaného na pozemcích parc. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo], vše v k.ú. [obec], konkrétně rakytníkem řešetlákovitým, dřišťálem, cesmínou, jedlí korejskou, borovicí, bezinkou; 4 vysokými smrky sitkajskými, jedlí, tisem a tújí; jedlí; 2 ořešáky a třešní a dále zdržel se zasahování dřevin žalovaného na pozemky žalobkyně parc. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo] v k.ú. [obec], tj. rakytníkem řešetlákovitým, 4 vysokými smrky sitkajskými, jedlí, tisem, zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud prvního stupně poukázal na ust. § 1013 a § 1016 občanského zákoníku a uvedl, že po provedeném dokazování dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro vyhovění žalobě byly shledány v rozsahu uvedeném ve výroku I až III rozsudku soudu prvního stupně, žalobu ve zbývajícím rozsahu (výrok IV) jako nedůvodnou zamítl. 2. Žalobkyně ve včasném odvolání, které směřovalo do zamítavé části rozsudku soudu prvního stupně, namítala, že soud prvního stupně nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Poukazovala na závěr znalce [příjmení] [jméno] [jméno] obsažený ve znaleckém posudku, podle něhož se na zahradě žalovaného nachází 4 stromy, které měří více než 20 m. Většina stromů na zahradě žalovaného je dle znalce o výšce 10 až 20 m a nachází se na pozemku, který je široký průměrně 11 m. Dle znalce při průměrné šířce parcely 11 m by stromy neměly přesáhnout 10 m, jinak omezí nejen pěstební činnost na vlastních plochách, ale i na plochách sousedních. Prováděl-li soud prvního stupně místní šetření dne 4. 8. 2022 v dopoledních hodinách, navrhovala žalobkyně, aby soud posečkal do odpoledních hodin, aby mohl učinit další zjištění. Toto soud prvního stupně odmítl. Podle názoru žalobkyně vegetace na pozemku žalovaného zásadně vybočuje z podoby zahrad v okolí. Poukazovala na zjištění učiněná soudním znalcem [příjmení] [jméno] a na fotografie provedené k důkazu. Odvolatelka poukazovala na to, že v žádném případě nelze srovnávat zahradu žalovaného se zahradou spodního souseda [jméno] [jméno], který se o stromy vzorně stará. Pokud jde o některé další stromy v okolí, jsou situovány v zadních částech zahrad a pouze jako solitéry. Thúje nemá na zahradě v okolí žádný ze sousedů. Pokud jde o místní poměry, které soud zkoumal směrem na [obec], činil tak pouze z internetového náhledu ze shora, který je zcela odlišný od místního šetření na místě. Soud prvního stupně připustil, že stromy na zahradách v bezprostředním okolí jsou méně vzrostlé oproti stromům na pozemku žalovaného. Stín, který vrhají 20 m vysoké jehličnaté stromy žalovaného na zahradu žalobkyně, obtěžuje žalobkyni v míře nepřiměřené místním poměrům. Znalec [příjmení] [příjmení] konstatoval, že ČSN 734301 splněna není. Znalec [příjmení] [příjmení] uvedl, že jednou z možných variant naplnění požadavku normy by bylo provádět údržbu živého plotu na výšku 120 cm, přičemž za živý plot považoval thúje a další dřeviny podél plotu, a provádět zkrácení dvou ořešáků a třešně na výšku 10 m. V tomto smyslu žalobkyně navrhovala změnu rozsudku soudu prvního stupně. Soud opomněl do svého rozhodnutí uvést dřeviny na samém konci živého plotu, tedy 4 smrky sitkajské, jedli, tis, thúje a další jedli. O těchto stromech mělo být rozhodnuto ve výroku II a III rozsudku soudu prvního stupně. Odvolatelka poukazovala na zjištění znalce [příjmení] [jméno], podle něhož jsou dřeviny na konci živého plotu vysoké 5 m, v rohu zahrady žalovaného je smrk pichlavý stříbrný vysoký 17 m. Žalobkyně nikdy netvrdila, že vzrostlé stromy v zadní části zahrady žalovaného zahradu žalobkyně nezastiňují. Soud prvního stupně se při rozhodování o míře omezení žalobkyně v podstatném užívání zahrady soustředil pouze na umístění lehátka. Žalobkyně však uváděla, že omezení spatřuje i v zastínění pozemků stínem, což ovlivňuje vitalitu, zdravotní stav a výnosy pěstovaných plodin. Na zahradě žalobkyně se nachází mech, kořeny stromů žalovaného ničí plotovou podezdívku. Soud žalobkyni doporučil, aby umístila stromy nebo záhony na její pozemek parc. [číslo]. Žalobkyně nehodlá stromy na tento pozemek vysazovat, neboť by stínily na pozemek spodního souseda a omezovaly by ho v pěstování zeleniny. V rodině se traduje, že pod pozemkem se vyskytuje skála. Soud na základě libovůle stanovil, že větvičky přesahující plot mohou tento přesáhnout až o 5 cm. Dle žalobkyně lze větvičky jednoduše ořezat ještě na pozemku žalovaného a to s dostatečnou mezerou k plotu. Pak nebude nutné, aby žalovaný vstupoval na pozemek žalobkyně. Žalobkyně nesouhlasí se zatížením svých nemovitostí v tom směru, aby žalovaný údržbu dřevin prováděl z její zahrady. Stín stromů žalovaného a boční větve vnikají na pozemek žalobkyně v míře nepřiměřené místním poměrům a zároveň podstatně omezují užívání zahrady žalobkyně. Soud prvního stupně nevzal v úvahu závěry znaleckých posudků, neupravil vztahy mezi účastníky do budoucna. Ochránil pouze vlastnické právo žalovaného. Žalovaný nechává thúje v živém plotu dorůst do výše 3,5 m, nechává růst 20-metrové stromy. Žalobkyně poukazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3859/2017. Uvedla, že projevovala snahy o uzavření smíru, v tomto směru předkládala návrhy. Žalobkyně navrhovala změnu rozsudku soudu prvního stupně v tom směru, aby do výroku I byl zahrnut rakytník, dřišťál, cesmína, jedle korejská, borovice a bezinky, 4 smrky sitkajské, jedle, tis a thúje,tj. dřeviny, které tvoří živý plot, dále aby byla uložena povinnost zdržet se stínění v rozsahu, ve kterém výška dřevin přesahuje 1,2 m, dále aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se stínění dřevinami, a to dvěma ořešáky a třešní v rozsahu, ve kterém jejich výška přesahuje 10 m. Ve výroku II navrhovala změnu v tom směru, aby se rozhodnutí dále týkalo 4 smrků sitkajských, jedle, tisu, thúje a jedle, ve výroku III navrhovala změnu v tom směru, aby do výroku byly zahrnuty i 4 smrky sitkajské, jedle, tis, thúje, přičemž dále navrhovala, aby povinnost byla uložena v rozsahu, ve kterém větvičky přesahují hranici mezi pozemky tvořenou drátěným plotem. Navrhovala, aby rozhodnutí ve výroku IV. 4. byl