56 Co 121/2023-472 — Krajský soud v Plzni

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku 47 438 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 47 438 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, dále pak částku 49 238 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 238 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 546 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 546 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 546 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 546 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 546 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, částku 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení a částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), dále žalované uložil zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k částce 67 722,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že vyúčtování za rok 2018 a za rok 2019 jsou řádná, odpovídají stanoveným podmínkám a obsahují náležitosti vyplývající ze zákona č. 67/2013 Sb. a vyhlášky č. 269/2015 Sb. Pokud jde o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 26 Cdo 2890/2021693, soud prvního stupně uvedl, že závaznost rozhodnutí se vztahovala pouze na řízení vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 9 C 90/2017, neboť pouze v tomto řízení byla přímá povinnost vázanosti soudu nižšího stupně právním názorem soudu vyššího stupně. Rozhodnutím vyšších soudů je přiznáván tzv. kvaziprecedenční charakter, tzn., že na rozdíl od závaznosti v konkrétní věci působí obecně. Neznamená to, že by judikáty byly samy o sobě závazné. Skutková tvrzení žalobce jsou v dané věci odlišná (jedná se o jiná zúčtovací období, jednalo se o jinou zákonnou úpravu). Žalobce po poučení a výzvě učiněné soudem prvního stupně v průběhu řízení předložil metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj; soud prvního stupně byl poté již schopen dojít k výpočtu žalované částky. Žalovaná ve včasném odvolání poukazovala na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 858/2023, podle něhož vyúčtování musí obsahovat konkrétní údaje o množství a jednotkové ceně služeb. Rozhodnutí se vypořádává i s otázkou rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (6 Cmo 65/2012), na němž soud prvního stupně založil své rozhodnutí. Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 803/2002, 25 Cdo 1977/2015, Cpj 164/80. Vyúčtování musí obsahovat množství tepelné energie v GJ (zvlášť na otop a zvlášť na teplou užitkovou vodu) a odděleně cenu tepelné energie v Kč/GJ. Zákonnými normativy je vyhláška č. 372/2001 Sb., zejména § 7 odst. 2 nařízení vlády číslo 371/2004 Sb. V současné době platná vyhláška č. 269/2015 Sb. se přidržuje stejného principu řádnosti vyúčtování. Žaloba postrádá základní náležitosti, jako je důvod vzniku závazkového vztahu mezi účastníky. Pokud soud pracuje se zákonem č. 67/2013 Sb., ten vyžaduje písemné ujednání mezi stranami, které předloženo nebylo, nelze tedy vztah posuzovat ani dle vyhlášky č. 269/2015 Sb. Platební údaje neobsahují DPH, vyúčtování ani z tohoto důvodu nelze považovat za řádné. Vyúčtování musí splňovat jak náležitosti upravené zákonem č. 67/2013 Sb., tak zákonem o účetnictví (§ 11 odst. 1). Doklady přiložené k žalobě jsou vystaveny SBD , adresa, , které neosvědčilo, že mu svědčí žalované právo vůči žalované. Nebylo tvrzeno ani doloženo, že by SBD bylo oprávněno vymáhat plnění vlastním jménem na vlastní účet, či že by došlo k záměně účastníků. Je povinností účtovatele stanovit lhůtu a způsob uplatnění reklamace; tato lhůta nesmí být kratší než 21 dnů. Ani tento údaj vyúčtování neobsahuje. Soud prvního stupně se nezabýval otázkou, zda byla vyúčtování za rok 2018 a 2019 žalované doručena, případně zda je reklamovala. Zůstává nevyřešena otázka reklamace vyúčtování za rok 2018, když žalovaná reklamaci podala a převzetí je potvrzeno funkcionářem žalobkyně, reklamace nebyla vyřízena. Zůstává otevřena otázka řádného doručení vyúčtování za rok 2019. Výslechem členů žalobce by soud zjistil, že nikdo z nich doposud ničeho na nákladech za služby nehradil. Soud se nezabýval zjištěním, kdo výrobcům a dodavatelům služeb tyto služby za žalovanou ve skutečnosti hradí. Soud by v opačném případě zjistil, že z neznámých důvodů úhradu dobrovolně provádí třetí osoba – SBD , adresa, . Vyúčtování nejsou způsobilá vyvolat splatnost nedoplatků, řádná vyúčtování se do dispoziční sféry žalované nedostala. Žalovaná proto vznáší námitku promlčení práva na plnění z vyúčtování a námitku „neexistence práva z plnění záloh“. Odvolatelka navrhovala změnu rozsudku soudu prvního stupně v tom směru, aby žaloba byla zamítnuta a obecnému zmocněnci aby bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil v tom směru, že soud prvního stupně se zabýval otázkou řádnosti vyúčtování, měl k dispozici znalecký posudek , tituly před jménem, , Anonymizováno, , který provedl náležité výpočty a zkontroloval výpočet uvedený ve vyúčtování. Ve věci je nutno zohlednit také metodický pokyn vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR z 15. 12. 2017, který upravuje situaci, kdy je v domě pouze jeden byt, který nemá měřenu spotřebu tepla, kdy je upraven zvláštní postup a zvláštní vzorec oproti vzorci, který je zakotven v příloze číslo 2 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Žalovaná odstranila měřiče, instalaci dalších měřičů nedovolila, byť jí tato možnost byla ze strany žalobce nabízena. Žalovaná je ochotna akceptovat pouze taková měřidla, která si zvolí, není ochotna brát zřetel na zájmy ostatních vlastníků bytových jednotek. Soud prvního stupně se zabýval otázkou doručování. Pokud žalovaná namítala, že vyúčtování za rok 2018 nemohlo být řádně doručeno, neboť na doručence je uvedeno datum uložení zásilky 15. 3. 2018, omylem České pošty bylo uvedeno nepřesné datum posunuté o rok. Pokud jde o doručování vyúčtování za rok 2019, toto bylo průkazně odesláno a zásilka byla uložena, což žalovaná nesporovala. Soud prvního stupně se náležitě vypořádal s námitkami žalované, že žalobce není ve věci aktivně legitimován. Žalobcem určenou osobou, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku, je subjekt , právnická osoba, . SBD bylo určeno žalobcem jen jako osoba zajišťující některé činnosti správy rozhodnutím žalobce, když také do doby ustanovení orgánů žalobce plnilo SBD , adresa, jako původní vlastník povinnosti z titulu správy domu. Ve věci je aktivně legitimována osoba odpovědná za správu domu a pozemku, jíž je dle § 1190 o. z. společenství vlastníků. To je dle § 1208 o. z. oprávněno rozhodnout o určení osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku, respektive může rozhodnout o její změně. Žalovaná dlouhodobě neplní základní povinnosti, ničeho nehradí nejméně od roku 2001. Od roku 2002 žalovaná užívá bytovou jednotku zcela zdarma. Byt žalované je umístěn tak, že nelze technicky provést jeho odpojení od energií. Bylo navrhováno potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení dle § 212 a násl. zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), přihlédl k odvolání žalované, k vyjádření žalobce, doplnil důkazní řízení a dospěl poté k závěru, že odvolání je v převážné části důvodné. V posuzované věci se žalobce podanou žalobou domáhal zaplacení částky 103 528 Kč s přísl. s odůvodněním, že žalovaná od roku 2000 dlouhodobě neplní žádnou z povinností, které jsou spojeny s jejím členstvím ve společenství vlastníků jednotek, nehradí žádné zálohy na služby ani nedoplatky z vyúčtování služeb, neplatí příspěvky na správu domu a pozemku. Žalované částky představují nedoplatek z vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytu za rok 2018 ve výši 47 438 Kč a za rok 2019 ve výši 49 238 Kč. Částka 6 552 Kč představuje souhrn neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku za období leden až prosinec 2019, když měsíční výše příspěvku činí 546 Kč. Žalované byly vystaveny dvě předžalobní upomínky, každá po 150 Kč. Žalované bylo doručováno na adresu jejího manžela , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož za tímto účelem zplnomocnila. Přestože vyúčtování bylo doručeno, žalovaná nevznesla proti němu žádné námitky, nič