§ 19 občanský zákoník – Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva…
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 19 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, stanoví, že k založení právnické osoby je nutná písemná smlouva nebo zakládací listina a že právnické osoby vznikají dnem zápisu do příslušného rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Pro založení právnické osoby je vždy vyžadována písemná forma zakládacího dokumentu (smlouvy nebo listiny), ledaže by jiný zákon určil odlišný postup. (§ 19 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 19 odkazuje 52 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebo zakládací listina, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jejich vznik jinak.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro založení právnické osoby je vždy vyžadována písemná forma zakládacího dokumentu (smlouvy nebo listiny), ledaže by jiný zákon určil odlišný postup.
- Právnická osoba získává svou existenci a právní způsobilost až okamžikem, kdy je zapsána do obchodního rejstříku nebo jiného zákonem určeného rejstříku.
- Před zápisem do rejstříku právnická osoba neexistuje jako samostatný právní subjekt a nemůže například uzavírat smlouvy nebo nabývat majetek.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi založením právnické osoby (sepsáním zakládacího dokumentu) a jejím vznikem (zápisem do rejstříku).
- Existují výjimky, kdy zvláštní zákon může stanovit jiný způsob založení nebo vzniku právnické osoby, proto je vždy nutné ověřit konkrétní právní úpravu pro daný typ právnické osoby.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 19
Jak soudy aplikují § 19
Nejvyšší soud se v řadě svých rozhodnutí zabýval podstatou, rozsahem i způsoby ochrany dobré pověsti právnické osoby podle právní úpravy obsažené v § 19 b odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), podle něhož platilo ustanovení § 19b odst. 2 obč. zák., týkající se neoprávněného použití názvu právnické osoby, i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby.
Nejvyšší soud se v řadě svých rozhodnutí zabýval podstatou, rozsahem i způsoby ochrany dobré pověsti právnické osoby podle právní úpravy obsažené v § 19 b odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), podle něhož platilo ustanovení § 19b odst. 2 obč. zák., týkající se neoprávněného použití názvu právnické osoby, i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby a podle něhož bylo možné se domáhat u soudu, aby se příslušný subjekt dalších zásahů do dobré pověsti právnické osoby nadále …
Ustanovení § 107 o. s. ř. přitom platí přiměřeně pro řízení u dovolacího soudu (srov. § 243c odst. 1 o. s. ř.). Protože žalovaná výmazem z obchodního rejstříku ztratila způsobilost mít práva a povinnosti (§ 68 odst. 1 obchodního zákoníku) a rovněž způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 občanského zákoníku), a to bez právního nástupce (§ 107 odst. 3 o. s. ř.), dovolací soud dovolací řízení zastavil (§ 107 odst. 5 věta první o. s. ř. ve spojení s § 243c odst. 1 o. s. ř.). O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, protože po zániku žalované zde …