Krajský soud v Plzni 64 Co 234/2026-132 – Náklady řízení

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 47 340,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 26. 11. 2022 do zaplacení a paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I). Žalované dále uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 112 Kč (výrok II), žalobkyni přiznal vrácení části soudního poplatku ve výši 480 Kč (výrok III) a oběma účastnicím uložil povinnost nahradit České republice náklady řízení, o jejichž výši a splatnosti mělo být rozhodnuto samostatným usnesením (výroky IV a V).2. Konstatoval, že mezi účastnicemi nebylo sporné, že žalovaná, jako vlastnice a správkyně bytového domu na adrese , adresa, , požadovala po žalované výměnu tří starších plynových kotlů v jednotlivých bytových jednotkách tohoto domu. Z výpovědi jednatele žalované , jméno FO, soud zjistil, že jeden z těchto kotlů, určený pro větší bytovou jednotku, byl v havarijním stavu a že druhé dva kotle již byly zastaralé. Zároveň z jeho výpovědi vyplynulo, že výkonnější kotel Adax 25 si objednal , jméno FO, na své jméno, zatímco žalovaná objednala dva kotle typu , Anonymizováno, pro bytové jednotky v domě.3. Pro závěr, že předmětem sporu je právě kotel , Anonymizováno, sériového čísla , hodnota, , soud prvního stupně vycházel zejména z montážního listu založeného ve spise, vztahujícího se k tomuto konkrétnímu kotli, a z výpovědi svědka , jméno FO, . Svědek rozpoznal na montážním listu své písmo a potvrdil, že list vyplnil při provádění montáže. Z tohoto listu soud zjistil, že montáž kotle byla zaznamenána k datu , datum, . Z výpovědi svědka dále vyplynulo, že montáž prováděl v bytovém domě žalované, kde v rozhodné době instaloval celkem přibližně tři kotle a bojler. Soud měl dále za zjištěné, že dne , datum, byl předmětný kotel dovezen do jednoho z bytů v domě na , adresa, v Žatci a převzal jej nájemce tohoto bytu. Soud prvního stupně konstatoval, že žalobkyně po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. výslovně neoznačila bytovou jednotku, v níž měl být kotel sériového čísla , hodnota, instalován. Přesto dospěl na podkladě montážního listu, výpovědi svědka , jméno FO, , výpovědi jednatele žalované a nesporného tvrzení, že kotel byl dodán do domu žalované, k závěru, že předmětný kotel byl dne , datum, dodán do bytového domu na , adresa, v Žatci, namontován a připojen k rozvodu plynu a vody., právnická osoba, otázce vlastní montáže a funkčnosti kotle soud prvního stupně vycházel především z výpovědi svědka , jméno FO, . Tento svědek uvedl, že je vyučený elektrikář a že má oprávnění k opravám a montáži plynových a elektrických zařízení. V rozhodné době spolupracoval se žalobkyní jako živnostník. Svědek popsal, že kotle v domě žalované montoval, připojoval a zkoušel. Uvedl, že se mu při těchto montážích nestávalo, aby kotel po dokončení instalace nevyzkoušel, ani aby kotel při provedené zkoušce nefungoval. Svědek , jméno FO, dále konkrétně popsal technický problém, s nímž se při montáži setkal, když zjistil, že elektrická zásuvka určená k připojení kotle byla spálená, respektive nesla známky popálení. Podle jeho výpovědi proto nemohl kotel bezpečně a řádně zkoušet při připojení k této zásuvce. Elektrickou energii proto přivedl prostřednictvím prodlužovacího kabelu z vedlejšího bytu, tedy z jiného elektrického okruhu. Po tomto připojení kotel vyzkoušel a shledal jej funkčním.5. Soud prvního stupně považoval tuto výpověď za věrohodnou zejména proto, že svědek nehovořil pouze obecně o tom, že „kotel fungoval“, nýbrž popsal konkrétní technickou okolnost, pro niž nemohl být kotel řádně provozován při připojení k místní zásuvce, a konkrétní postup, kterým byla funkčnost kotle ověřena. Svědek uvedl, že závadu zásuvky fotografoval mobilním telefonem, stejně jako provedenou montáž, což odpovídalo jeho obvyklému pracovnímu postupu, a že tyto fotografie elektronicky odesílal žalobkyni. Jeho výpověď soud prvního stupně konfrontoval s fotodokumentací založenou ve spise, z níž vyplýval nevyhovující, popálený stav zásuvky v místě montáže. Fotodokumentace tak podle soudu podporovala výpověď svědka jak o existenci problému s elektrickým připojením, tak o tom, že tento problém nebyl způsoben samotným kotlem.6. Soud prvního stupně dále poukázal na to, že svědek , jméno FO, identifikoval montážní list ke kotli sériového čísla , hodnota, jako dokument vyplněný jeho rukou. Tím byla jeho výpověď spojena s konkrétním kotlem, který je předmětem řízení, a nebyla založena pouze na obecné vzpomínce na montáže více zařízení v domě žalované. Svědek současně uvedl, že montážní list vedle něj podepsala osoba, která jej do bytu vpustila, přičemž šlo buď o nájemce bytu, nebo o osobu zajišťující přístup do bytu za žalovanou.7. Při hodnocení výpovědi svědka soud prvního stupně zohlednil i to, že svědek nevypovídal bezvýhradně ve prospěch žalobkyně a v některých detailech, které si již s časovým odstupem nepamatoval přesně, svou nejistotu otevřeně uvedl. Připustil například, že si není jist, zda kotel opětovně zkoušel při další návštěvě objektu, případně zda při zjištění, že stav elektroinstalace nebyl napraven, bez dalšího zásahu odjel. Soud prvního stupně z toho nevyslovil pochybnost o věrohodnosti svědka, neboť svědek jednoznačně vypověděl o prvotním vyzkoušení kotle při montáži, a v otázkách, jež se týkaly případných dalších návštěv, nevydával svou nejistou vzpomínku za jisté tvrzení.8. Soud prvního stupně vycházel i z reklamačního listu týkajícího se žalované, k němuž se svědek , jméno FO, vyjádřil. Svědek potvrdil, že v tomto dokumentu v souvislosti s reklamovaným nefunkčním ohřevem teplé užitkové vody uvedl, že příčina potíží není na straně kotle, ale na straně elektroinstalace. Také z této listiny proto soud dovodil, že tvrzené provozní obtíže byly svědkem, který zařízení montoval a prověřoval, spojovány s elektrickým připojením v objektu žalované, nikoliv s technickou vadou kotle.9. Soud prvního stupně dále hodnotil e-mailovou komunikaci účastnic ze dne , datum, . Z e-mailu žalobkyně zaslaného žalované zjistil, že žalobkyně požadovala úhradu faktury za dodávku a montáž třetího kotle, přičemž uvedla, že jeho uvedení do provozu nebylo možné dokončit z důvodu závady elektroinstalace žalované. Z odpovědi žalované zjistil, že žalovaná namítala, že montér kotel nezprovoznil tak, jak měl, a že platbu bude možné očekávat poté, co bude věc „dotažena“. Soud prvního stupně tuto komunikaci nevyhodnotil jako důkaz vady kotle. Naopak z ní dovodil, že mezi účastnicemi bylo již v době vystavení faktury sporné, zda nemožnost řádného provozu kotle při zapojení v konkrétním bytě souvisela s kotlem, nebo se stavem elektroinstalace.10. Soud prvního stupně tak odlišil dvě skutkové otázky. Za prokázané uzavřel, že kotel byl po montáži funkční, jestliže byl připojen k funkčnímu elektrickému okruhu. Za prokázané současně považoval i to, že v místě montáže existovala závada elektroinstalace, která mohla bránit jeho běžnému provozu při připojení k místní zásuvce. Závěr o funkčnosti kotle přitom soud nezaložil jen na samotné výpovědi svědka , jméno FO, , ale na jejím spojení s montážním listem, fotodokumentací popálené zásuvky, reklamačním listem a e-mailovou komunikací účastnic.11. Obranu žalované, že svědek , jméno FO, montoval kotle neodborně, odebíral součástky z jiných zařízení a způsobil tím nefunkčnost všech tří kotlů, soud prvního stupně neakceptoval. Uvedl, že žalovaná k těmto tvrzením nepředložila důkazy, jež by je prokazovaly. Tvrzení jednatele žalované, že technik měl přendávat součástky mezi kotli, soud nepovažoval za dostatečné k vyvrácení konkrétní výpovědi svědka a listinných podkladů vztahujících se k předmětnému kotli. Soud rovněž nepovažoval za prokázané, že předmětný kotel vykazoval vadu již v okamžiku jeho dodání a montáže.12. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala celkem 47 340,90 Kč, z toho 41 166 Kč bez DPH a 6 174,90 Kč DPH. Faktura zahrnovala zejména kotel , Anonymizováno, v ceně 31 363,95 Kč, dopravu, montážní materiál, termostat Salus RT310RF, demontáž původního kotle, montáž kotle označenou jako montáž „bez spuštění“, elektroinstalační práce a dopravu techniků. Z faktury soud dále zjistil, že byla splatná dne , datum, . Žalovaná netvrdila, že by vyúčtovanou částku nebo její část uhradila.13. Při právním posouzení soud prvního stupně uzavřel, že smluvní vztah účastnic zahrnoval jednak dodání již vyrobené movité věci, tj. plynového kotle, a jednak jeho montáž a připojení. Vzhledem k tomu, že podstatnou část vyúčtované ceny představovala cena kotle a montážního materiálu, zatímco cena montáže a dopravy techniků činila podle soudu 8 567,50 Kč, posoudil právní vztah převážně jako kupní smlouvu s prvky smlouvy o dílo.14. Soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně splnila svou povinnost odevzdat předmět koupě tím, že kotel do objektu žalované dodala, namontovala a umožnila žalované s ním v místě plnění nakládat. Námitku žalované, že její jednatel nepodepsal předávací protokol, nepovažoval za rozhodnou. Uvedl, že osobní účast jednatele kupujícího ani jeho podpis na předávacím protokolu nejsou nezbytnou podmínkou předání, jestliže kupující získal možnost se zařízením v místě plnění nakládat. V této souvislosti soud přihlédl k tomu, že montáž byla uskutečněna v bytovém domě žalované, v bytové jednotce užívané jejím nájemcem, a za přítomnosti osoby, která technikovi přístup do bytu umožnila.15. Dále soud prvního stupně vyšel z toho, že žalovaná není spotřebitelkou a že mezi účastnicemi nebyla sjednána záruka za jakost. Žalovaná proto podle soudu nemohla úspěšně odmítnout zaplacení kupní ceny bez toho, aby prokázala, že kotel byl při jeho odevzdání vadný. Takový důkaz podle soudu nepředložila. Pokud běžnému provozu kotle bránil stav elektrických rozvodů v objektu žalované, šlo podle soudu o okolnost na straně žalované, nikoli o vadu plnění žalobkyně. Soud proto žalobkyni přiznal požadovanou cenu, úrok z prodlení a paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.16. O náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi soud rozhodl s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Vycházel z procesního úspěchu žalobkyně v rozsahu 79 % a z jejího procesního neúspěchu v rozsahu 21 %. Žalobkyni proto přiznal náhradu nákladů ve výši odpovídající rozdílu těchto poměrů, tedy ve výši 58 % jí vynaložených nákladů. Náklady žalobkyně představoval nevrácený soudní poplatek ve výši 1 918 Kč; jeho 58 % činí 1 112 Kč. O vrácení soudního poplatku ve výši 480 Kč soud rozhodl v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu účastnic, neboť náklady vznikly v souvislosti s výslechem svědka , jméno FO, .17. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, které následně doplnila. Výslovně napadla výroky I, II, a nákladové IV a V rozsudku. Namítala především nesprávné hodnocení provedených důkazů a neúplné zjištění skutkového stavu. Uvedla, že předmětný kotel nebyl po montáži řádně zprovozněn ani fakticky funkční, že jej nebylo možné řádně užívat a že žalobkyně navzdory opakovaným reklamacím vytýkané závady neodstranila. Žalovaná dále namítala, že soud prvního stupně přikládal nepřiměřenou důkazní váhu výpovědi svědka , jméno FO, , ač podle ní z provedeného dokazování vyplynuly pochybnosti o funkčnosti zařízení i o správnosti montáže. Nesouhlasila se závěrem, že povinnost žalobkyně byla splněna již samotnou montáží kotle a jeho krátkodobým odzkoušením, když kotel následně podle jejího tvrzení nebyl způsobilý řádného provozu. Žalovaná opětovně zpochybnila rovněž předání zařízení. Tvrdila, že podpis na předávacím protokolu nepatří žalované ani žádnému z jejích zástupců a že jednatel žalované , jméno FO, na tuto skutečnost v řízení upozorňoval. Soudu prvního stupně vytýkala, že se s touto námitkou nevypořádal dostatečně a že k ní nepřihlédl při hodnocení důkazů. Navrhla, aby odvolací soud napadené výroky zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby je zrušil a žalobu v plném rozsahu zamítl.18. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku v plném rozsahu. Uvedla, že soud prvního stupně správně zjistil, že kotel byl po montáži funkční, což podle ní potvrdil svědek , jméno FO, . Zdůraznila, že příčinou tvrzené nefunkčnosti nebyla vada kotle, ale stav elektroinstalace v objektu žalované, zejména závada zásuvky a elektrického okruhu, k němuž měl být kotel připojen. Poukázala na to, že svědek , jméno FO, ověřil funkčnost kotle jeho připojením prostřednictvím prodlužovacího kabelu k jinému funkčnímu elektrickému okruhu. Žalobkyně dále sdělila, že žalovanou opakovaně vyzývala k poskytnutí součinnosti a k doložení revize elektroinstalace, žalovaná však stav elektrických rozvodů nenapravila ani potřebnou součinnost neposkytla. K námitce absence převzetí žalobkyně uvedla, že kotel byl v nemovitosti žalované instalován, byl určen pro vytápění bytové jednotky a žalovaná, respektive nájemci domu, jej měli užívat. Podle žalobkyně proto došlo přinejmenším ke konkludentnímu převzetí zařízení. Žalobkyně konečně poukazovala na to, že vztah účastnic byl vztahem mezi podnikateli a že žalovaná měla případné vady vytknout bez zbytečného odkladu. Uváděla, že žalovaná začala vady namítat až s časovým odstupem, zejména v návaznosti na výzvy žalobkyně k zaplacení faktury. Konečně žalobkyně tvrdila, že žalovaná nechala v , Anonymizováno, předmětný kotel demontovat a nahradit jiným zařízením, čímž měla znemožnit případné odborné zkoumání technického stavu kotle v průběhu řízení.19. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu odvoláním napadených výroků, jakož i v mezích uplatněných odvolacích námitek, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.20. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro zjištění rozhodných skutečností. Závěr, že žalobkyně předmětný kotel , Anonymizováno, , sériového čísla , hodnota, , žalované dodala, namontovala, připojila k rozvodům plynu a vody a ověřila jeho technickou funkčnost, má dostatečnou oporu v provedených důkazech. Odvolací soud se s tímto skutkovým závěrem ztotožňuje; a to i poté, co sv. , jméno FO, sám přeslechl.21. Mezi účastnicemi nebylo sporné, že žalovaná objednala dodání a montáž kotlů pro bytový dům na adrese , adresa, v Žatci, jehož je vlastnicí a správcem. Jednatel žalované , jméno FO, při svém výslechu potvrdil, že žalovaná požadovala výměnu starších kotlů umístěných v jednotlivých bytových jednotkách tohoto domu. Nezpochybňoval ani to, že předmětný kotel byl do domu dodán, instalován na stěnu a připojen k rozvodům vody, plynu a elektrické energie. Spor mezi účastnicemi se tak netýkal samotného dodání a instalace zařízení, nýbrž především toho, zda byl kotel funkční, zda byla montáž provedena řádně a zda příčina následných provozních potíží spočívala v zařízení, v postupu montéra, anebo v elektroinstalaci objektu žalované.22. Pro závěr o tom, že se jednalo právě o kotel sériového čísla , hodnota, , soud prvního stupně správně vycházel z montážního listu datovaného dnem , datum, a z výpovědi svědka , jméno FO, . Svědek rozpoznal na montážním listu své písmo, potvrdil, že tento záznam vyhotovil v souvislosti s provedenou montáží, a spojil jej s kotlem , Anonymizováno, sériového čísla , hodnota, . Výpověď svědka tak nebyla jen obecnou výpovědí o více montážích prováděných v domě žalované, nýbrž vztahovala se ke konkrétnímu zařízení, jehož cena je předmětem žalobou uplatněného nároku.23. Soud prvního stupně správně přikládal podstatnou důkazní váhu výpovědi svědka , jméno FO, . Svědek byl přímým účastníkem rozhodných dějů: kotel osobně montoval, připojoval a zkoušel. Měl tudíž vlastní bezprostřední poznatky o průběhu montáže, technickém stavu zařízení i o okolnostech, za nichž byla jeho funkčnost ověřována. Zároveň uvedl, že je vyučeným elektrikářem, má oprávnění k opravám a montáži plynových a elektrických zařízení a v době rozhodné pro věc spolupracoval se žalobkyní jako montážní technik. Jeho odborná kvalifikace sice sama o sobě nenahrazuje důkaz o konkrétním průběhu montáže, potvrzuje však, že byl schopen popsat zjištěný technický stav a rozlišit mezi závadou zařízení a problémem vznikajícím při jeho připojení k nevyhovujícímu elektrickému rozvodu.24. Výpověď svědka byla konkrétní, věcná a v rozhodných bodech vnitřně souladná, a to i v rámci jeho opakovaného výslechu odvolacím soudem. Svědek popsal, že při montáži zjistil závadu elektrické zásuvky v bytě, kde byl kotel instalován. Uvedl, že zásuvka byla spálená, popřípadě nesla zjevné známky popálení, a že z tohoto důvodu nemohl kotel bezpečně a řádně ověřit při jeho zapojení do tohoto konkrétního elektrického okruhu. Současně vysvětlil, že za účelem provedení zkoušky funkčnosti přivedl elektrickou energii prostřednictvím prodlužovacího kabelu z jiného, funkčního elektrického okruhu v domě. Po takovém připojení kotel vyzkoušel a zjistil, že funguje.25. Toto tvrzení svědka nebylo osamoceno. Soud prvního stupně je správně hodnotil ve spojení s fotodokumentací založenou ve spise, která zachycuje jak provedenou montáž, tak stav elektrické zásuvky. Fotodokumentace podporuje tvrzení svědka, že v místě montáže existoval problém s elektrickým připojením. Svědek současně uvedl, že závadu zásuvky i průběh montáže fotografoval mobilním telefonem, což bylo jeho obvyklým postupem při provádění montáží, a že fotografie následně elektronicky odesílal žalobkyni. Není proto důvodu považovat fotografickou dokumentaci za listinu nesouvisející s předmětnou montáží nebo za dokument, který by neodpovídal svědkem popsanému stavu na místě.26. Výpověď svědka , jméno FO, je dále v souladu s obsahem reklamačního listu, k němuž se svědek vyjádřil. Uvedl, že u reklamovaného problému s nefunkčním ohřevem teplé užitkové vody zaznamenal, že příčinou nebyla závada kotle, nýbrž elektroinstalace. Závěr soudu prvního stupně, že svědek spojoval případné provozní potíže zařízení s elektrickými rozvody v objektu žalované, tedy nevychází pouze z jeho výpovědi učiněné při jednání, ale též z dříve pořízeného písemného záznamu.27. Svědkova výpověď je rovněž souladná s e-mailovou komunikací účastnic ze dne , datum, . Žalobkyně v ní žalované sdělila, že kotel byl dodán a namontován, avšak jeho uvedení do provozu nebylo možné dokončit z důvodu závady elektroinstalace žalované. Žalovaná na tuto zprávu reagovala tím, že montér kotel nezprovoznil tak, jak měl, a že úhradu bude možné očekávat po dokončení věci. Tato komunikace sice dokládá, že mezi účastnicemi existoval spor o příčinu a důsledky nemožnosti běžného provozu kotle v konkrétním bytě, nijak však nepotvrzuje tvrzení žalované, že kotel byl technicky vadný. Naopak odpovídá vysvětlení svědka , jméno FO, , že běžnému provozu bránil nevyhovující elektrický okruh v objektu žalované.28. Odvolací soud neshledává důvodnou námitku žalované, že soud prvního stupně nekriticky uvěřil svědkovi jen proto, že spolupracoval se žalobkyní. Skutečnost, že svědek v rozhodné době pro žalobkyni vykonával montážní práce, sama o sobě nevylučuje věrohodnost jeho výpovědi. Pro posouzení věrohodnosti je rozhodné, zda svědek podává logický, konkrétní a ostatními důkazy podpořený popis rozhodných událostí. To svědek , jméno FO, učinil. Popsal konkrétní okolnosti montáže, označil technický problém zjištěný v bytě, vysvětlil způsob ověření funkčnosti kotle a jeho výpověď byla podpořena montážním listem i fotodokumentací.29. Soud prvního stupně přitom správně přihlédl také k tomu, že svědek nevypovídal mechanicky či bezvýhradně ve prospěch žalobkyně. Výslovně připustil, že si s odstupem času přesně nepamatuje, zda při další návštěvě objektu kotel opětovně zkoušel, případně zda v situaci, kdy nebyl stav elektroinstalace napraven, bez dalšího zásahu odjel. Tato nejistota se však týkala pozdějších návštěv a nikoliv prvotního provedení montáže dne , datum, . V tomto rozhodném bodě svědek uvedl konkrétně, že kotel po připojení k jinému funkčnímu elektrickému okruhu vyzkoušel a že kotel fungoval. Okolnost, že svědek nepředstíral jistotu v otázkách, které si již vzhledem k časovému odstupu přesně nevybavoval, jeho věrohodnost nesnižuje; naopak svědčí o tom, že rozsah svých poznatků vymezoval podle skutečné paměťové stopy.30. Zbývá dodat, že odvolací soud svědka , jméno FO, sám přeslechl a stejně jako soud prvního stupně i po jeho výslechu zastává názor, že o jeho výpovědi není rozumný důvod pochybovat. Svědek vysvětlil, že do domu žalované dovezl a naistaloval celkem tři kotle. U dvou z nich se vyskytl problém s chybovým hlášením teplé vody zřejmě pro vadou elektroinstalaci v domě, když při napojení na elektroinstalaci z vedlejšího domu chybová hláška zmizela. Z jeho výpovědi plyne, že všechny tři dodané kotle byly funkční, jestliže byly napojeny na jinou elektroinstalaci (z vedlejšího domu, z jiného bytu). Tento úsudek je na místě vztáhnout i na jeden z těchto kotlů, který je předmětem tohoto sporu.31. Žalovaná proti tomuto souboru důkazů nenabídla důkaz, jenž by závěr o funkčnosti kotle v době jeho montáže vyvracel. Její jednatel uváděl, že zařízení nebylo zprovozněno, že technik měl provádět neodborné zásahy a že měl odebírat součástky z jiných kotlů. Tato tvrzení však nebyla podložena odborným posouzením, záznamem o konkrétních technických závadách kotle ani jakýmkoliv jiným důkazem, z něhož by bylo možné učinit skutkový závěr, že kotel byl vadný již při jeho montáži nebo že jeho nefunkčnost způsobila žalobkyně nesprávným postupem. Žalovaná sice poukazovala na to, že elektrické zásuvky byly testovány bez zjištění závady, nepředložila však k tomu revizní zprávu, protokol o odborné kontrole nebo jiný objektivní technický podklad, který by vyvracel svědkem popsaný stav zásuvky a závěr plynoucí z fotodokumentace.32. Soud prvního stupně proto správně rozlišil mezi technickou funkčností kotle a možností jeho běžného provozu při připojení ke konkrétnímu elektrickému rozvodu v bytě žalované. Z provedeného dokazování plyne, že kotel byl po montáži funkční, neboť po připojení k funkčnímu elektrickému okruhu pracoval. Jestliže při připojení k zásuvce v místě montáže nemohl být řádně provozován pro stav elektroinstalace, nejde bez dalšího o vadu kotle ani o důkaz nesprávně provedené montáže. Žalovaná neprokázala, že by závada spočívala v samotném zařízení, v jeho připojení k rozvodům plynu či vody nebo v postupu svědka , jméno FO, při montáži.33. Případná nemožnost dokončit uvedení kotle do běžného provozu v konkrétním bytě navíc neznamená, že žalobkyně nesplnila povinnost dodat a namontovat kotel. Z faktury č. , hodnota, plyne, že účtovanou položkou byla montáž plynového kotle „bez spuštění“. Tato okolnost je ve shodě s obsahem e-mailové komunikace ze dne , datum, i s výpovědí svědka , jméno FO, , podle níž bránil dokončení provozu stav elektrické instalace v objektu žalované. Žalovaná neprokázala, že mezi účastnicemi bylo sjednáno, že žalobkyně převezme odpovědnost za technický stav stávajících elektrických rozvodů v domě žalované nebo že byla povinna odstranit jejich závadu.34. Správný je rovněž závěr soudu prvního stupně, že nepřítomnost jednatele žalované při montáži ani tvrzená absence jeho podpisu na předávacím protokolu nevylučují odevzdání zařízení. Podle § 2088 občanského zákoníku prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu tím, že mu umožní s věcí nakládat v místě plnění a včas mu to oznámí. Písemný předávací protokol ani podpis statutárního orgánu kupujícího zákon jako podmínku odevzdání věci nestanoví. V projednávané věci byl kotel dodán a namontován v bytovém domě žalované, tedy v prostoru, který žalovaná vlastnila a spravovala. Montáž byla provedena za přítomnosti osoby, která technikovi umožnila přístup do bytu. Žalovaná nepopírala, že kotel byl v její nemovitosti instalován; zpochybňovala pouze funkčnost zařízení a závěr o jeho převzetí. Za této situace soud prvního stupně správně dovodil, že žalobkyně žalované umožnila s kotlem nakládat v místě plnění.35. Právní posouzení věci soudem prvního stupně je proto správné. Smluvní vztah účastnic měl sice znaky kupní smlouvy i smlouvy o dílo, avšak vzhledem k převaze dodávky hotového zařízení a montážního materiálu nad montážními pracemi jej soud prvního stupně důvodně posoudil převážně jako kupní smlouvu s prvky smlouvy o dílo. Žalobkyně předmět plnění žalované dodala a umožnila jí s ním nakládat; žalované proto vznikla povinnost zaplatit sjednanou cenu. Závěr soudu prvního stupně odpovídá povinnosti kupujícího věc převzít a zaplatit kupní cenu podle § 2118 občanského zákoníku.36. Odvolací soud proto uzavírá, že žalovaná svými odvolacími námitkami nezpochybnila správnost skutkových zjištění ani právního posouzení věci soudem prvního stupně. Výrok I a II napadeného rozsudku je věcně správný, ohledně výroku II. je na místě odkázat na odůvodnění soudu prvního stupně. výrok III podle obsahu odvolání nebyl napaden (poplatková povinnost žalobkyně se žalované netýká), výroky IV. a V. se staly obsoletními proto, že svědek , jméno FO, v řízení před soudem prvního stupně náklady nakonec neuplatnil.37. O tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 900 Kč sestávající ze dvou úkonů v řízení advokátem nezastoupeným účastníkem (vyjádření se k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne , datum, ) soud rozhodl vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná. Lhůtu k plnění soud žalované uložil jako jednoměsíční, aby jí poskytl přiměřený prostor k zaplacení těchto nákladů.38. O tom, že žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 2 500 Kč, odvolací soud rozhodl rovněž proto, že žalovaná byla v odvolacím řízení neúspěšná. Předmětný náklad přitom je svědečné svědka , jméno FO, , který byl při jednání dne , datum, odvolacím soudem vyslechnut, a toto svědečné mu už usnesením z téhož dne přiznáno. O jednoměsíční lhůtě ke splnění této povinnosti soud rozhodl rovněž podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, aby žalovaná měla přiměřenou dobu ke splnění i této povinnosti.