10 Co 154/2023-950 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem uložil okresní soud žalovanému, aby zaplatil žalobkyni 440 215 Kč se zákonným úrokem 7,75 % od 6. 6. 2021 do zaplacení – výrok I., zamítl žalobu v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení 260 571 Kč se zákonným úrokem z prodlení 7,75 % ročně od 6. 6. 2011 do zaplacení – výrok II., uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni náklady řízení ve výši 226 498,93 Kč – výrok III., uložil žalobkyni, aby zaplatila České republice – Okresnímu soudu v Lounech náklady řízení ve výši 0 Kč – výrok IV. a uložil žalovanému, aby zaplatil České republice – Okresnímu soudu v Lounech do tří dnů od právní moci usnesení náhradu nákladů řízení 39 334,50 Kč – výrok V.2. Shora uvedeným usnesením ze dne 24. 4. 2023 opravil okresní soud rozsudek z 15. 3. 2023 ve výroku I. a II. tak, že 1) žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni 656 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 6. 6. 2011 do zaplacení a 2) zamítl žalobu v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 44 576 Kč se zákonným úrokem z prodlení 7,75 % ročně od 6. 6. 2011 do zaplacení.3. Okresní soud odůvodnil rozsudek tak, že žalobkyně podala žalobu na zaplacení původně 1 163 000 Kč s příslušenstvím s tím, že se v únoru 2008 účastníci dohodli na rekonstrukci bytu v domě čp. , adresa, , adresa, a žalobkyně předala žalovanému na rekonstrukci a opravy bytu postupně 1 163 000 Kč, žalovaný některé práce neprovedl, některé práce nedokončil a některé provedl vadně. Žalovaný byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Lounech z , datum, č. j. , spisová značka, , shledán vinným, že po předchozí ústní dohodě v měsíci únoru 2008 se žalobkyní provede stavební práce na rekonstrukci jejího domu, převzal zálohu na plastová okna 120 000 Kč, která nedodal a dále zálohu 150 000 Kč na další práce, kdy sám dodal kalkulaci, ve které byla také položka „elektrospotřebiče“ ve výši 40 – 50 000 Kč, které také nedodal, převzal další zálohu 180 000 Kč na další práce, okna k dalšímu bytu ve výši 86 219 Kč, které nedodal a způsobil žalobkyni škodu ve výši nejméně 246 219 Kč a spáchal trestný čin zpronevěry. V trestním řízení bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 246 219 Kč a se zbytkem nároku na náhradu škody byla žalobkyně odkázána na občanskoprávní řízení, rozsudek nabyl právní moci , datum4. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku 462 214 Kč (částku 246 219 Kč přisouzenou v trestním řízení) a částku 215 995 Kč, když uznala, že žalovaný některé práce provedl a některý materiál dodal a okresní soud vedl dále řízení pro 700 786 Kč.5. Okresní soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o dílo dle § 631 a násl. občanského zákona účinného k 31. 12. 2013, neboť nebylo zjištěno, jaké konkrétní ujednání o jakých pracech v jakém rozsahu se účastníci dohodli, bylo pouze prokázáno, že mezi účastníky bylo jakési ujednání, že žalovaný bude provádět práce na rekonstrukci domu žalobkyně, okresní soud proto posoudil věc o příslušných ustanoveních o bezdůvodném obohacení dle § 451 a násl. shora uvedeného občanského zákoníku, žalobkyně unesla důkazní břemeno o tom, že předala finanční prostředky jako zálohu žalovanému na provedení oprav ve shora uvedené výši. Bezdůvodné obohacení, kterého se žalobkyni dostalo, spočívalo ve výši obvyklých nákladů, které by musela vynaložit v daném čase v měsíci únoru 2008 až do května 2009 a na místě na dosažení obdobného plnění s přihlédnutím případné vadnosti poskytnutého plnění. Okresní soud provedl důkaz doplňkem znaleckého posudku a výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec ocenil ve znaleckém posudku práce, které žalovaný v nemovitosti vykonal a jejichž výkon byl prokázán a zjistitelný z podkladových materiálů a s přihlédnutím k pracím za 215 995 Kč a materiálům, které žalobkyně uznala, a ohledně kterých se se žalovaným vyrovnala, ještě částku 44 576 Kč, kterou byl oprávněn si z převzatých záloh ponechat.6. Okresní soud dospěl k závěru, že ohledně částky 656 210 Kč žalovaný neunesl důkazní břemeno, že za tuto částku provedl práce a dodal materiál, když ohledně tvrzení, že vykonal práce a dodal materiál i za částku 656 210 Kč nesl žalovaný důkazní břemeno.7. Okresní soud dále dospěl k závěru, že není důvodná námitka promlčení, kterou vznesl žalovaný. Bylo prokázáno, že účastníci se dne 6. 5. 2009 sešli a dohodli na tom, že žalovaný dokončí práce do šesti týdnů, tak jak přislíbil a teprve po uplynutí uvedených šesti týdnů žalobkyně mohla zjistit, že práce dokončeny nebyly a žalobu podala dne 20. 4. 2010, tedy před marným uplynutím dvouleté subjektivní promlčecí doby u bezdůvodného obohacení dle § 107 odst. 1 občanského zákona č. 40/1964 Sb.8. Usnesením ze dne 24. 4. 2023 provedl okresní soud opravu výroku rozsudku dle § 164 o. s. ř. s tím, že se jedná o zjevnou nesprávnost, chybu v počtech, a uvedl tak do souladu výrok rozsudku tak, jak byl vyhlášen a odůvodnění rozsudku pod bodem 33, kde okresní soud uvádí, že shledal výši bezdůvodného obohacení v částce 260 571 Kč s přihlédnutím k částce 215 995 Kč, kterou žalobkyně uznala za provedené práce a o kterou omezila žalobu, výše bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně, kterou by měla žalovanému uhradit, představuje 44 576 Kč (, číslo, ) a žalovaný má povinnost vrátit žalobkyni 656 210 Kč.9. Proti tomuto rozsudku a opravnému usnesení podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání, kterým napadl rozsudek ve všech jeho výrocích, vytýkal okresnímu soudu, že nesprávné a neúplně zjistil skutkový stav věci, nesprávně hodnotil provedené důkazy, nerespektoval závazný názor odvolacího soudu, poukazoval na značnou rozdílnost v jednotlivých tvrzeních žalobkyně v průběhu celého dosavadního řízení, smlouva o dílo nemusí být v písemné formě, nelze dospět k závěru, že smlouva o dílo nebylo vůbec uzavřena, neboť by bylo absurdní, že by žalovaný prováděl práce a činnosti podle svého uvážení, nikoliv podle požadavků žalobkyně, důkazní břemeno spočívá na žalobkyni a okresní soud se nesprávně vypořádal s námitkou promlčení, kterou žalovaný vznesl z důvodu, že by věc byla posuzována jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný dále uvádí, že opravné usnesení není opravným usnesením opravujícím zjevnou nesprávnost či početní chybu, ale nepřípustnou autoremedurou, když okresní soud změnil vyhlášené výroky rozsudku nepřípustným způsobem.10. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že odvolání není důvodné. Rozsudek okresního soudu je věcně správný, okresní soud respektoval závazný názor odvolacího soudu a provedl doplnění znaleckého posudku, žalobkyně unesla důkazní břemeno o poskytnutých zálohách na práci a materiál, nebylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo a okresní soud věc správně posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení a opravným usnesením opravil zjevnou početní chybu a uvedl do souladu výrok rozsudku tak, jak byl vyhlášen s odůvodněním rozsudku, kde opravil výpočet výše bezdůvodného obohacení, je zjevné, že žalovaný má povinnost vrátit ze záloh 656 210 Kč.11. V průběhu odvolacího jednání vzal žalovaný zpět odvolání do výroku II. rozsudku, kterým byla zamítnuta žaloba do 260 571 Kč a trval na odvolání do výroku I. a do nákladového výroku a na odvolání proti opravnému usnesení.12. Odvolací soud přezkoumával rozsudek okresního soudu ve znění opravného usnesení, dle kterého zní výrok II. tak, že se žaloba v části, ve které žalobkyně požadovala 44 576 Kč s příslušenstvím, zamítá. V důsledku částečného zpětvzetí odvolání zastavil krajský soud odvolací řízení do výroku II. rozsudku okresního soudu dle § 207 odst. 2 o. s. ř.13. V souzené věci nebylo prokázáno, že by účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dle § 631 a násl. občanského zákona č. 40/1964 Sb. V souzené věci byla možnost uzavřít smlouvu o dílo ústně, nejednalo se o zhotovení nemovitosti, avšak smlouva o dílo i v ústní formě musí splňovat náležitosti, především musí být zjevné jaké konkrétní dílo má být provedeno. V této věci není zjevné jaké konkrétní práce byly mezi účastníky dohodnuty, zda vůbec některé a není zjistitelné, které práce prováděl žalovaný a které jiné firmy, které se rovněž na rekonstrukci nemovitosti podílely, nemovitost má více bytů. V souzené věci se podařilo pouze zčásti prokázat, jaké práce provedl žalovaný a jaký materiál použil.14. Okresní soud se náležitě zabýval vznesenou námitkou promlčení a dospěl ke správnému závěru, že nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení promlčen není.15. Dle § 107 odst. 1 uvedeného občanského zákona, právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.16. V souzené věci bylo prokázáno, že se účastníci dne 6. 5. 2009 při osobním setkání dohodli, že žalovaný dokončí práce do šesti týdnů. Po 6. 5. 2009 žalovaný opravy v domě neprováděl a teprve po tomto datu mohla žalobkyně zjistit, že došlo k bezdůvodnému obohacení.17. V souzené věci spočívá bezdůvodné obohacení nikoliv ve zvýše