35 Co 87/2024-249 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, výrokem II žalobu zamítl žalobu co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení a výrokem III uložil žalobkyni povinnost v téže lhůtě zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .2. Z odůvodnění soudu prvního stupně se podává, že se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu náhrady škody z důvodu neoprávněného odběru plynu v odběrném místě , adresa, , za období ode dne , datum, do dne , datum, s tím, že žalovaná částka se skládá z částky , částka, představující cenu neoprávněně odebraného plyn, částky , částka, za náklady na znalecký posudek, částky , částka, za další náklady související se zjištěním neoprávněného odběru plynu společností , právnická osoba, . a částky , částka, představující daň z přidané hodnoty. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že dne , datum, při kontrole měřícího zařízení (výrobní číslo , hodnota, ) prováděné prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . v odběrném místě, jehož vlastníkem je žalovaný, bylo pojato podezření na neoprávněnou manipulaci s měřícím zařízením, neboť bylo zjištěno poškození krytu štítku měřicího zařízení. Protože dle znaleckého posudku došlo k neoprávněnému zásahu do tohoto zařízení, které údaje o skutečné spotřebě změnily, dospěl soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 74 odst. 1 písm. e) bodu , právnická osoba, zákona k závěru, že v období ode dne , datum, (den následující po poslední kontrole odběrného místa) do dne , datum, žalovaný neoprávněně odebíral na odběrném místě plyn, a proto je povinen nahradit škodu tím vzniklou. Námitky žalovaného spočívající v nevědomosti žalovaného o neoprávněném odběru, nezavinění neoprávněného odběru žalovaným a zásahu do měřícího zařízení ze strany nezjištěného třetího subjektu považoval okresní soud za nerozhodné z důvodu objektivní odpovědnosti žalovaného za škodu. Za nerelevantní považoval soud prvního stupně také tvrzení žalovaného o absenci důvodu plyn neoprávněně odebírat v situaci, kdy dům je bez plynu energeticky soběstačný, neboť tato skutečnost nemá, dle okresního soudu, žádnou spojitost se zásahem do měřícího zařízení. Při určení výše náhrady škody spočívající v množství neoprávněně odebraného plynu vycházel okresní soud z ustanovení § 9 odst. 3 vyhlášky č. 108/2011 Sb. a přílohy č. , hodnota, k této vyhlášce, neboť nebylo možné se řídit stavem zjištěným na měřícím zařízení. Při výpočtu neoprávněně odebraného plynu nepoužil žalobkyní tvrzený údaj o příkonu kombinovaného kotle 25 kW, který měl být umístěn v odběrném místě dle přihlášky k odběru zemního plynu z roku 2002, ale vzhledem k výměně plynového kotle v roce 2007 za spotřebič s nižším příkonem, počítal s příkonem 8,54 kW. Výsledné množství neoprávněného plynu po odpočtu množství plynu zaznamenané plynoměrem tak činilo 1 064 kWh, což odpovídá částce , částka, . Důvodnou tak shledal žalobu v částce , částka, za neuhrazený neoprávněně odebraný plyn včetně částky , částka, za vypracování znaleckého posudku, částky , částka, za další náklady související se zjištěním neoprávněného odběru plynu a 21% daně z přidané hodnoty z uvedených částek a ve zbývající rozsahu žalobu zamítl. Žalobkyni přiznal podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) též úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalovanému k úhradě dluhu, tj. od , datum, , ve výši stanovené podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnějšímu žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, představující 10,92 % z částky , částka, . Tato částka se skládá z deseti úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, podání odporu a vyjádření k žalobě, účast na jednání dne , datum, , vyjádření ve věci samé ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření ve věci samé ze dne , datum, , vyjádření ve věci samé ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a závěrečný návrh ze dne , datum, ), deseti paušálních náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po , částka, a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši , částka, .3. Rozsudek soudu prvního stupně napadli včas podanými odvoláními žalovaný v celém rozsahu a žalobkyně pouze v nákladovém výroku III. Žalovaný namítá, že okresní soud vyloučil jakýkoli objektivně možný způsob liberace žalovaného vyjma zjištění skutečného viníka, který zásah provedl. Přestože zákon nevyžaduje, aby žalobkyně skutečný odběr plynu prokazovala, lze a contrario předpokládat, že žalovaný (odběratel) takovou skutečnost, tj. že plyn skutečně odebrán nebyl, v rámci své procesní obrany za účelem liberace z objektivní odpovědnosti, prokazovat může. Pokud soud prvního stupně veškeré námitky žalovaného neměl za relevantní s odkazem na objektivní odpovědnost žalovaného, má odvolatel tento postup za formalistický a nesprávný, neboť při poměřování dvou rovnocenných práv (práva žalobkyně jakožto dodavatelky plynu nebýt majetkově poškozena a práva žalovaného jakožto spotřebitele být chráněn proti úbytku majetku) musí být umožněna žalovanému možnost liberace ze zákonem předvídané objektivní odpovědnosti. Odvolatel v tomto odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 202/06 ze dne , datum, , ve kterém ve skutkově obdobné věci bylo zdůrazněno, že ochrana poskytovaná jednomu subjektu vlastnického práva nesmí být v nepoměru k možnostem ochrany, jež má subjekt druhý, a že platí tříprvková konstrukce odpovědnosti, a tedy pro určení odpovědnosti žalovaného nestačí znalcem konstatované poškození odběrného zařízení. Okresní soud pouze uzavřel, že žalovaný neoprávněný odběr nevyvrátil, aniž by odůvodnil, proč nepřihlédl ke všem tvrzením a důkazům. Žalovaný nemůže soudu s ohledem na toliko nutné podrobení věci principu proporcionality předložit hodnověrnější tvrzení a důkazy prokazující naplnění podmínek liberace, tedy důkazy o tom, že žalovaný do odběrného zařízení nikterak nezasáhl, plyn neoprávněně neodebral a plyn z důvodu instalace alternativních zdrojů energie užíval jen jako záložní zdroj, a proto neměl žádnou motivaci k neoprávněnému odběru. Nadto běžná spotřeba žalovaného v jiném období nasvědčuje tomu, že došlo-li v měřícím zařízení k chybě v záznamu odběru, byla taková chyba k tíži žalovaného, v době kontroly odběrného místa v zimním měsíci žalovaný plyn neužíval, neboť číselník plynoměru se za celou dobu videozáznamu žalobkyně neotočil, vývoj spotřeby elektřiny v domě žalovaného (jakožto primárního zdroje energie) se pohybuje před i po ukončení smlouvy o dodávkách plynu (, datum, ) v podobné hladině, resp. dokonce klesá, což jednoznačně podporuje tvrzení žalovaného o zvyšující se energetické soběstačnosti domu, a žalovaný by neriskoval provedení sofistikovaného zásahu do plynoměru, když by takovým jednáním ušetřil toliko zhruba dva a půl tisíce korun. I kdyby tyto prokázané skutečnosti nepostačovali k liberaci objektivní odpovědnosti, je stěžejní vadou napadeného rozhodnutí nevypořádání se s námitkou žalovaného, že žalobkyně neprokázala stav repasovaného plynoměru vyrobeného v roce 2004 ke dni montáže na odběrné místo a tento již tehdy nejevil známky poškození. Zásahy do plynoměru nebyly seznatelné okem laika a samotné vrypy, jak uvedl sám znalec, byly viditelné až mikroskopickým zkoumáním. Proto žalovaný navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl, případně rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Žalobkyně v odvolání proti výroku III napadeného rozsudku vytýká soudu prvního stupně, opíraje se o závěry vyslovené v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 257/05 ze dne , datum, , že o náhradě nákladů řízení postupoval mechanicky posouzením výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci. Žalobkyně přitom měla z hlediska materiální spravedlnosti plný úspěch, neboť jí byl přiznán nárok na náhradu škody způsobené neoprávněným neměřeným odběrem plynu při naplnění hypotézy ust. § 74 odst. , právnická osoba, zákona. Žalobkyně vypočetla výši škody podle příkonu kombinovaného kotle 25 kW vycházeje z přihlášky k odběru zemního plynu, neboť žalovaný při zjištění podezření na neoprávněný odběr plynu odmítl zpřístupnit odběrné místo za účelem zjištění množství instalovaných plynových spotřebičů a jejich štítkového příkonu. Před podáním žaloby žalovaný netvrdil ani neprokazoval výměnu kombinovaného kotle za jiný kotel s nižším příkonem a poté, co tato situace nastala v průběhu soudního řízení, žalobkyně reagovala vystavením simulačního dokladu reflektujícího nižší příkon nově instalovaného kotle v období před vznikem neoprávněného odběru plynu