17 Co 171/2025-539 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Shora uvedeným rozsudkem Okresní soud v Chomutově uložil žalované povinnost uhradit žalobci 28 760 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od , datum, až do zaplacení a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 9 800 Kč, to vše do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobu ohledně zaplacení 409 820,24 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně za dobu od , datum, až do zaplacení, zamítl (výrok II.). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení a to tak, že uložil žalobci povinnost uhradit státu na náhradě nákladů řízení 28 088,88 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.) a žalované uhradit na náhradě nákladů řízení 202 690 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok IV.).2. V odůvodnění okresní soud konstatoval, že žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení 438 580,24 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od , datum, až do zaplacení 24 000 Kč. V odůvodnění uvedl, že s žalovanou dne , datum, uzavřel smlouvu , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se žalovaná pro žalobce zavázala zhotovit dílo „dostavbu , adresa, “ a toto předat do , datum, . Žalovaná však tento termín nedodržela a dílo předala až dne , datum, . Dle čl. 11 odst. 1 Smlouvy byla pro případ nedodržení termínu žalovaná povinna uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Termín dokončení a předání mohl být dle čl. 3 odst. 3 Smlouvy v souvislosti s klimatickými podmínkami nevhodnými pro provádění díla prodloužen. Žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který počet takových dnů stanovil na 45. Žalovaná v dopise ze dne , datum, tento závěr zpochybnila s tím, že správný počet dnů považuje 52 dnů a dílo bylo předáno již dne , datum, , kdy proběhla předpřejímka díla bez předání dokladů, poté již probíhalo pouze doladění dokladové části. Žalobce tyto námitky předal zmíněnému znalci, který tyto zohlednil a nově stanovil počet dní na 50. Žalobce tedy z celkového počtu dní prodlení žalované odečetl 50 dní a vyšla mu doba prodlení o délce 122 dnů, která odpovídá smluvní pokutě ve výši 438 580,24 Kč, kterou žalované fakturoval se splatností dne , datum, . S námitkou žalované o předpřejímce dne , datum, se žalobce neztotožnil, neboť dílo tohoto dne nebylo možno dle čl. 10 odst. 7 Smlouvy možno považovat za dokončené z důvodu nepředání bankovní záruky, což bránilo kolaudaci a tedy i užívání díla. Žalovaná shora uvedenou fakturu odmítla uhradit, částku 24 000 Kč žalobce požaduje jako náhradu škody spočívající ve financích, které vynaložil na shora uvedený znalecký posudek. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že ve smlouvě si strany sami sjednaly, že termíny plnění díla jsou závislé na klimatických podmínkách v souvislosti s technologickými postupy dle příslušných norem. Z důvodu mrazů a nemožnosti provádět tzv. mokré procesy tak musela být stavba pozastavena v době od , datum, do , datum, (12 dní), od , datum, do , datum, (28 dní), od , datum, do , datum, (9 dní) a v době od , datum, do , datum, (3 dny), tedy celkem 52 dnů. Žalovaná nese odpovědnost za profesionalitu zhotovení, žalobce by jistě o nekvalitně provedené dílo nestál, o zdržení z důvodu počasí věděl, což dokládají zápisy ve stavebním deníku. Se znaleckým posudkem žalobce žalovaná nesouhlasí, jedná se o soukromou listinu, jejíž závěry sporuje, náklady nejsou účelně vynaložené.3. Dále soud shrnul v odůvodnění jednotlivá podání účastníků k věci samé a konstatoval obsah usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne , datum, , kterým odvolací soud zrušil rozsudek soudu I. stupně ze dne , datum, , který bylo ve věci poprvé rozhodnuto.4. Po zjištěných provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu: Účastníci řízení dne , datum, uzavřeli Smlouvu shora uvedeného znění. Teploty v době od , datum, do , datum, odpovídaly zjištěním uvedeným v odstavci 40 tohoto rozsudku. Žalovaná předala stavbu žalobci dne , datum, , následně až dne , datum, předala žalobci všechny dokumenty předpokládané č.l. 10 odst. 6 Smlouvy. Žalobce si ohledně zjištění počtu dní, kdy žalovaná nemohla z klimatických důvodů provádět dílo nechala zpracovat znalecký posudek, za nějž vynaložil 9 800 Kč. Žalobce v souvislosti s prodlením žalované s plněním ze Smlouvy vystavil fakturu č. , hodnota, splatnou dne , datum, na žalovanou částku. Žalovaná potvrdila převzetí faktury a odmítla její zaplacení v dopise ze dne , datum, . Je obvyklé, že materiály zejména při tzv. mokrých procesech během stavby ztrácejí zaručené vlastnosti při aplikaci v teplotách pod 5 °C, při přijetí určitých technických opatřeních lze tyto v zásadě provádět až do teploty 0 °C, přičemž takto stavebníci často postupují.5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není z větší části důvodná, přičemž na danou věc aplikoval obchodní zákoník a subsidiárně občanský zákoník č. 40/1964 Sb.6. Dle okresního soudu byl těžištěm sporu výklad čl. 3 odst. 3 Smlouvy v návaznosti na klimatické podmínky panující v místě stavby v době jejího zhotovování, resp. v době od převzetí staveniště žalovanou dne , datum, do doby předání díla dne , datum, . Mezi účastníky v zásadě nebylo sporu o tom, že zmíněné ustanovení Smlouvy znamená, že v případě nevhodných klimatických podmínek odporujících technologickým postupům či normám bude konečný termín dokončení díla prodloužen o příslušný časový úsek trvajících nevhodných podmínek. Obě strany se pak i shodly na tom, že podmínky předpokládané čl. 3 odst. 3 smlouvy po , datum, nastaly a termín dokončení díla sjednaný na den , datum, byl tímto prodloužen. Mezi stranami již pak ale nebyla shoda v tom, o jak dlouhou dobu byl termín v intencích čl. 3 odst. 3 prodloužen a zda tedy došlo k prodlení žalované a případně také jak dlouhému, když právě od prodlení a jeho délky se odvíjel žalobou uplatněný nárok na smluvní pokutu. Jelikož předmětné ustanovení Smlouvy je dle okresního soudu dosti vágní a strany nevhodné klimatické podmínky blíže nespecifikovaly, soudu nezbylo než toto ustanovení s určitou dávkou obecnosti interpretovat. Soud odkázal na znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který opakovaně připustil, že veškeré tzv. mokré procesy a i některé další stavební práce je žádoucí vykonávat v teplotách 5 °C a více pro zachování zaručených vlastností a v zájmu zachování kvality díla či jeho dílčích částí (viz odstavce 35. a 36. tohoto rozsudku). Daný závěr je konečně soudu znám i z jeho činnosti z obdobných sporů ohledně stavebních zakázek a je možno dle soudu považovat dokonce za svého druhu notorietu minimálně v okruhu osob, které, ať již v jakékoliv pozici, přišly do jakéhokoliv styku se stavebními pracemi, tedy nejen u stavebníků samotných. Na daném závěru pak nemůže nic změnit skutečnost, že řada zhotovitelů vykonává dané činnosti i pod touto hranicí či, že tak dokonce činila i samotná žalovaná, přičemž tak riskovala případné vady díla. Pro předmět sporu je totiž podstatné, kolik času při aplikaci čl. 3 odst. 3 Smlouvy žalovaná na dokončení díla měla a nikoliv pak, zda riskovala či nikoliv i při činnostech vykonávaných v nevhodných podmínkách, když vady či kvalita díla předmětem sporu nejsou. Soud se neztotožnil s tím, že znalec při svém výslechu ve vyjádření ze dne , datum, naznačil, že žalovaná měla a mohla při závazku dílo dokončit do , datum, počítat se zimou a tedy i s nutností přijímat opatření umožňující stavět i při nižších teplotách. Takové závěry k tíži žalované by jistě byly představitelné, pokud by ve Smlouvě absentovalo ustanovení čl. 3 odst. 3 a žalovaná se bez dalšího zavázala ke stavebním pracím v poměrně krátké lhůtě a v chladných měsících. Pokud však žalovaná měla k dispozici předmětné liberační ustanovení, tak s danými opatřeními počítat nemusela. Za daného stavu je to dle soudu naopak žalobce, kdo měl a mohl počítat s tím, že stavba se může případně i velmi protáhnout v případě nepříznivého počasí, které se dá v období pokročilého podzimu a navazující zimy vždy předpokládat a to poměrně často i po začátku kalendářního jara, jak konečně dokazují i teploty zjištěné znalcem či vyplývající ze stavebních deníků. S ohledem na shora uvedené soud považoval za nevhodné klimatické podmínky takové, kdy teplota v průběhu dne klesla pod 5 °C. Co se týče teplot v jednotlivých dnech, soud vycházel z dat zjištěných znalcem od , Anonymizováno, (odstavec 40. rozsudku) v podobě průběrných teplot za daný den. Sám znalec upozorňoval, a soud se s tímto ztotožňuje, že teplota zaznamenaná ve stavebním deníku nebyla zjišťována věrohodným způsobem, často se jednalo o jednu teplotu za celý den a není zřejmé, zda se jednalo o průměr, v jaké části dne byla zaznamenána apod. K tomu soud dodává, že v případě řady dnů záznam o teplotě chyběl zcela a stejně by tak nezbylo, než minimálně v těchto případech na data , Ano