8 Co 163/2025-451 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se domáhal zaplacení 52 125 Kč jako náhrady škody za obnovení elektrické přípojky, kterou musel vybudovat po zbourání původního pilíře žalovaným. Žalovaný pilíř zboural s tím, že zasahoval do jeho domu a bránil mu v odizolování vlhké zdi. Tvrdil, že jednal ve svépomoci a že přípojka nebyla ve vlastnictví žalobce, ale šlo o neoprávněnou stavbu.2. Okresní soud v Litoměřicích rozsudkem ze dne 14. ledna 2025 č. j. 8 C 586/2022-412 rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 14 830 Kč se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 14 830 Kč od , datum, do zaplacení a náklady řízení ve výši , částka, . Dále doplňujícím rozsudkem ze dne 14. 1. 2025 č. j. 8 C 586/2022-420 soud zamítl žalobu v části, ve které žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky 37 295 Kč se zákonným úrokem z částky 37 295 Kč od , datum, do zaplacení. Dále bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen zaplatit státu ČR – , Anonymizováno, náklady na svědečné ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Dále bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit státu ČR – , Anonymizováno, náklady na svědečné ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.3. Soud po provedeném dokazování zjistil, že žalovaný dne , datum, zboural zděný pilíř, v němž byla umístěna elektrická přípojka, jejíž prostřednictvím byla dodávána elektrická energie do domu ve vlastnictví žalobce, v obci , adresa, . Bylo zjištěno, že sporná elektrická přípojka – zděný pilíř byl postaven tak, že přiléhal k domu ve vlastnictví žalovaného, který si nechal zaměřit své pozemky a zjistil, že se pilíř částečně nachází právě na jeho pozemku. Před zbouráním minimálně od roku , Anonymizováno, žalovaný vyzýval žalobce, aby si tento zděný pilíř přemístil z důvodu zamezení vlhkosti ve svém domě. V době, kdy boural pilíř tak žalobce zavolal na policii a následně na společnost , Anonymizováno, . V dopoledních hodinách se na místo dostavil pracovník společnosti , Anonymizováno, , v té době již byla část pilíře rozbourána, zařízení , Anonymizováno, nebylo poškozeno a bylo nadále umístěno ve zbytku nezbouraného pilíře. Žalovaný byl upozorněn pracovníkem , Anonymizováno, , že nesmí svým jednáním toto zařízení poškodit a nesmí přerušit elektrickou energii do domu žalobce. Žalovaný spolu s přítelkyní dokončili bourací práce sporného pilíře, pojistnou skříň a el. rozvaděč zabalili do igelitu a nechali položené na zemi. Dne , datum, žalobce zjistil, že má problémy se elektrickým připojením, proto opět volal společnost , Anonymizováno, . Pracovníci , Anonymizováno, zjistili, že je závada na elektrickém rozvaděči v majetku společnosti , Anonymizováno, a dochází k probíjení, rovněž byla poškozena pojistková skříň a bylo rozhodnuto, že je nutné provést opravu. Po dohodě s žalobcem byla elektrická přípojka-obě el. skříně přesunuta na pozemek , adresa, . Pracovníci , Anonymizováno, provedli práce na obnovení elektrického rozvaděče. Pro žalobce spolu s nimi prováděl elektrikářské práce , jméno FO, na základě dohody s žalobcem. Provedl pro něj elektrikářské práce spočívající v dodání elektrické rozvodné skříně a zapojení nových kabelů až k domu žalobce (použito celkem 75 m kabelů). Výkopové práce pro umístění nových el. kabelů k domu žalobce provedl , jméno FO, . Celkové náklady na obnovení přípojky vyčíslil žalobce na částku 52 125 Kč. Za elektroinstalační práce žalobce zaplatil částku 35 705 Kč, za výkopové práce částku 16 400 Kč. Žalobce si nechal opravit el. přípojku tak, že jednak posunul el. pilíř po dohodě se společností , Anonymizováno, mimo pozemek žalovaného na pozemek ve vlastnictví , adresa, (č. p. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, a vedl kabely v nové trase až ke svému domu. Žalobce to zdůvodnil právě neustálými spory s žalovaným, zamezení sporům do budoucnosti v souvislosti s umístěním elektrických kabelů tak, aby nebyly na pozemku žalovaného a nemusel řešit věcné břemeno s žalovaným a rovněž krátkou délku přívodního kabelu. Z výpovědí pracovníků , Anonymizováno, bylo ověřeno, že sporná přípojka šla opravit naspojkováním. , Anonymizováno, řešil oznámení o spáchání přestupku osobou žalovaného, došlo k odložení přestupku. Z šetření nebylo zřejmé, zda poškození pilíře a případně kabelové skříně způsobil podezřelý z přestupku žalovaný, neboť kabelová skříň je volně přístupná a mezi odstraňováním el. přípojky ve vlastnictví žalobce vč. pilíře a zjištění závady uběhly dva dny a nelze mít za zcela prokázané, že poškození způsobil žalovaný. , Anonymizováno, shledala v postupu , Anonymizováno, za chybný, v rozporu se zákonem. Ke dni vyhlášení rozsudku nebyla věc došetřena a ukončena. Po provedeném dokazování bylo jednoznačně zjištěno, že žalovaný svým protiprávním jednáním poškodil věc ve vlastnictví žalobce, elektrickou přípojku. Žalovaný nepopíral, že zboural el. pilíř, namítal, že svým jednáním nepoškodil elektrickou přípojku a nepřerušil žalobci dodávku el. proudu. Ač mezi činností žalovaného (bourání pilíře) a zjištěním závady v dodávce el. energie uplynuly dva dny, z výpovědi svědků vyplynulo, že k problémům s dodávkou el. došlo s největší pravděpodobností činností žalovaného, když zboural zděný pilíř. Žalovaný toto popíral a sdělil, že kabel nepoškodil a přívod elektřiny nepřerušil. Žalovaný svým jednáním poškodil el. přípojku, její část – zděný pilíř, ze kterého vyjmul měřící zařízení a jističe, vše zabalil do igelitu a nechal vše ležet na zemi. Žalobce byl nucen následky činnosti žalovaného opravit, tak aby přípojka byla funkční. Žalovaný zboural zděný pilíř bez souhlasu žalobce a neměl k přesunu přípojky rovněž souhlas od distributora el. energie společnosti , Anonymizováno, . Tímto protiprávním jednáním žalovaný způsobil škodu na majetku žalobce. Lze tedy shrnout, že v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného vznikla žalobci škoda na jeho majetku spočívající v poškození elektrické přípojky a proto je žalovaný povinen uhradit žalobci vzniklou škodu.4. Při svých právních úvahách vycházel soud prvního stupně z ustanovení § 2910 občanského zákoníku. Základními podmínkami, kdy vzniká škůdci povinnost nahradit újmu způsobenou porušením zákonem stanovené povinnosti, jsou porušení povinnosti stanovené zákonem, zásah do absolutního práva poškozeného a s tím spojený vznik újmy, existence příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti stanovené zákonem a zásahem do absolutního práva poškozeného spojeným se vznikem újmy a zavinění. Není-li naplněn, byť jen jeden ze shora citovaných předpokladů, povinnost k náhradě újmy nevzniká.5. K otázce protiprávního jednání se soud prvního stupně nejprve zabýval námitkou žalovaného, že jeho jednání bylo svépomocí ve smyslu § 14 o. z. a konstatoval, že nešlo o přípustnou svépomoc. Vlhkost byla dlouhodobý problém, ne bezprostřední ohrožení, a žalovaný měl možnost řešit věc právní cestou. Žalovaný uvedl, že problém s vlhkou zdí začal řešit již rok před tím, než sporný pilíř zboural, zeď domu žalovaného spadla až v , Anonymizováno, . Žalovaný sice prokázal, že oslovil žalovaného, ale vše ztroskotalo na tom, že se žalobce a žalovaný nedohodli na uhrazení nákladů přeložení el. přípojky. Žalovaný neprokázal, že by se pokusil spornou situaci řešit například předžalobní výzvou a následně podáním občanskoprávní žaloby. Žalovaný nenabídl žalobci žádnou kompenzaci za přemístění el. přípojky, pouze mu nabídl řešení, že se zděný pilíř zbourá a vše se přesune do nového, aniž by se finančně na této operaci chtěl sám žalovaný podílet.6. Dále soud prvního stupně uzavřel, že žalobce je vlastníkem přípojky jako příslušenství nemovitosti. Ohledně právního posouzení elektrické přípojky soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4420/2009, s tím že přípojka je samostatnou věcí (obdobně se vyjádřil Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 28 Cdo 223/2012). Tyto závěry lze uplatnit i v tomto případě, neboť elektrická přípojka jak vyplynulo z dokazování byla postavena za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). Elektrická přípojka je ve smyslu § 121 odst. 1 obč. zák. příslušenstvím nemovitosti a to domu č. p. , Anonymizováno, , stojící na parcele , Anonymizováno, k. ú. , adresa, (v době zbourání el. pilíře ve vlastnictví žalobce), která je věcí hlavní. Elektrická přípojka sdílí právní osud věci hlavní. Žalobce jako vlastník pozemku a domu, tedy věci hlavní, byl rovněž vlastníkem elektrické přípojky a to na základě kupní smlouvy. Dle soudu prvního stupně není správný závěr žalovaného, že elektrická přípojka žalobce je stavba neoprávněná a nepovolená, která není ve vlastnictví žalobce. Žalobce nabyl výše uvedené nemovitosti na základě kupní smlouvy, tedy i s el. přípojku. Předchozí vlastník domu čp. , Anonymizováno, , jak vyplynulo z výpovědi svědka , Anonymizováno, , využíval původní el. přípojku k dodávce el. energie. Že se přípojková skříň („antoníček“) nachází na pozemku žalovaného zjistil žalobce až poté co si žalovaný nechal svůj pozemek zaměřit. Do té doby nebylo žádného sporu ohledně vlastnict