17 Co 15/2026-83 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 99 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 39 930 Kč k rukám právního zástupce „žalobce“ , tituly před jménem, , jméno FO, (výrok II.).2. Soud prvního stupně rozsudek odůvodnil tak, že žalobce se domáhal zaplacení uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřel dne 20. 6. 2024 kupní smlouvu, kterou žalovaný převedl na žalobce vlastnické právo ke stroji , Anonymizováno, , zelené barvy, rok výroby 1995, identifikační číslo , hodnota, . Žalobce si přijel po dohodě s žalovaným stroj prohlédnout dne 16. 6. 2024, žalovaný upozornil žalobce v tento den na skutečnost, že stroj neměří. Jako důvod tohoto problému žalovaný označil jasně pouze a jedině špatné měřící kolečko. Tuto skutečnost žalobce akceptoval, protože cena vadného kolečka činí částku 1 000 Kč, což byl žalobce ochoten zaplatit. Technik provedl odbornou prohlídku stroje a ničeho zásadního na něm nezjistil, ale nemohl prohlídkou zjistit, co je přesnou příčinou skutečnosti, že stroj neměří. Žalobce spoléhal na tvrzení žalovaného, že příčinou vadného měření stroje je skutečně jen vadné měřící kolečko, stejně jako spoléhal na znění kupní smlouvy, v níž prodávající prohlásil, že o jiných vadách stroje neví. Po koupi žalobce nechal stroj zkontrolovat jiným technikem, který po prohlídce stroje sdělil, že půjde zřejmě o vadu celé řídící jednotky. Žalovaný poté souhlasil s tím, aby žalobce nechal stroj opravit, a přislíbil na opravu příspěvek ve výši poloviny ceny opravy. Při opravě bylo zjištěno, že je nutné opravit celou řídící jednotku, vyměnit kabely a elektroinstalaci a tím pádem konečná cena opravy dalece přesáhla původně odhadovanou částku opravy. Fakturu za opravu žalobce uhradil, následně požadoval po žalovaném polovinu ceny opravy stroje, což žalovaný odmítl. Stroj měl vadu měření již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na žalobce, neboť byl upozorněn na to, jak se vada projevuje. Vadu žalovaný nesdělil žalobci buď proto, že si jí nebyl vědom, anebo sdělil pouze vadu měřícího kolečka lstivě, s úmyslem žalobce ke koupi přesvědčit.3. Žalovaný neuznal nárok žalobce ani z části a uvedl, že před samotným prodejem stroje informoval žalobce o vadě stroje tak, že uvedl, že stroj neměří dřevo, ale není jeho povinností sdělovat, v čem spočívá konkrétní projev vady. Žalobce v návrhu uvádí, že vadná se ukázala být celá řídící jednotka, přičemž z tvrzení žalobce vyplývá, že tato vada je ve spojitosti s vadou, že stroj neměří. O tomto byl žalobce před prodejem lesního stroje obeznámen. Upozornil také, že stroj byl vyroben roku 1995, jeho stáří v době koupě bylo 29 let a měl naměřeno 53 500 motohodin, tj. jednalo se o stroj značně opotřebený, což se odrazilo ve výši kupní ceny. Pokud žalobce poukazuje na vadu celé řídící jednotky, pak žalovaný má za to, že se jedná o běžné opotřebení. Současně vznesl námitku opožděně vytknuté vady.4. Soud prvního stupně dále konstatoval obsah provedených důkazů, kdy vyslechl žalobce, svědky pana , jméno FO, a pana , Anonymizováno, , a provedl listinné důkazy včetně komunikace mezi účastníky. Na jejich podkladě soud prvního stupně učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi účastníky došlo dne 20. 6. 2024 k podpisu kupní smlouvy, jejímž předmětem byl převod vlastnictví k lesnímu stroji , Anonymizováno, , rok výroby 1995, počet najetých motohodin 53 543, a to za kupní cenu 470 000 Kč bez DPH, resp. 568 700 Kč včetně DPH. Na základě této smlouvy byl stroj předán žalobci a žalovanému byla dne 21. 6. 2024 uhrazena dohodnutá kupní cena. Mezi účastníky proběhla komunikace formou textových zpráv, kdy mj. dne 15. 6. 2024 žalovaný sděloval žalobci, že při zkoušce stroje zjistil ztrátu funkce měření. V poslední zprávě ze dne 3. 7. 2024 se účastníci bavili o poškozené řídící jednotce a o příspěvku žalovaného na opravu ve výši 15 000 Kč. Proběhla prohlídka stroje, který kontroloval převážně pan , jméno FO, , při prohlídce byli přítomni jen on a účastníci řízení. Stroj kontrolovali s vědomím, že ztratil funkci měření dřeva. Žalobce zakoupil potenciometr a měřící kolečko za celkovou částku 20 969,76 Kč, , jméno FO, zaplatil za opravu elektroinstalace napájení hlavice částku 26 450 Kč a za měření elektroinstalace částku 13 000 Kč a dále pak za opravu řídící jednotky částku 75 000 Kč.5. Při právním hodnocení soud prvního stupně věc posuzoval dle ustanovení o kupní smlouvě v § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zaměřil se na to, zda žalovaný splnil povinnost upozornit kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví (§ 2084 o. z.). K tomu uvedl, že informační povinnost ohledně vad začíná již před samotným uzavřením kupní smlouvy, přičemž podoba samotného upozornění není právní úpravou nijak více konkretizována, může být učiněno i v jiné formě než samotná kupní smlouva. Uvedl, že vada věci je podle § 2099 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2095 o. z. chápána zjednodušeně řečeno jako rozpor se smlouvou. Dohodne-li se kupující s prodávajícím a uzavře kupní smlouvu, zbavuje se svých práv z odpovědnosti za vady, na něž byl upozorněn. Jinými slovy kupující souhlasí se stavem předmětu koupě tak, jak byl popsán v upozornění. V důsledku toho se předmět kupní smlouvy dostává do souladu se smlouvou a pozbývá charakteru vady ve výše uvedeném smyslu. Proto pokud žalobce kupoval stroj s vadou, na kterou byl upozorněn, v době koupě zde rozpor se smlouvou nemohl být.6. Dle soudu prvního stupně pokud bude skutečnost, že stroj neměří délky, důsledkem konkrétní vady, nemůžeme po prodávajícím chtít, aby sdělil konkrétní přesnou vadu za situace, kdy těchto příčin neměření může být více. Pokud by mělo být sdělení, že „harvestor neměří délky řezaného dřeva“ pouhým následkem vady části nebo součástky stroje, která nebyla žalovaným konkretizována tak, jak požaduje § 2084 o. z., tak by to mohlo být podle názoru soudu prvního stupně pouze a jen v případě, kdy by tento následek (ztrátu funkce měření) způsobovalo právě jen vadné měřící kolečko a žádná jiná další příčina. Jinými slovy, pokud by vadné měřící kolečko způsobovalo vždy jen ztrátu měrné funkce délky dřeva (bylo by jedinou a výlučnou příčinou ztráty funkce měření délky), tak právě tato výlučnost následku projevu stroje by vyloučila možnost označit skutečnost, že stroj neměří délku, jako vadu. Pakliže příčin neměření stroje je vícero, má soud za to, že pokud žalovaný žalobci sdělil, že stroj neměří délku, tak mu sdělil zcela konkrétní vadu stroje a nikoli následek jedné výlučné vady části stroje, která ztrátu funkce měření délky může výlučně způsobit. Byl-li by výklad opačný, a každá jedna příčina ztráty funkce měření délky řezaného dřeva by byla vadou, tak by to znamenalo bezbřehou odpovědnost prodávajícího za jakoukoli vadu, resp. její projev, nebyl-li by žalovaný s to zjistit z možných příčin jen tu jednu jedinou způsobující právě daný projev a následek.7. Současně konstatoval, že bylo provedeným dokazováním vyloučeno tvrzení žalobce o tom, že žalovaný označil jako důvod problému jasně pouze a jedině špatné měřící kolečko. Dané vyloučila komunikace mezi účastníky řízení formou textových zpráv i výpověď svědka , jméno FO, . Toto tvrzení sám žalobce vyloučil tím, že uvedl, že byl dříve informován žalovaným pouze o tom, že stroj neměří délku, což bylo potvrzeno k důkazu provedenou whatsappovou komunikací mezi účastníky sporu. Současně tímto důkazem bylo prokázáno, že žalobce toto sdělení o vadě zcela akceptoval, aniž by měl potřebu pátrat po příčinách a důvodech. I kdyby žalovaný měřící kolečko označil jako příčinu, tak to učinil s opatrnou dávkou pravděpodobnosti. Fakt, že žalobce nebyl obezřetný a spolehl se na jednu v určité míře pravděpodobnosti vyjádřenou příčinu, nemůže jít k tíži žalovaného. Okolnost, že žalobce věděl o vadě stroje, u něj měla vzbudit vyšší míru opatrnosti, popř. jej vést k získání dalších informací potřebných k rozhodnutí o uzavření kupní smlouvy.8. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný sdělil žalobci před uzavřením smlouvy konkrétní vadu stroje a tím se zbavil svých povinností z odpovědnosti za tuto vadu stroje. Proto žalobu zamítl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal náhradu nákladů řízení zcela úspěšnému žalovanému.10. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Odvolání odůvodnil tak, že soud prvního stupně především zcela pominul tvrzení a důkazy o tom, že žalovaný svou odpovědnost za vadu řídící jednotky stroje uznal a zavázal se hradit ½ ceny opravy stroje. Taková byla dohoda stran, jak plyne z důkazu společnou komunikací, z výslechu žalobce a svědka , jméno FO, . Napadený rozsudek postrádá právní hodnocení žalobcem uváděných tvrzení v tomto směru. Žalobce uvedl, že poté, co se dozvěděl, že stroj není vadný v měřícím kolečku, ale v řídící jednotce, kontak