17 Co 185/2025-258 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. zamítl žalobu o zaplacení částky , částka, . Ve výroku II. rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované. Ve výroku III. rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení v plné výši, jejichž konkrétní výše a splatnost budou stanoveny samostatným usnesením. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši , částka, jako vyplaceného svědečného svědka Holuba, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení , částka, jako náhrady škody, kterou jí měla žalovaná způsobit jako subdodavatel při stavbě rodinného domu vadným propojením vnitřních rozvodů vody a venkovní přípojky, jež zapříčinilo havárii vytopením a žalobkyni vznikla povinnost uhradit škodu svému zákazníkovi. Žalobkyně žalobu vzala zpět v částce , částka, , neboť ve sporu mezi zákazníkem žalobkyně , jméno FO, a pojišťovnou, která vyplatila pojistné plnění z této pojistné události, došlo ke smíru na částku , částka, .3. Žalovaná nesouhlasila se žalobou a namítla, že na základě cenové nabídky ze dne , datum, zhotovila vnitřní rozvod vody, který začínal zaslepeným potrubím v nice domu, kde se nacházela nebo měla nacházet trubka vedoucí přes základy a zeď domu do vodoměrné šachty. Z druhé strany vnitřní rozvod končil zaslepenými vývody trubek u sanitární techniky. Žalovaná uvedla, že propojení vnitřního a vnějšího rozvodu v nice neprováděla. Tlakovou zkoušku po dokončení vnitřního rozvodu provedla natlakováním potrubí vzduchem. Vadný spoj potrubí sice opravila (a to z opatrnosti i na druhém z domů), avšak následně zjistila, že jej neprováděla. Žalovaná rovněž popsala jednotlivé dodávky, které na daném rodinném domě pro žalobkyni provedla, a uvedla, že vnitřní rozvody vody dokončila , datum, , jiné práce ani dodávky si žalobkyně neobjednala a žalovaná je neprovedla ani nevyúčtovala. Rovněž poukázala na to, že vadnou spojku ani podle evidence materiálu k zakázce nepoužila.4. Soud prvního stupně uvedl, že mezi účastníky nebylo sporné, že uzavřeli smlouvu o dílo na tepelné čerpadlo (smlouva o dílo č. , hodnota, ze dne , datum, ), která se netýká ZTI (zdravotně technické instalace), tedy rozvodů vody. Rozvody vody v předmětném domě byly objednány na základě samostatné pozdější nabídky žalované (nabídka ze dne , datum, ), kterou žalobkyně přijala. Nebylo sporné, že žalovaná provedla vnitřní rozvod ZTI (za žalovanou prováděl , jméno FO, ), tlakovou zkoušku a provedený rozvod předala žalobkyni. Soud prvního stupně dále konstatoval, že mezi účastníky bylo sporné, kdo provedl propojení vnější vody s vnitřním rozvodem. Uvedl, že rozvody objednávka a cenová nabídka neřeší, zda je součástí i propojení vnitřního rozvodu na vnější zdroj vody. Obdobné práce žalovaná prováděla pro žalobkyni i na dalších třech domech.5. Ze skutkových zjištění rovněž vyplynulo, že žalobkyně stavěla předmětný dům pro , jméno FO, , který jej po dokončení prodal manželům Puklovým, u nichž pak došlo k poruše vodovodního potrubí, dne , datum, začala téct voda z vadného spoje dvou PPR trubek a manželům Puklovým následně vznikla škoda, kterou jim uhradila pojišťovna a nato žádala náhradu škody u B. , jméno FO, , jemuž ji uhradila žalobkyně.6. Soud prvního stupně tedy vycházel z toho, že rozhodné pro výsledek sporu je, zda žalobkyně prokázala své tvrzení, že vadný spoj trubek zhotovila žalovaná. V napadeném rozsudku hodnotil obrazové důkazní prostředky (fotografie z místa propojení), přičemž porovnal propojení vnější vody na vnitřní rozvod v každém ze čtyř domů, na nichž prováděla žalovaná práce pro žalobkyni, a shledal odlišný způsob provedení spoje v třetím a čtvrtém domě (u nichž žalovaná uvedla, že propojení zhotovila) od prvních dvou domů. Dospěl k závěru, že obrazová dokumentace neprokázala, že by vadný spoj provedla žalovaná. Dále soud prvního stupně hodnotil provedené listinné důkazy. Konstatoval, že projekt ZTI u prvního domu přechod mezi venkovní vodou a vnitřním rozvodem neřeší, a je tedy nerozhodné, zda jej žalovaná měla k dispozici, přičemž z odlišného stavu ve třetím a čtvrtém domě nelze ničeho dovozovat. Mimo další soud prvního stupně uvedl, že protokoly o provedení tlakové zkoušky z , datum, a z , datum, prokazují pouze, že v době jejich provedení vadný spoj těsnil, ale nepotvrzují, že vadný spoj provedla žalovaná. Soud prvního stupně uzavřel, že ani listinné důkazní prostředky neprokazují, že by žalovaná provedla vadný spoj, kdy kromě shora uvedeného není prokázáno, že propojení bylo u prvního a druhého domu u žalované objednáno, žalovaná nepoužívala spojovací materiál použitý u vadného spoje, svědek , jméno FO, po tlakové zkoušce u prvního domu žádné práce nefakturoval. Dále se soud prvního stupně zabýval výpověďmi svědků, přičemž se při jejich hodnocení vypořádal i s vlivem jejich vztahu ke stranám sporu na věrohodnost svědecké výpovědi a uzavřel, že výpovědi svědků se vztahem ke té či oné straně sporu a se zájmem na výsledku sporu jsou ve vzájemném rozporu, zatímco výpovědi svědků nestranných nejsou dostatečně konkrétní a jednoznačné. Ani listinné a obrazové důkazy nevyvracejí výpovědi jedné či druhé skupiny svědků a není možné ani jejich pomocí dospět k závěru, že některý nevypovídal pravdu. Dokazování tedy soud prvního stupně shrnul tak, že žalobkyně neprokázala, že vadný spoj provedla žalovaná, nebylo prokázáno, kdo a kdy jej provedl (mohlo se tak stát mezi první a druhou tlakovou zkouškou i ještě před první tlakovou zkouškou). K závěru o unesení důkazního břemene podle soudu prvního stupně není možno z důkazních prostředků dojít ani nepřímo.7. Po právní stránce soud prvního stupně skutkový stav posoudil podle ustanovení upravujících smlouvu o dílo (§ 2587 a násl. o. z.), vady díla (§ 2615 o. z.), přechod práv z výplaty pojistného plnění na pojistitele (§ 2820 o. z.) a právo postihu (§ 2917 o. z.). Konstatoval, že byl prokázán vznik určité škody i regresní posloupnost, tj. právo žalobkyně domáhat se plnění vůči žalované, avšak žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že škodu zavinila žalovaná. Odmítl jako nepřiléhavou argumentaci žalobkyně § 2597 o. z., tedy povinností žalované upozornit žalobkyni bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci předané objednatelem k provedení díla nebo na nevhodný příkaz objednatele, které by bylo možno aplikovat jen v případě, kdy by žalobkyně dala žalované svěrnou PE spojku a trvala na provedení vadného spoje; to však nebylo tvrzeno ani prokázáno.8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Dále žalobkyni uložil zaplatit náhradu nákladů státu na svědečně svědka Holuba (§ 148 odst. 1 o. s. ř.), kterou specifikoval v napadeném usnesení.9. Žalobkyně podala proti rozsudku i usnesení odvolání. Nesouhlasila s hodnocením důkazů, jak jej provedl soud prvního stupně. Uvedla, že z jí předložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná měla provést zhotovení celé zdravotně technické instalace (ZTI) na klíč včetně tlakové zkoušky, a to od vodoměru až k vodovodním bateriím. Pokud by při tlakové zkoušce narazila na nekvalitní propojku provedenou kýmkoli jiným, musela by nutně na to žalobkyni upozornit. Podle žalobkyně není důvodu, proč by žalovaná vystavovala potvrzení o tlakové zkoušce ohledně části díla dodané jiným subjektem. Tvrzení žalované, že provedla tlakovou zkoušku vnitřní části, je vyvraceno protokolem o tlakové zkoušce. Provedení vadného spoje žalovanou podle žalobkyně vyplývá i ze smlouvy o dílo č. , hodnota, . Považuje za nelogické tvrzení žalované, že propojku nezhotovila, když ji po havárii vody opravila. Skutečnost, že v domech manželů , Anonymizováno, a M. , Anonymizováno, žalovaná jiné technické řešení fakturovala jako vícepráce, žalobkyně chápe jako vyrábění důkazů žalovanou v její prospěch. Odkázala přitom na výpověď svědka , Anonymizováno, . Žalobkyně uvedla, že problematická propojka je součástí vnitřního rozvodu, který zpracovávala žalovaná, která rovněž prováděla sekání a vrtání průrazů, což je evidentně propojení rozvodů vody venku i uvnitř domu (svědčí o tom obsah faktur). K tíži žalované musí jít, že potvrzení o tlakové zkoušce dne , datum, vystavila, aniž ji provedla, přičemž žalobkyně má za to, že provedením této tlakové zkoušky by byl problém s propojkou odhalen a škodě bylo možno předejít. Soud prvního stupně nesprávně hodnotil zmínku v korespondenci s B. , jméno FO, mladším, že si sám provede tzv. roháčky, které však nemají nic společného s propojkou. Pokud jde o dodací listy a skladové výdejky, nelze z nich dovodit, co žalovaná nakoupila nebo vydala ze skladu nad rámec těchto listin. Dále žalobkyně rozporovala hodnocení výpovědí svědků p. , jméno FO, a B. , jméno FO, mladšího i staršího, a považuje za problematické