17 Co 345/2025-291 – Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Soud prvního stupně shora uvedeným rozsudkem ve výroku I. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 559 102 Kč s příslušenstvím, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 220 167,20 Kč od , datum, do , datum, , z částky 1 400 000 Kč od , datum, do , datum, , z částky 700 000 Kč od , datum, do , datum, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve výroku III. zamítl žalobu co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 559 102 Kč od , datum, do , datum, . Ve výroku IV. zamítl vzájemný návrh žalované proti podané žalobě spočívající v uplatnění částky 564 854 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 564 854 Kč od , datum, do zaplacení. Ve výroku V. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení částku ve výši 135 107,55 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám , Jméno advokátky, .2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobkyně uplatnila žalobou proti žalované nárok na doplatek ceny za provedení díla na základě smlouvy o dílo ze dne , datum, . Dílo řádně dokončila a předala žalované dne , datum, do 14denního zkušebního provozu, který proběhl úspěšně, a proto žalovaná od žalobkyně dílo převzala dne , datum, . Žalobkyně fakturu č. , hodnota, na částku 2 220 167,20 Kč požadovala zaplatit do , datum, , k její úhradě docházelo postupně a po vzájemném započtení pohledávek provedeném ke dni , datum, zůstala nezaplacená částka 559 102 Kč.3. Dále se z odůvodnění podává, že mezi účastnicemi nebylo sporné, že uzavřely dne , datum, předmětnou smlouvu o dílo, že žalobkyně dílo řádně dokončila a předala žalované dne , datum, do 14denního zkušebního provozu, který proběhl úspěšně a žalovaná od žalobkyně dílo převzala dne , datum, . Též bylo nesporným, že žalobkyně v souladu se smlouvou o dílo vystavila fakturu číslo , hodnota, na částku 2 220 067,20 Kč splatnou dne , datum, na úhradu části ceny díla odpovídající ceně prací dle soupisů dodaných žalované v měsíci , Anonymizováno, a tato byla žalobkyni uhrazena pouze zčásti, a to ve výši 820 167,20 Kč dne , datum, , ve výši 700 000 Kč dne , datum, a započtením vzájemných pohledávek stran na základě dohody o započtení ze dne , datum, v částce 140 898 Kč. Ke dni podání žaloby, tedy z této faktury nebylo uhrazeno 559 112 Kč. Soud prvního stupně posoudil jako nedůvodnou obranu žalované spočívající ve vyřízení reklamace v rámci odpovědnosti za vady provedeného díla a její vzájemný návrh, který neměl přímý vztah k jednání žalobkyně. Proto rozhodl, že žalobkyni náleží cena za dílo sjednaná ve smlouvě o dílo, když žalované nepříslušelo právo tuto cenu zadržovat, a žalobě vyhověl včetně příslušenství představovaného úrokem z prodlení, neboť žalovaná plnila na vystavenou fakturu částečně a po lhůtě splatnosti. Ohledně částky vzniklé vzájemným započtením soud prvního stupně vycházel z toho, že dne , datum, teprve vznikla pohledávka ve výši 559 102 Kč, ale její splatnost nastala až výzvou ze dne , datum, , kde byla žalované stanovena lhůta k zaplacení do , datum, a v prodlení se tedy žalovaná ocitla nejdříve , datum, . Vzájemný návrh žalované soud zamítl, neboť na základě závěrů o skutkovém stavu a aplikací příslušných právních norem žalované nevznikl nárok za žalobkyní na úhradu nákladů, které na vyřízení reklamace díla vynaložila. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž odměnu advokátky žalobkyně stanovil z tarifní hodnoty ve výši 559 102 Kč.4. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná, avšak řízení o jejím odvolání bylo pravomocně zastaveno, neboť nezaplatila včas soudní poplatek z odvolání.5. Proti výrokům III. a V. rozsudku podala odvolání žalobkyně. Má za to, že soud prvního stupně nesprávně právně posoudil splatnost částky 559 102 Kč a toto posouzení nemá oporu v provedeném dokazování. Z provedeného dokazování lze uzavřít, že žalobkyně vystavila fakturu č. , hodnota, v souladu se Smlouvou o dílo ze dne , datum, na částku 2 220167,20 Kč splatnou dne , datum, představující část ceny díla odpovídající ceně prací a dodávek dodaných žalované v měsíci , Anonymizováno, . Pohledávka na úhradu části ceny díla dle faktury č. , hodnota, ve výši 2 220 167,20 Kč splatná dne , datum, , zanikla zčásti ve výši 820 167,20 Kč zaplacením žalovanou dne , Anonymizováno, , 700 000 Kč zaplacením žalovanou dne , datum, a ve výši 140 898 Kč započtením vzájemných pohledávek stran sporu na základě dohody o započtení ze dne , datum, ke dni , datum, . Zůstala tak neuhrazená část takové pohledávky ve výši 559 102 Kč splatná , datum, . Žalobkyně namítla, že započtením dle dohody ze dne , datum, nedošlo ke vzniku nové pohledávky ve výši 559 102 Kč ani změně splatnosti takové pohledávky, jak dovodil soud prvního stupně. Odkázala přitom na obsah dohody o započtení. Dále uvedla, že její předžalobní výzva ze dne , datum, k zaplacení pohledávky 559 102 Kč nejpozději do , datum, ve smyslu § 142a o. s. ř. byla plněním procesní povinnosti s cílem předejít vedení zdejšího řízení a s cílem splnit zákonnou podmínku pro získání náhrady nákladů řízení v případě úspěchu ve věci.6. Žalobkyně též nesouhlasila s výrokem o nákladech řízení a vytkla soudu prvního stupně, že pominul, že žalobkyně byla zcela úspěšná nejen v řízení o žalobě, ale také v řízení o vzájemném návrhu žalované, avšak soud prvního stupně jí nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkony právní služby v řízení o vzájemném návrhu. Odkázala zde na rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 4609/2017 a nález Ústavního soudu III. ÚS 3/24. Žalobkyně dále nesouhlasila s přiznáním náhrady cestovních nákladů pouze ve výši cestovného autobusem, ačkoli její zástupkyně předložila technický průkaz použitého vozidla, a s nepřiznáním náhrady za promeškaný čas. Vytkla soudu prvního stupně, že neodůvodnil nepřiznání náhrady dvou dalších úkonů právní služby (vyjádření).7. Žalobkyně navrhla změnu napadených výroků tak, že ohledně zbylého příslušenství bude žalobě vyhověno a náklady řízení jí budou přiznány v souladu s jejím vyčíslením.8. Napadený rozsudek odvolací soud přezkoumal podle § 212 o. s. ř. v rozsahu, vymezeném podaným odvoláním žalobkyně, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.9. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. V posuzované věci účastnice učinily nesporným, že žalobkyně v souladu se smlouvou o dílo vystavila fakturu číslo , hodnota, na částku 2 220 067,20 Kč splatnou dne , datum, . Je tedy třeba vycházet z toho, že splatnost závazku žalované zaplatit předmětnou část díla dne , datum, byla stanovena žalobkyní v souladu s uzavřenou smlouvou. Ode dne následujícího byla žalovaná v prodlení se zaplacením částky 2 220 067,20 Kč, která byla následně ponižována částečnými úhradami žalovanou, jak je uvedeno výše. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že na základě dohody o započtení ze dne , datum, z této faktury zůstalo neuhrazeno 559 112 Kč. Pokud jde o tuto neuhrazenou částku, tato je pouze zbývající částí původní pohledávky, splatné již dne , datum, , když dosud neuhrazená část pohledávky v původní výši 2 220 067,20 Kč zanikla dohodou v rozsahu, v němž se kryla se započítávanou pohledávkou žalované vůči žalobkyni. Započtení tedy nemělo za následek vznik nové pohledávky žalobkyně za žalovanou ve výši 559 112 Kč, když ani zákon se započtením pohledávek tento následek nespojuje, neboť uvádí, že započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí (§ 1982 odst. 2 o. z.). Z toho plyne, že část pohledávky nekrytá započtením nezaniká ani se nemění (pokud stranami nebylo dohodnuto jinak). Při stanovení počátku doby prodlení žalované je tudíž třeba vycházet z původní splatnosti celé pohledávky ke dni , datum, . Odvolací soud tedy uzavřel, že v období od , datum, do , datum, prodlení žalované se zaplacením částky 559 102 Kč trvalo a sporný nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb. proto žalobkyni svědčí.13. Odvolací soud z výše uvedených důvodů ohledně sporné části příslušenství rozsudek soudu prvního s