29 Co 183/2025-240 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 2 350 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % (ročně) z částky 2 350 EUR od 20. 11. 2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a výrokem II uložil žalované povinnost ve stejné lhůtě zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 40 791 Kč.2. V odůvodnění uvedl, že mezi účastnicemi není sporu o tom, že žalovaná u žalobkyně objednala objednávkou č. , IBAN, z , datum, za cenu 1 950 EUR a objednávkou , IBAN, ze , datum, za cenu 1 550 EUR přepravu zboží (obalů) z Liberce do , Anonymizováno, , termín dodání byl sjednán u prvé objednávky do , datum, , u druhé do , datum, . Druhá objednávka byla žalobkyní vyřízena včas , datum, . Prvá byla vyřízena 15. 9. 2022, a tedy po sjednaném termínu. Okresní soud uzavřel, že takto byly mezi účastnicemi uzavřeny dvě smlouvy o přepravě, dle kterých místo převzetí zásilky a místo jejího předání je ve dvou různých státech, proto se obě smlouvy řídí Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), publikované vyhláškou č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva CMR“ nebo „Úmluva“). Že žalobkyně svému závazku dostála, je doloženo mezinárodními nákladními listy potvrzujícími předání zásilky v Portugalsku. Vzniklo jí tak právo na sjednanou cenu přepravy 3 500 EUR, kterou vyfakturovala žalované fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , splatnou 19. 11. 2022. Z toho žalobkyně žalobou požaduje 2 350 EUR, neboť jí žalovaná 22. 11. 2022 částečně plnila 200 EUR a v rozsahu částky 950 EUR pohledávka zanikla započtením provedeným oznámením žalobkyně o zápočtu ze 14. 12. 2022 této pohledávky vůči vzájemné pohledávce žalované z titulu přeplatku 100 EUR z jiné faktury č. , hodnota, a vůči vzájemné pohledávce žalované na zaplacení ceny přepravy ve výši 850 EUR, kdy žalobkyně pro žalovanou zajistila vytížení vozidla žalované na zpáteční cestě z Portugalska do České republiky. Zbývá tak žalované k zaplacení částka 2 350 , právnická osoba, odůvodnění rozsudku dále vyplývá, že žalovaná namítá, že pohledávka žalobkyně zanikla započtením, když e-mailem z 22. 11. 2022 vůči ní započetla svoji pohledávku ve výši 2 450 EUR vyplývající z faktury č. , hodnota, , splatné 16. 10. 2022, kterou (jak tvrdí) má vůči žalobkyni z titulu provedení náhradní přepravy zboží (obalů) z Liberce do , Anonymizováno, . Zásilku na základě objednávky č. , IBAN, měla žalobkyně doručit do firmy , Anonymizováno, do , datum, . Toho dne dispečer žalobkyně , jméno FO, sdělil žalované, že vozidlo žalobkyně mělo nehodu a žalobkyně nebude schopna dopravit zásilku ani v náhradním termínu do 9. 9. 2022 ani zajistit dopravu jiným dopravcem. Jelikož zákazník žalované požadoval dodání zásilky alespoň v náhradním termínu do 12. 9. 2022 (jinak by byla ohrožena výroba v automobilovém průmyslu a žalované by hrozilo vysoké penále ze strany jejího zákazníka), žalovaná zajistila vlastním vozem přepravu nákladu, který naložila v Liberci a složila 12. 12. 2022 v Portugalsku. Žalovaná tvrdí, že tak učinila po telefonické dohodě s žalobkyní za smluvenou cenu 2 450 EUR s tím, že si žalobkyně následně tyto vícenáklady uplatní u své pojišťovny. Žalobkyně však popírá, že by takovou dohodu o dodání náhradního zboží uzavřela. K tomu žalovaná předložila přepravní doklady k zásilce , Anonymizováno, (k náhradní přepravě zajištěné žalovanou), podle nichž příjemce v Portugalsku potvrdil převzetí zboží od žalované dne 12. 9. 2022; fakturu č. , hodnota, vystavenou žalovanou , datum, na částku 2 450 EUR splatnou , datum, , v níž žalovaná vyúčtovala žalobkyni cenu přepravy zboží (převoz žalobkyní nedodaných dílů) plachtovou dodávkou z Liberce do , Anonymizováno, dopis z , datum, , v němž zástupce žalované sdělil zástupci žalobce, že předžalobní výzvě nemůže vyhovět, neboť došlo k započtení. Dále je k prokázání existence vzájemné pohledávky žalované navrženo další (dle okresního soudu) rozsáhlé dokazování (svědek , jméno FO, , účetnictví společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., faktury vystavené žalovanou pro uvedenou společnost za období od září do prosince 2022) a další důkazy avizovala žalobkyně pro účely prokázání její skutkové verze. Okresní soud proto uzavřel, že vzájemná pohledávka žalované ve výši 2 450 Kč je nejistá, a tedy dle § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k započtení nezpůsobilá a žalobkyně se neplatnosti započtení dovolala. Proto k započtení této pohledávky nepřihlížel a vycházel z toho, že pohledávka žalobkyně v rozsahu žalovaných 2 350 EUR nezanikla. Přiznal tak žalobkyni částku 2 350 Kč a též zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 20. 11. 2020 - tj. ode dne následujícího po splatnosti uvedené ve faktuře č. , hodnota, - do zaplacení (§ 1968, § 1970 o. z.) a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Výrok o nákladech řízení odůvodnil procesním úspěchem žalobkyně (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).3. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalovaná a navrhla, aby byl zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení, nebo aby byl změněn tak, že žaloba bude zamítnuta. Namítá, že žalobkyně smluvnímu závazku z objednávky č. , IBAN, nedostála, neboť zboží nedodala včas. Měla zásilku doručit do společnosti , Anonymizováno, 7. 9. 2022. Ten den ale dispečer žalobkyně , jméno FO, sdělil žalované, že jejich vozidlo mělo nehodu a žalobkyně není schopna dopravit zásilku v náhradním termínu do , datum, ani zajistit přepravu jiným dopravcem. Zákazník žalované požadoval dodání alespoň v náhradním termínu, jinak by byla ohrožena výroba a žalované hrozilo riziko vysokého penále ze strany zákazníka. Proto po vzájemné telefonické dohodě žalovaná zajistila přepravu vlastním vozem, který naložila v Liberci a složila včas v Portugalsku. Tato přeprava byla zajištěna po domluvě s žalobkyní za smluvenou cenu 2 450 EUR a žalobkyně sdělila, že následně uplatní tyto vícenáklady u své pojišťovny. Situace byla urgentní, proto žalovaná naložila zásilku, ačkoliv žalobkyně neposlala na tuto přepravu objednávku, vymlouvala se, že ji pošle později. Poté, co jí byla zaslána faktura a CMR, náhradní přepravu zapřela a fakturu vrátila s tím, že si přepravu neobjednala a že neuznává zápočet vzájemných pohledávek. Příjemce v , Anonymizováno, potvrdil převzetí zboží od žalobkyně, jehož se týká objednávka č. , IBAN, , až , datum, , a tedy žalobkyně nesplnila povinnost zajistit včasnou přepravu, z čehož žalovaná dovozuje, že žalobkyně nemá nárok na odměnu podle smlouvy. Dále žalovaná namítá, že přepravu podle objednávky , IBAN, ze 7. 9. 2022 žalobkyně sice řádně provedla a nárok na zaplacení ceny 1 550 EUR jí vznikl, avšak zanikl zápočtem pohledávky žalované ve výši 2 450 EUR z titulu přepravy náhradního zboží realizované žalovanou na základě telefonicky uzavřené dohody účastnic z 9. 9. 2022. Ústní objednávka přepravy, respektive ústní smlouva o přepravě není neplatná, pouze je složitější její prokázání. K tomu navrhla výpověď svědka Moravce. Tuto pohledávku dle žalované nelze považovat za nejistou ani neurčitou; v tom poukazuje na závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutích sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 ze dne 1. 10. 2018 a sp. zn. 31 Cdo 684/2020 ze dne 9. 9. 2020, že vzniknou-li pasivní i aktivní pohledávka ze stejného právního vztahu, odpovídá zpravidla poctivému a spravedlivému uspořádání, aby byly vzájemně započitatelné. Dle žalované by nebylo nutné provádět o tom obsáhlé dokazování, k prokázání dohody a jejího znění měl přispět svědek , adresa, . Žalovaná zdůrazňuje, že zároveň s dohodou o přepravě náhradního zboží žalovanou (v témže telefonátu) byla uzavřena i dohoda o vytížení vozu žalované na zpáteční cestě do ČR za 850 EUR, které žalobkyně uznala.4. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu, který považuje za správný po právní i skutkové stránce, potvrdil. S argumentací žalované nesouhlasí. Poukazuje na to, že žalovaná neodmítla ani nesporovala oprávněnost fakturace žalobkyně za uskutečnění dopravy dle objednávky č. , IBAN, z , datum, za 1 950 EUR; poprvé ji rozporuje až v odvolání. Dle právní úpravy v Úmluvě CMR je žalobkyně zproštěna odpovědnosti za překročení dodací lhůty způsobené okolnostmi, které dopravce nemůže odvrátit a jejichž následky odstranit není v jeho moci; dle žalobkyně šlo o nezaviněnou dopravní nehodu. Žalovaná dokonce na jednání , datum, k dotazu soudu uvedla, že nesporuje pohledávku žalobkyně, ale domnívá se, že ničeho žalobkyni nedluží, neboť pohledávka zanikla, když vůči ní započetla svoji pohledávku ve výši 2 450 EUR. Žalobkyně se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že tato žalovanou tvrzená pohledávka ve výši 2 450 EUR z titulu smlouvy o přepravě náhradního zboží, která měla být sjednaná v ústní formě mezi dispečery účastnic, je nejistá; byla připravena svědeckou výpovědí jejího dispečera dok