35 Co 303/2025-243 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec
ECLI: ECLI:CZ:KSUL:2026:35.Co.303.2025.243 Datum: 2026-02-18 Předmět: o zaplacení částky 170 000 Kč Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 127 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 211 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 21 ["náhrada nákladů""bolestné""právo na soukromí""odvolání"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 170 000 Kč. Aplikuje: § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 127 (99/1963 Sb.), § 132 (99/1963 Sb.).
1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu (podanou na soud 1. 2. 2023), kterou se žalobce proti právnímu předchůdci žalované – společnosti , právnická osoba, ., která v průběhu řízení před odvolacím soudem zanikla k dni , datum, tzv. fúzí sloučením s nástupnickou společností , Jméno žalované, ., domáhal zaplacení 170 000 Kč jako náhrady za bolest vytrpěnou při poskytnutí zdravotní služby dne , datum, při ošetření hnisavého zánětu perinea a při ošetření , datum, . Podle žalobce mělo žalované zdravotnické zařízení pochybit tím, že (1) před zákrokem ošetřující lékař provedl prohlídku žalobce ponižujícím způsobem za přítomnosti dozorců vězeňské služby, kteří žalobce k ošetření eskortovali z výkonu trestu ve věznici ve , adresa, (2) nebyla před zákrokem provedena další vyšetření, která by blíže objasnila rozsahu abscesu, (3) zákrok nebyl proveden na operačním sále, (4) vlastní zákrok byl proveden nedůstojně, kdy žalobce byl operován v poutech a nebyl zakryt plentou, (5) zákrok byl proveden při vědomí pacienta, bez použití adekvátní anestezie a žalobce tak zažíval nesnesitelnou bolest, (6) zákrok nebyl ukončen, ačkoli o to žalobce pro nesnesitelnou bolest žádal, (7) v průběhu operace došlo k proříznutí levého varlete, močové trubice, k zašití cizího tělesa do rány, k nesprávnému a nestabilnímu zajištění rány, v důsledku čehož došlo k rozedření varlat a rozšíření zánětu i do penisu, (8) ošetřující lékař nenařídil převoz pacienta po provedené operaci vleže, žalobce tak v souvislosti s převozem protrpěl další bolesti a došlo k rozedření rány a varlat, (9) po zákroku byla předepsána nevhodná medikace, na kterou je žalobce alergický, ač na tuto skutečnost upozorňoval a (10) při ošetření , datum, byla přes bolest a bez anestezie znovu rána otevřena a učiněn pokus o nalezení a odstranění cizího tělesa. Okresní soud k objasnění průběhu žalovanou poskytnuté zdravotnické služby vyšel ze zdravotnické dokumentace vedené žalovanou a vyslechl svědky ošetření žalobce: ošetřujícího lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, , zdravotní sestru , adresa, a členy eskorty , jméno FO, a , jméno FO, . K posouzení odborné otázky souladu postupu žalované s pravidly vědy a uznávanými medicínskými postupy pak ustanovil znalcem znalecký ústav Fakultní nemocnice , adresa, . Na základě jeho posudku č. 49/2024 ze dne , datum, doplněného výslechem pracovníků znaleckého ústavu (, tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ) při jednání , datum, pak dospěl k závěru, že postup pracovníků žalované, jak byl v řízení objasněn, představuje postup „lege artis“. Přitom ta tvrzení žalobce, která naznačovala pochybení žalované byla v řízení buď vyvrácena, nebo nebyla prokázána. Podle okresního soudu „nebyla splněna prvotní a základní podmínka pro případné přiznání náhrady škody žalobci, a to porušení zákonné povinnosti na straně žalovaného“. Žalobu proto okresní soud zamítá a neúspěšnému žalobci ukládá povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 85 037,50 Kč (výrok II). V odůvodnění nákladového výroku vysvětluje, že žalované dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží náhrada odměny zástupce spojená se 7 úkony právní služby (převzetím zastoupení, vyjádřením k žalobě, účastí na 3 ústních jednáních, z nichž jedno přesáhlo délku 2 hodin, a účastí u vyhlášení rozsudku) ve výši celkem 51 350 Kč, paušalizovaná náhrada hotových výdajů zástupce ve výši celkem 2 400 Kč, náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 11 287,50 Kč a náhrada za složenou zálohu na znalečné ve výši 20 000 Kč. S poukazem na skutečnost, že v řízení zcela neúspěšný žalobce splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, vyslovuje okresní soud (výrokem III), že se České republice proti žalobci právo na náhradu nákladů placených v řízení státem nepřiznává.2. Proti rozsudku se včas odvolal žalobce. V odvolání namítá, že nejsou správné ty skutkové a právní závěry okresního soudu, které se týkají tvrzení žalobce o nedůstojném vyšetření (ad 1), nedostatečném vyšetření (ad 2), nedostatečné anestezii (ad 5) a nesprávném pokynu ke způsobu převozu (ad 8). Podle žalobce mohlo a mělo být ošetření prováděno tak, aby členům eskorty byl zakryt výhled alespoň na intimní partie žalobce. Vyplývá pak i z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , že vyšetření před zákrokem (vyčištěním zánětlivého místa) bylo provedeno pouze shlédnutím a ohmatem. Takové vyšetření bylo nedostatečné, neboť neodhalilo celkový rozsah zánětu. Podrobnější vyšetření mohlo dle žalobce zabránit tomu, že mu ve výsledku muselo být odstraněno levé varle. Že nebyla zvolena vhodná anestezie a že žalobce trpěl při zákroku nepřiměřenou bolestí potvrzuje dle žalobce výpověď svědka , jméno FO, . Ten popsal, že žalobce projevoval bolest silným křikem. Vypověděl i , tituly před jménem, , jméno FO, , že zákrok trval 10 až 15 minut, ačkoli dle znalce jde obvykle o zákrok do 5 minut. Rovněž v otázce způsobu převozu přisvědčil znalecký ústav názoru žalobce, že by převoz vleže byl komfortnější, byť v závěru konstatoval, že způsob převozu pacienta dán závazně není. Žalobce má za to, že minimálně tímto jednáním pracovníků žalované došlo k narušení jeho práv daných např. ustanovením § 28 odst. 3 písm. a) zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, podle něhož má pacient právo na poskytování zdravotních služeb tak, aby byla co nejvíce omezena jeho bolest a utrpení. Podle žalobce je žaloba v „podstatné části“ důvodná, pročež žádá, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě alespoň částečně vyhověl.3. Žalovaná navrhovala potvrzení rozsudku. Podle žalované nebylo prokázáno, že by ze strany jejích pracovníků došlo při poskytování zdravotní služby žalobci k takovému porušení povinností, které by bylo důvodem vzniku žalobou uplatněného nároku. Pracovníci žalované postupovali v souladu s léčebnými postupy, a to včetně vyšetření před zákrokem. Vyšetření pohmatem je v tomto směru zcela dostatečné, což potvrdil i znalecký ústav.4. Odvolací soud projednal odvolání žalobce a ve smyslu § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), přezkoumal rozsudek i postup okresního soudu v předchozím řízení, přičemž dospěl k závěru, že nedošlo v řízení k takové vadě, která by byla důvodem zrušení rozsudku (§ 219a o. s. ř.), a že nejsou dány ani důvody pro změnu rozsudku.5. Především je třeba připomenout, že žalobce v odůvodnění žaloby podané u soudu 1. 2. 2023 a požadující zaplacení 170 000 Kč uvedl jednoznačně, že má jít o náhradu za bolest vytrpěnou v důsledku (dle žalobce chybně) poskytnuté zdravotní služby pracovníky žalované. V podání z 14. 6. 2023 pak žalobce (již prostřednictvím zástupce) k žalobním tvrzením doplnil, v čem konkrétně spatřuje pochybení při poskytnutí zdravotní služby a dále že za součást dané zdravotní služby považuje (rovněž neúměrně bolestivé) kontrolní vyšetření provedené v zařízení žalované dne 2. 12. 2022.6. Je-li žalobou uplatněn výlučně nárok na tzv. bolestné ve smyslu § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého „při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti“, mají pro posouzení oprávněnosti žaloby význam jen taková porušení povinností na straně žalované při poskytování zdravotní služby, která mohla být příčinou vytrpěné bolesti. Půjde především o jednání pracovníků žalované zasahující do tělesné integrity žalobce. Význam tak nemá, zda při poskytování zdravotní služby bylo či nikoli zasaženo i do jiných práv žalobce, např. práva na soukromí či důstojnost, neboť peněžitá náhrada této imateriální újmy jako samostatný nárok není žalobou požadována. Bez významu proto je odvolací námitka žalobce, že je nesprávným závěr okresní soudu o nemožnosti šetřit ve větší míře soukromí a důstojnost žalobce při poskytování ošetření v přítomnosti příslušníků vězeňské služby.7. Podle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.8. Podle § 2643 odst. 1 o. z. postupuje poskytovatel podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.9. Podle § 28 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, má pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.10. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.11. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb. se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.12. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.