8 Co 293/2025-193 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Litoměřicích (dále již jen soud prvního stupně) zamítl žalobu o zaplacení částky 97 148 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 38 592 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II.).2. Soud prvního stupně při svém rozhodnutí vyšel ze zjištění, že žalobce se jako vlastník honebních pozemků domáhal po žalované jako uživatelce honitby náhrady škody ve výši 97 148 Kč z titulu škod způsobených zvěří na porostu jetele inkarnátu. Žalobce škodu lokalizoval na zemědělské půdní bloky spadající do mapového čtverce , Anonymizováno, , kódy bloků/dílů , Anonymizováno, , škody měly vznikat průběžně od 1. 9. 2022 až do 18. 5. 2023, kdy byl porost jetele inkarnátu na uvedených půdních blocích z důvodu totálního poškození zaorán. Soud prvního stupně učinil zjištění, že předmětné půdní bloky jsou součástí honitby , adresa, a žalobce na nich hospodařil v letech 2022-2023 jako pachtýř. Dále se zabýval tím, zda žalobce škodní nároky uplatnil řádně a včas v souladu s § 55 zák. č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále již jen ZMS) a shledal, že žalobce tak učinil, když splnil veškeré náležitosti tzv. notifikačního úkonu, jehož obsahem je požadavek poškozeného (žalobce) na náhradu škody způsobené zvěří na polních plodinách. Jednotlivé notifikační úkony pak v odůvodnění rozsudku popsal. Shledal, že je zjevné, že škody vznikaly působením zvěře postupně, tedy nelze klást k tíži žalobce, že škody uplatňoval průběžně na sebe časově navazujícími notifikačními úkony. Naopak lze konstatovat, že žalobce v zájmu zachování dvacetidenní prekluzivní lhůty ani jinou možnost neměl. Škody jsou v notifikačních úkonech dostatečně lokalizovány půdními bloky a žalovaná si je tak mohla jednoduše lokalizovat na webu Ministerstva zemědělství v evidenci LPIS. K jinému závěru však dospěl ve vztahu k vyčíslení výše škody. Podle § 55 odst. 2 ZMS se výše škody vyčísluje současně s uplatněním nároku na její náhradu, tedy současně s tzv. notifikačním úkonem, toliko pouze v případě, že škodu lze vyčíslit až v době sklizně, stanoví toto ustanovení pro vyčíslení škody prekluzivní lhůtu 15 dnů po provedené sklizni. Sám žalobce uvedl, že škoda na porostech jetele inkarnátu byla škodou totální, nebylo co sklízet a poškozený porost byl zaorán. Je tak otázkou, zda vůbec, a pokud ano, kdy začala plynout prekluzivní lhůta k vyčíslení výše škod. Soud prvního stupně při svých úvahách vyšel i z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 4682/2010, vzal do úvahy, že ke sklizni poškozeného porostu jetele nikdy nedošlo, neboť celý porost byl z důvodu totálního poškození zaorán. Prekluzivní lhůta pro vyčíslení výše škody tak musela být v tomto případě shodná s notifikačním úkonem, tedy činila 20 dnů počítaných od vzniku škody, v tomto případě od okamžiku totálního, celkového zničení porostu jetele inkarnátu. Škody na porostu jetele vznikaly působením zvěře průběžně od 1. 9. 2022, přičemž celý porost měl být, dle tvrzení žalobce, zaorán dne 18. 5. 2023. Okamžik likvidace porostu jeho zaoráním ovšem nelze z hlediska běhu prekluzivní lhůty zaměňovat s jeho totálním poškozením, natož s jeho sklizní. Žalobce k důkazu předložil Odborné vyjádření Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti č. , Anonymizováno, (dále již jen odborné vyjádření), z něhož se podává, že pracovník výzkumného ústavu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , provedl na předmětných půdních blocích opakovaně místní šetření, konkrétně ve dnech 15. 2., 27. 4. a 9. 5. 2023, a to za osobní účasti žalobce. Dne 30. 4. 2023 provedl na předmětných půdních blocích místní šetření konzultant výzkumného ústavu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a z tohoto vyjádření se podává, že dne 30. 4. 2023 byl stav porostu jetele na většině míst velmi řídký bez rostlin nebo s výskytem 10 rostlin na m2, kdy taková hustota porostu by dle konzultanta již nemohla dosáhnout požadovaných parametrů sklizně ani pro účely např. zeleného hnojení. Dle konzultanta by bylo vhodné celý porost jetele chemicky či mechanicky zlikvidovat a založit porost jiný. Celkové poškození porostu se podává i ze samotného odborného vyjádření, kdy jeho zpracovatel konstatuje, že při místním šetření dne 27. 4. 2023 byla poškozena i zbývající vegetace na dotčených půdních blocích s tím, že počty zbývajících rostlin jetele odpovídají 10 až 50 rostlinám na m2. Za této situace muselo být i samotnému žalobci, a to nejpozději dne 30. 4. 2023, zcela zřejmé, že nebude mít co sklízet a celý porost poškozeného jetele bude muset být zlikvidován, k čemuž následně skutečně došlo dne 18. 5. 2023 jeho zaoráním. Výši škody tak měl žalobce žalované vyčíslit již spolu s jejím uplatněním, konkrétně nejpozději v notifikačním dopisu ze dne 14. 5. 2023, jímž uplatnil škody za období 25. 4. 2023 až 14. 5. 2023, protože v tuto dobu již žalobce prokazatelně věděl, že nebude mít co sklízet, porost bude zlikvidován a jedná se o totální škodu. Tím, že žalobce uplatněné škody vyčíslil až dopisem ze dne 2. 6. 2023, nestihl zákonnou prekluzivní lhůtu pro vyčíslení výše škody a škodní nárok mu proto nemůže být přiznán. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále již jen o. s. ř.) a přiznal je v řízení plně úspěšné žalované. Do náhrady nákladů řízení zahrnul odměnu zástupce žalované za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání před soudem dne 10. 1. 2025, 14. 2. 2025, 14. 3. 2025 a dne 26. 3. 2025) ve výši 30 120 Kč, náhradu hotových výdajů za 6 úkonů právní služby v paušální výši 2 400 Kč, náhradu cestovních výdajů za 4 cesty motorovým vozidlem ze Žatce do Litoměřic a zpět ve výši 3 672 Kč, náhradu za promeškaný čas v počtu 16 půlhodin ve výši 2 400 Kč.3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř., když má za to, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soudem prvního stupně neúplně zjištěný skutkový stav spočíval v tom, že nebyl proveden navržený důkaz výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který byl potřebný k prokázání rozhodných skutečností. Uváděl, že ke škodě způsobené zvěří, která znemožní provedení sklizně (totální škoda), může dojít dvě způsoby: a) zvěř zlikviduje v krátkém časovém období (v řádech dní) celý porost nebo b) zvěř poškozuje porost postupně, kdy jednotlivá škodní působení by sama o sobě nezpůsobila rozsáhlé škody, protože se však škodlivá působení opakují neustále v dlouhém časovém období, tak v součtu dosáhnou rozsahu, který znemožňuje provedení sklizně. V dané věci nastala druhá varianta. Škoda na porostech způsobená dlouhodobým působením zvěře je komplexní problematikou, která má několik prvků, jež soud prvního stupně nezohlednil. Mezi tyto prvky je třeba zařadit mechanické poškození a celkový stav porostu, ekonomickou výhodnost pokračovat v pěstování poškozeného porostu a prvek nahodilosti s pohledem do budoucna. Poškození mohou mít různou povahu, jako například poválení, okus, sešlapání, zrytí, vytrhání plodin apod. Samotná poškození nevznikají na porostech rovnoměrně, porost může být plynule ničen od jedné strany jeho výsadby až k druhé, porost na jedné straně pole tak může být bez větších známek poškození a na straně druhé se již nemusí nacházet vůbec žádný. Je tak nutné hodnotit porost jako jeden útvar, neboť škoda, která znemožňuje sklizeň, se netýká pouze vymezených částí, kde škoda vznikla, ale vysazeného porostu jako celku. Záleží poté na tom, v jakém jsou poměru nepoškozené, poškozené a zničené plochy porostu. Porost tak může vykazovat znaky „totálního poškození“, ale na jeho ploše se stále mohou vyskytovat rostliny daného porostu, které mohou dále lákat zvěř. Za zničený porost lze z ekonomického hlediska označit i porost, ze kterého zemědělec nemůže z důvodu rozsáhlosti poškození již sklizní dosáhnout zisku. U poškozeného porostu je možné, že se ještě i vzpamatuje a přežije svoji krizovou fázi způsobenou poškozením zvěří. Ze shora uvedeného vyvozoval, že v případě, kdy škoda vzniká postupně, není reálné přesně určit okamžik, kdy nastala totální škoda. Zdůraznil, že zemědělcovým úmyslem při založení porostu není ho nechat zničit zvěří a poté vymáhat škodu po uživateli honitby. On pěstuje plodiny, aby je sklidil a produkty ze sklizně ekonomicky zhodnotil. Okamžikem, ve kterém se v případě postupně vznikajících škod vše postaví najisto a totální škoda se stane objektivně zjistitelnou, bude zpravidla okamžik odůvodněné likvidace porostu ze strany zemědělce. V případě likvidace porostu je pak na zemědělci, aby prokázal,