29 CO 295/2022-76 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným usnesením okresní soud výrokem I. nařídil předběžné opatření, kterým se žalované zakazuje nakládat (tedy zejména zcizit, zatížit právem stavby či jakýmkoliv věcným břemenem, rozdělit je či k nim zřídit zástavní právo) s následujícími nemovitými věcmi: pozemek parc. [číslo] – orná půda, pozemek parc. [číslo] – orná půda, pozemek parc. [číslo] – orná půda, pozemek parc. [číslo] – orná půda, pozemek parc. [číslo] – orná půda, pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt rodinného domu [adresa] v části obce Stráž nad Nisou pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha, to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec Stráž nad Nisou a katastrální území Stráž nad Nisou, okres [okres] Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec. Výrokem II. rozhodl, že žalobci jsou povinni do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření, který činí podle položky [číslo] Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč. 2. Dle odůvodnění rozhodnutí soudu prvého stupně žalobci doručili soudu návrh na nařízení předběžného opatření před zahájením řízení ve věci samé, ve kterém požadovali uložit žalované povinnost nenakládat s výše uvedenými nemovitými věcmi a který odůvodnili tím, že podali u soudu dne [datum] žalobu na zaplacení částky 5 277 900,60 Kč, na základě které byl proti žalované vydán platební rozkaz č. j. 25 C 132/2022-23. Proti tomuto platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor, přestože svůj závazek již dříve uznala. Žalobci zjistili skutečnost, že žalovaná se pokouší prodat nemovitost – pozemkovou parcelu [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je objekt rodinného domu [adresa] v části obce Stráž nad Nisou, tak jak je vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec na [list vlastnictví] pro obec Stráž nad Nisou a katastrální území Stráž nad Nisou, okres [okres], která byla předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum], dle které žalobci jako kupující uhradili část kupní ceny ve výši 5 277 900,60 Kč, avšak k převodu předmětných nemovitostí nedošlo a účastníci poté uzavřeli dne [datum] dohodu o narovnání, na základě které obě strany odstoupily od kupní smlouvy ze dne [datum] a žalovaná se zavázala do 90 dnů od podpisu dohody o narovnání vrátit navrhovatelům částku ve výši 5 277 999,60 Kč, žalovaná však doposud nezaplatila nic. 3. Okresní soud rozhodl tak, že návrhu žalobců vyhověl, když postupoval podle ustanovení § 102 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 76 odst. 1 písm. d) o.s.ř. a § 75c odst. 1 o.s.ř. Okresní soud uzavřel, že jsou v daném případě naplněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření, když navrhovatelé osvědčili skutečnosti, ze kterých vyplývá obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, kdyby nebylo návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno. Žalovaná se pokouší prodat svůj nemovitý majetek, v důsledku čehož by mohlo být uspokojení nároku žalobců v případném exekučním řízení ohroženo. Byť v katastru nemovitostí dosud není veden údaj o vkladovém řízení, okresní soud si ověřil na internetu (viz inzerát na stránkách [webová adresa] [webová adresa]), že žalovaná skutečně inzeruje prodej svého domu, který byl v minulosti předmětem koupě a následného odstoupení od smlouvy mezi účastníky. Účastníci posléze uzavřeli dohodu o narovnání, na základě které se žalovaná zavázala žalobcům vrátit zaplacenou část kupní ceny ve výši 5 277 999,60 Kč do 90 dnů od podpisu dohody, což dosud, jak sama uznává, neučinila. Nárok žalobců na zaplacení předmětné částky se jeví jako dostatečně osvědčený, žalovaná sama nepopírá jeho základ ani výši, pouze jeho splatnost, když v odporu uvádí skutečnosti, že mezi stranami došlo k ústní dohodě posouvající splatnost nároku na vrácení kupní ceny tak, aby mohla svůj dům prodat. Tato skutečnost není v současné době ovšem osvědčena a bude ji třeba učinit předmětem dokazování, zřejmě výslechem svědků či účastníků s ohledem na ústní podobu tvrzené novace závazku plynoucího z dohody o narovnání. Do této doby je však třeba nakládání s nemovitostmi zamezit, aby nebyl do budoucna ohrožen výkon rozhodnutí v dané věci (v případě procesního úspěchu žalobců). Okresní soud tedy požadované předběžné opatření nařídil, neboť kdyby tak neučinil, žalobcům by se jakožto věřitelům nemusela vrátit značná finanční částka, kterou zaplatili za nerealizovanou koupi nemovitých věcí žalované, a kterou žalovaná dle svého vyjádření v současné době nedisponuje, byť jí byla prokazatelně žalobci poukázána (zřejmě ji utratila). Okresní soud připouští, že žalovaná možná prodává svůj dům v dobré víře, aby zajistila finanční prostředky na úhradu svého dluhu vůči žalobcům – z jejich pohledu tak ovšem může činit, aby se zbavila majetku dobře zpeněžitelného v exekuci. V rámci soudního řízení proto bude jedním z cílů osvětlit, proč žalovaná nezaplatila a zda se snaží dům prodat jen proto, aby mohla dluh uspokojit či zda tím uspokojení žalované částky naopak ohrožuje. Okresní soud zároveň neshledal, že by následkem nařízeného předběžného opatření byl vznik takové škody, které by byla ve zjevném nepoměru k prospěchu, který získávají nařízením předběžného opatření žalobci. Lze tak uzavřít, že cílem nařízení předběžného opatření je především přiznání časově omezené ochrany navrhovatelů do doby, dokud nebude v rámci řízení ve věci samé vyřešeno, zda došlo k ústní dohodě o posunu splatnosti dluhu z dohody o narovnání či nikoliv. V tomto případě soud tedy dospěl k závěru, že je zde obava, že by budoucí výkon rozhodnutí byl ohrožen. Návrhu tedy bylo vyhověno. 4. Proti usnesení okresního soudu, dle obsahu do výroku I., se odvolala žalovaná, která má za to, že nebyly naplněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření. Namítá, že soud nařízením předběžného opatření absolutně zmařil jakoukoliv legální možnost úhrady dluhu žalované, a to zcela fatálním způsobem, neboť jediný zdroj významnějšího finančního příjmu žalované jsou právě dotyčné nemovitosti. Žalovaná činí nesporným, že dne [datum] uzavřela s žalobci dohodu o narovnání, které však předcházelo odstoupení právě žalobců od kupní smlouvy ze dne [datum], jejímž předmětem byl prodej nemovitostí, u kterých podali žalobci návrh na vydání předběžné opatření. Jsou to však právě žalobci, kteří svým nečestným jednáním v podobě nedoplacení kupní ceny za nemovitosti způsobili žalované nezanedbatelné problémy, a kteří zapříčinili celou tuto situaci. Žalobci byli informováni o zahájení a o dosavadním průběhu prodeje nemovitostí prostřednictvím realitního makléře, přesto nakonec ve věci podali předmětný návrh na vydání předběžného opaření. Nutno dodat, že žalovaná k dnešnímu dni neeviduje žádné jiné další dluhy, než tento vůči žalobcům a nemá k dispozici žádnou jinou alternativu jak předmětný dluh uhradit, než prodejem nemovitostí. Postup žalobců považuje žalovaná za nemravný, neboť skrývá zájem o koupi nemovitosti za jakýchkoliv okolností na úkor žalované. Žalobce nemá nikterak upřímný zájem o konstruktivní řešení věci samé, což dokládá e-mailová komunikace z měsíce září 2022, ve které zástupce žalované opakovaně vyzýval žalobce ke konstruktivnímu vyřešení věci samé, leč marně. Účelem předběžných opatření je poskytnout ochranu právům účastníků v případech, kdy nelze vyčkávat do doby, než poměry účastníků budou upraveny pravomocným a vykonatelným rozhodnutím ve věci samé nebo než oprávněný bude moci na základě vykonatelného rozhodnutí ve věci samé zahájit výkon rozhodnutí (exekuci). To se však absolutně netýká této situace, neboť o předmětném prodeji nemovitostí za účelem úhrady dluhu a především o vědomém a zcela poctivém úmyslu žalované žalobci po celou dobu věděli. Tímto naprosto bezprecedentním rozhodnutím odkázal soud I. stupně majetek žalované de facto do exekučního řízení. Ze strany žalobců dochází toliko k nesmyslnému navýšení nákladů řízení ve věci samé. Návrh na vydání předběžného opatření je v tomto případě absolutně šikanózního charakteru a v rozporu s jakoukoli dikcí dobrých mravů, neboť tím de facto dochází ke znemožnění uspokojení předmětné pohledávky žalobců. V situaci, ve které má žalovaná v současnosti zcela seriózní nabídky ke koupi předmětných nemovitostí, je uvedené předběžné opatření pro žalovanou naprosto likvidačního charakteru, ba co více, jedná se o naprosto neúčelné omezení řádného prodeje dotyčných nemovitostí, kdy jak je soudu zcela jistě známo – v případě exekučního prodeje nemovitostí může být jejich kupní cena diametrálně jiná, respektive nižší. Žalovaná tedy navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrh na vydání předběžného opatření zamítl. 5. Žalobci se k odvolání vyjádřili tak, že se žalovanou snažili vyřešit věc smírnou cestou, v době uzavření kupní smlouvy uhradili za žalovanou její dluhy, chtěli doplatit kupní cenu s tím, že by žalovaná nemovitosti vyklidila, nakonec došlo k odstoupení od smlouvy a k uzavření dohody o narovnání, ve které se ža