15 C 46/2019-303 — Městský soud v Brně

Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne 5. 3. 2019 žádala, aby soud rozhodl o tom, že je vlastnicí výlučnou čtyřpokojového bytu na adrese [adresa], katastrální pracoviště Brno-město, katastrální území Bohunice, obec Brno dle [list vlastnictví]. Jde o byt č. bytové jednotky [číslo] v budově [anonymizováno] bytový dům dle [list vlastnictví] na parcele [číslo]. Dále dle [list vlastnictví] parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 512m², parcely č. [rok] zastavěná plocha a nádvoří, společný dům o výměře 12m² a podílu na společných částech domu a pozemku [číslo] uvedla, že žalovaná nabyla vlastnické právo předmětné nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne 15. 7. 2005 s právními účinky vkladu k tomuto datu a smlouvy darovací ze dne 17. 4. 2007 s právními účinky k tomuto datu. Žalovaná nesouhlasila, aby žalobkyně jako dárkyně měla k tomuto bytu přihlášený trvalý pobyt. Ani nesouhlasila, aby bylo ve prospěch žalobkyně jako dárkyně zaneseno do katastru nemovitostí právo služebnosti k předmětnému bytu ve formě věcného břemene užívacího práva. V době daru rodinné poměry byly takové, že žalovaná jako obdarovaná spolu se svým tehdejším manželem a dvěma nezletilými dětmi synem [jméno] a synem [jméno] bydleli v předmětném bytě a žalobkyně jako dárkyně v té době bydlela v menším tří pokojovém bytě na [anonymizována dvě slova] v Brně, který byl součástí společného jmění manželů [příjmení]. Po odchodu tehdejšího manžela z bytu a rozvodu manželství manželů [příjmení], dle žalobkyně důvodem rozvodu byl nadměrné užívání alkoholu ze strany dcery. Tak žalobkyně se přestěhovala zpět do bytu na adrese [adresa žalobkyně a žalované], kde bydlela se svoji dcerou žalovanou a nezletilými syny. Bývalí manžel se přestěhoval do bytu na adresu [adresa]. [příjmení] [jméno] se za nedlouho přestěhoval za otcem do bytu na adresu [ulice a číslo] v Brně. Dle žalobkyně bylo důvodem to, že byl vyhozen z bytu a utekl před domácím násilím své matky, která se ho dopouštěla pod vlivem alkoholu. Koncem roku 2018 a počátkem roku 2019 se situace v bytě na adrese [ulice a číslo], který obývala žalovaná s mladším synem a žalobkyně vyhrotila tak, že žalovaná pod vlivem podnapilosti dopouštěla agresivních výpadů, které vyhodnotila i soudní znalkyně jako projevy fyzického, psychického a ekonomického, sociálního domácího násilí vůči žalobkyni a vůči nezletilému synovi [jméno]. Byla povolána i hlídka policie České republiky, která žalovanou zadržela a předvedla. Po vystřízlivění byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření pro domácí násilí. Žalovaná byla z důvodu domácího násilí vykázána z bytu, nejprve policí a pak soudem. Řízení bylo vedeno u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] Nezletilí syn [jméno] [příjmení] nyní již bydlí u svého otce, se svým starším bratrem. Řízení o svěření [jméno] do péče otce bylo u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Domácí násilí žalované vůči žalobkyni spočívalo ve fyzickém násilí, strkání, šlapání po nohách, tahání za uši, držení za krkem apod. Také v psychickém urážení, ponižování formou plivání slovních urážek a ekonomické opakované slovní vyhánění z bytu s tím, že tam žalobkyně nemá co dělat, že byt patří žalované. Žalovaná v době vykázání z bytu porušovala tento režim vykázání. Tato kontaktovala svého syna [jméno] a označovala žalobkyni nevhodně s tím, že mohla jít k druhé dceři. Z sms zpráv bylo patrno, že žalovaná chtěla učinit se žalobkyně bezdomovce, vyhodit ji z bytu. Netajila se tím ani před svým synem. Jednání žalované bylo zcela proti dobrým mravům. Postrádalo slušnost vůči matce, ztrátu empatie, odcizení, nenávist, agresivitu. Proto se žalobkyně domáhala vrácení daru dle § 2072 Nového občanského zákoníku. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce dne 28. 1. 2019 k vrácení daru, odvolání daru pro nevděk. V té době žalobkyně neznala adresu žalované, neboť tato byla vykázána z bytu, proto byla žádost o vrácení daru zaslána do datové schránky právní zástupkyně žalované, která ji zastupovala ve věci vykázání z bytu. Žalobkyně má za to, že odvolání daru pro nevděk bylo žalované předáno. V době kdy byla žalovaná vykázána z bytu, otec nezletilých dětí se předběžným opatřením domáhal o svěření nezletilého [jméno] do jeho péče. Předběžné opatření bylo vydáno. V té době byly zahájeny úkony trestního řízení shora uvedeného. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví podle § 80 písmeno c) o.s.ř. je dán dle žalobkyně s poukazem na judikaturu s tím, že je nutno uvést soulad právní a faktický stav k předmětným nemovitostem. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě uvedla, že jí byla doručena žaloba ze dne 4. 3. 2019 s výzvou k vyjádření dle spisu, k doručení došlo dne 26. 9. 2019. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že je nesporným, že na základě darovací smlouvy nabyla ke dni 15. 7. 2005 vlastnické právo k předmětné nemovitosti čtyř pokojového bytu na ulici [ulice a číslo] v Brně, katastrální území Bohunice. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná nesouhlasila se služebnosti ve formě věcného břemene u toho bytu, se nezakládá na pravdě. Dle žalované v trestním řízení žalobkyně uvedla, že tuto otázku vůbec neřešila, o změnu darovací smlouvy nežádala. Žalovaná v té době souhlasila s tím, aby její sestra [jméno] [celé jméno žalobkyně] si k předmětnému bytu zřídila zástavní právo, protože žalobkyně je matkou žalované i její druhé sestry. Sestra by si jinak nemohla pořídit vlastní bydlení. Toto zástavní právo zapsané v katastru nemovitostí trvá stále, vázne na bytě, a to po dobu minimálně 10 let. Je také nesporné, že po dobu trvání manželství žalované žila žalobkyně v menším bytě na ulici [anonymizována dvě slova], v Brně, který je ve společném jmění manželů. Žalovaná s celou rodinou žila v předmětném bytě na ulici [anonymizována dvě slova]. Po odchodu manžela žalované ze společné domácnosti došlo k výměně bytu tak, že manžel se nastěhoval do menšího bytu. Žalobkyně se přestěhovala zpět k dceři a dětem. To je také nesporné. Žalovaná se v té době nedopouštěla domácího násilí vůči bývalému manželovi. Bylo by absurdní, aby v domácnosti, kde je domácí násilí ponechal bývalí manžel žalované své dva nezletilé syny. Žalovaná se rovněž nedopouštěla domácího násilí na nezletilém synovi [jméno], naopak tento byl agresivní, jak vůči žalobkyni tak vůči žalované. Toto bylo opakovaně řešeno na OSPOD. Počátkem roku 2019 vznikla taková situace, že mezi žalobkyní a žalovanou docházelo k slovním potyčkám, k výměně názorů. Na Vánoce 2018 žalovaná přišla o zaměstnání, byla více doma, situace se vyhrotila. Žalovaná toužila po soukromí a žalobkyně nechtěla bydliště opustit. Obe si byly dle názoru žalné vědomi toho, že v jednom bytě nemohou bydlet už celý život. Žalovaná chtěla bytovou jednotku prodat a za utržené peníze pořídit dvě menší bytové jednotky, ale vázlo tam zástavní právo sestry žalované. Nemohla s jednotkou nakládat i přes opakované žádosti sestra neučinila nic, co by směřovalo k výmazu zástavního práva, které doposud vázne na bytové jednotce. Je pravdou, že probíhá trestní stíhání žalované, ovšem dle názoru žalované tvrzení žalobkyně o požívání alkoholu žalované jsou účelová. Žalobkyně sama v roce 2019 uvedla v trestním řízení, že žalovaná nepila a pravidelně pije až poslední dobou. [příjmení] [jméno] se s žalovanou sám spojit, proto ho kontaktovala sms zprávami a uvedl, že se mu po matce stýská. Žalovaná chtěla komunikovat se synem. Dle názoru žalované znalecký posudek na základě zvukových záznamů o chování žalované pod vlivem alkoholu je neodborný. Záznam z jednoho dne nemůže být hodnotícím za období několika let. Žalovaná trvá na tom, že se nedopustila domácího násilí ani vůči žalobkyni, ani vůči dětem. Žalovaná je od 25. 7. 2019 zase oprávněna předmětnou bytovou jednotku užívat. Přesto se domluvila s žalobkyní, že tato bude nadále bytovou jednotku užívat, dokud si nezajistí jinou možnost bydlení. Žalovaná se bude zdržovat u třetí osoby, což je pro ni finančně náročné a musí dojíždět do zaměstnání. Žalobkyně odmítla, aby žalovaná zajistila možnost bydlení, přesto, že tato jí to nabízela. Žalovaná má za to, že jednání žalobkyně je účelové. Žalovaná trvá na zamítnutí žaloby. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se řídí ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných, věcných. Jejich vznik jakož i práva a povinnosti z nich vznikly přede dnem nabytí účinnosti zákona se však posuzují dle dosavadních právních předpisů. Podle platné judikatury právo na vrácení daru při darování v roce 2005 po hmotně právní stránce je nutno posoudit dle právní úpravy platné do 31. 12. 2013 dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 628 a následujících občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 darovací smlouvou dárce bez platně přenechává věc obdarovanému a tento dar přijímá, je-li předmětem daru nemovitost, musí být darovací smlouva písemná. Podle § 630 občanského zákoníku účinného do 1. 1. 2014 dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu