43 C 153/2019-35 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 18.800 Kč s tzv. zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od 19.2.2016 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce, který poskytoval úvěry prostřednictvím webové stránky [anonymizováno], poskytl žalovanému dne 26.2.2015 na jeho účet částku 18.800 Kč, kterou žalovaný žalobci přes předžalobní výzvu nevrátil, žalobce se domáhá pouze jistiny poskytnutého úvěru, která byla splatná nejpozději dne 18.2.2016. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Z rámcové úvěrové smlouvy soud zjistil, že jako její účastníci byli označeni žalobce, a to jako věřitel, a žalovaný, a to jako klient. Smlouva upravovala podmínky jednotlivých smluv o úvěru uzavíraných na základě jednotlivých žádostí klienta o poskytnutí úvěru s tím, že uzavřením jednotlivé smlouvy o úvěru klient vyjadřuje souhlas s rámcovou smlouvou a její ustanovení se stávají součástí jednotlivé smlouvy. Smlouva nebyla podepsána věřitelem ani klientem. Z jednotlivé smlouvy o úvěru soud zjistil, že jako smluvní strany jsou označeni žalobce, jako věřitel, a žalovaný, jako klient, s tím, že uzavírají jednotlivou smlouvu o úvěru č. jats83. Předmětem smlouvy byl závazek věřitele poskytnout klientovi úvěr ve výši 18.800 Kč se splatností 12 měsíců a závazek klienta vrátit celkem 30.246,91 Kč, ani tato smlouva není datována ani podepsána. Z listiny označované žalobcem jako„ formulář se splátkovým kalendářem“ nadepsané Smlouva o úvěru č.jats83 soud zjistil, že jako smluvní strany jsou opět označeni žalobce, jako věřitel, a žalovaný, jako klient, předmětem smlouvy byl závazek věřitele poskytnout klientovi úvěr ve výši 18.800 Kč se splatností 12 měsíců a závazek klienta vrátit ve splátkách celkem 30.246,91 Kč, v závěru smlouvy je v rámečku pro podpisy podepsán věřitel, u klienta není podpis, pod rámečkem je vytištěno Podpis: [anonymizováno] (Feb 23, 2015), E-mail: [email]. Z potvrzení o provedené platbě vystaveného [právnická osoba] a sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce poukázal 26.2.2015 částku 18.800 Kč na účet žalovaného. Zástupce žalobce žalovaného vyzval k úhradě s lhůtou k plnění tři dny dopisem odeslaným prostřednictvím pošty dne 12.3.2019, jak soud zjistil z předžalobní výzvy a podacího lístku. Právním posouzením zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Pro smlouvu o spotřebitelském úvěru je vyžadována písemná forma (§ 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru). Soud nevzal za prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným úvěrovou smlouvu, když ani rámcová smlouva ani jednotlivá smlouva není opatřena podpisem žalovaného a ani u smlouvy o úvěru č.jats83 nelze určit, že jednal žalovaný. Žalobce tak poskytl žalovanému bez právního důvodu finanční prostředky ve výši 18.800 Kč. Žalovanému tím na úkor žalobce vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), které je podle ustanovení § 2993 věty první o.z. povinen žalovaný žalobci vydat. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (§ 1958 odst. 2 o.z.). Žalobce vyzval žalovaného k plnění výzvou doručenou žalovanému při běžném chodu věcí třetí pracovní den po jejím odeslání, tj. dne 15.3.2019, posledním dnem stanovené třídenní lhůty bylo pondělí 18.3.2019 a ode dne 19.3.2019 je žalovaný v prodlení, a žalobce tak má od tohoto dne nárok i na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), jeho požadovaná výše nepřesahuje výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě co do částky 18.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky od 19.3.2019 do zaplacení vyhověl, a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobci, jenž nebyl v řízení procesně úspěšný pouze co do nepatrné části, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, žaloba) a tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč za tytéž úkony (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a z částky 252 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty a náhrad, tj. celkem 2.252 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.