54 C 109/2019-295 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal po žalovaném náhrady škody, když uvedl ve skutkových tvrzeních, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin jel řidič [jméno] [příjmení] s osobním vozidlem [příjmení] [jméno], [registrační značka], po silnici I. třídy [číslo] v km [anonymizováno] ve směru od [územní celek] směrem k obci [obec]. V mírné levotočivé zatáčce v lesním úseku dostal řidič [příjmení] smyk, který vlivem špatného technického stavu vozidla [příjmení] nezvládl a přejel s vozidlem do protisměru. Zde pan [příjmení] s vozidlem čelně narazil do levé přední části protijedoucího vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], řidiče [jméno] [příjmení]. Po střetu vozidel bylo vozidlo [anonymizováno] odhozeno na kovová svodidla. Při dopravní nehodě došlo ke smrtelnému zranění řidiče [jméno] [příjmení]. Dále došlo k těžkým zraněním spolujedoucích z vozidla [příjmení], a to žalovaného, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Také řidič vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení] byl těžce zraněn. U řidiče pana [příjmení] byla provedena dechová zkouška na alkohol přístrojem [příjmení] a její výsledek byl negativní. U pana [příjmení] nebylo možné provést dechovou zkoušku. [ulice] závada vozidel nebyla ohledáním zjištěna. Ohledáním vozidla [příjmení] bylo zjištěno, že na přední nápravě vozidla byly při jízdě užity pneumatiky různých typů a druhů dezénů. Trestní stíhání pro podezření ze spáchání těžkého ublížení na zdraví dle § 147 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý pan [příjmení], bylo policejním orgánem v Usnesení, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odloženo podle ustanovení § 159a odst. 2 trestního řádu ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu. Podezřelý totiž při dopravní nehodě utrpěl smrtelná zranění. Žalovaný je provozovatelem vozidla [příjmení] [jméno]. Žalovaný byl v době dopravní nehody ve vozidle [anonymizováno] na místě spolujezdce. 2. Žalovaná částka pak byla součtem poskytnutých pojistných plnění z titulu pojistné smlouvy [číslo] kterou bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla [anonymizováno]. Pojistná událost [číslo] (poškozená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], celkem vyplaceno: 314.328 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], celkem vyplaceno: 1.716 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozený [anonymizováno] [obec], celkem vyplaceno: 391.060 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozený [anonymizováno 5 slov], celkem vyplaceno 8.494 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozená [anonymizována dvě slova], celkem vyplaceno: 369.351 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozený [příjmení] [příjmení], celkem vyplaceno: 210.900 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozený [celé jméno žalovaného] – žalovaný, celkem vyplaceno 60.582 Kč). Celkem tedy žalobce vyplatil částku [číslo], 431 Kč. Z této částky vůči žalovanému žalobce uplatňuje 50 %, což činí celkem částku 678.215,50 Kč, po zaokrouhlení tedy 678.216 Kč. 3. Žalobce dále uvedl, že podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel (žalobce) proti pojištěnému (žalovanému) právo na náhradu toho, co za něho plnil, protože žalovaný„ porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit“. Podle ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se porušením základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích rozumí:„ provozování vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí“. V neposlední řadě, dle ustanovení § 2927 odstavce 1 občanského zákoníku platí, že:„ Kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.“ [příjmení] jiné, z výše uvedeného usnesení policejního orgánu (čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]) je patrné, že bylo zjištěno, že vozidlo [anonymizováno] bylo v době dopravní nehody technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. To proto, že pneumatiky na zadní nápravě byly podhuštěné o cca 0,7 bar a na přední nápravě byly použity pneumatiky různých typů a dezénu. Žalobce uvedl, že levé přední kolo mělo zimní pneumatiku [anonymizována tři slova] o rozměru [číslo] R 14 a pravé přední kolo mělo letní pneumatiku [anonymizována tři slova] o rozměru [číslo] [anonymizováno]. V citovaném usnesení je také uvedeno, že prověřováním„ byly zjištěny skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zahájení trestního stíhání [jméno] [příjmení]“. To proto, že pan [příjmení] způsobil těžké ublížení na zdraví vícero osob tím, že řídil vozidlo technicky nezpůsobilé. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobci vůči žalovanému nárok na vyplacení toho, co za žalovaného uhradil, tedy na vyplacené pojistné plnění ve výši 678.216 Kč. K úhradě této částky byl žalovaný žalobcem písemně vyzván dne [datum]. Tuto výzvu si žalovaný dne [datum] převzal. I přes tuto výzvu však neuhradil ničeho. 4. Žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, který byl ve věci vydán pod čj. [anonymizováno] [číslo] dne [datum] a uvedl, že po prostudování předložených materiálů k dopravní nehodě ze dne [datum] na silnici I. třídy [číslo] v km [anonymizováno] ve směru od [územní celek] směrem k obci [obec], zejména znaleckého posudku č. [anonymizováno] znaleckého ústavu [anonymizováno], ze dne [datum] (dále v bodě II. jen ZP) lze uvést, že dle odborného vyjádření [číslo] uvedeného v nálezové části ZP v kap. [číslo] (není uvedeno, kdo vyjádření vyžádal), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] provedl prohlídku vozidla [příjmení] [datum], tj. 6 dní po dopravní nehodě; údaje o zjištěném nahuštění pneumatik tak nemusely odpovídat skutečnosti při dopravní nehodě (není znám způsob manipulace s vozidlem po dopravní nehodě); pokud by mělo být korektně posouzeno nahuštění pneumatik vozidla při dopravní nehodě, pak mělo být měření tlaku provedeno alespoň na místě dopravní nehody s tím, že by ani toto nemuselo odpovídat situaci před vznikem dopravní nehody. Vzhledem k zadokumentovanému pohybu vozidla smykem je však nutné z technického hlediska rovněž připustit, že při pohybu vozidla v průběhu nehodového děje mohlo dojít ke vzájemnému pohybu mezi patkou pneumatiky a ráfkem disku, a tedy nelze vyloučit snížení tlaku v pneumatice během nehodového děje. Dále žalovaný uvedl, že [anonymizováno] [příjmení] nefiguruje na seznamu znalců, není tedy zřejmé, proč znalecký ústav ve svém znaleckém posudku prakticky přejímá závěry jeho odborného vyjádření, viz str. 27 znaleckého posudku, odpověď na otázku [číslo] když uvádí, že z obsahu popisu prohlídky vozidla v odborném vyjádření [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] není zřejmé opotřebení pneumatik vozidla, nebyla naměřena hloubka dezénových drážek jednotlivých pneumatik, což je z technického hlediska zásadní pro posouzení vlivu pneumatik na průběh nehodového děje. Z popisu předstřetového děje na str. 21 znaleckého posudku vyplývá, že dle zpracovatelů znaleckého posudku měl řidič vozidla [příjmení] začít brzdit v čase 1,4 sekundy před střetem a v čase 1,1 sekundy před střetem měl korigovat řízení, tj. reakční doba řidiče by byla 0,3 sekundy, což je z technického hlediska nereálná hodnota. 5. Závěr znaleckého posudku, že zásadním faktorem pro vznik nehodového děje bylo nesprávné nahuštění pneumatik a různý typ dezénu pneumatik na přední nápravě není z technického hlediska vzhledem k výše uvedeným skutečnostem správný. Ke ztrátě adheze pneumatik kol vozidla [příjmení] došlo vlivem rychlosti, brzdění a prováděného vyhýbacího manévru na suchém asfaltovém povrchu; v takovém případě je vliv pneumatik na průběh nehodového děje prakticky zanedbatelný (dle fotodokumentace byly zimní pneumatiky na vozidle prakticky opotřebované, zatímco letní pneumatika měla hlubší hloubku dezénových drážek; dle provedených zkoušek a měření [právnická osoba] jsou vlastnosti opotřebené pneumatiky se zimním dezénem na suchém asfaltovém povrchu jen nepatrně rozdílné od pneumatiky s letním dezénem). 6. Z výše uvedeného je nutné považovat odpověď na str. 25 na otázku [číslo] znaleckého posudku ústavu za technicky nepřijatelnou, včetně formulace„ …se jako hlavní důvod vzniku dopravní nehody jeví ztráta adhezní schopnosti vozidla [anonymizováno]“ neboť parametr adheze je parametr vyjadřující poměry mezi pneumatikou a podložkou, nikoliv vozidla! 7. Přesto, že ve znaleckém posudku jsou pneumatiky označeny jako zásadní faktor vzniku dopravní nehody, z doloženého protokolu provedené simulace vyplývá, že při simulaci předmětného nehodového děje byly použity pneumatiky jiného rozměru (na vozidle byly dle ohledání pneumatiky rozměru [číslo] [anonymizováno], ale v protokole k simulaci jsou uvedeny pneumatiky o rozměru [číslo] [anonymizováno]) a s jednotnou adhezí, tj. ve znaleckém posudku popsaný zásadní faktor nebyl v