55 C 201/2020-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2.000 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) a žalovaným byla dne 23. 3. 2015 uzavřena Smlouva o zápůjčce (dále jen jako„ Smlouva“), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce zápůjčku ve výši 2.000 Kč včetně poplatku za zpracování a poskytnutí zápůjčky nejpozději do 9. 5. 2015. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku dosud neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřil. 4. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 5. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 23. 3. 2015 uzavřel právní předchůdce žalobce ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) a žalovaný Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2.000 Kč a tento byl dne 23. 3. 2015 žalovanému v hotovosti i poskytnut. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce úvěr ve výši 2.000 Kč nejpozději do 7. 5. 2015. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] jakožto postupitelem a žalobcem jakožto postupníkem byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. 6. S ohledem na datum vniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky již dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 7. Podle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) a žalovaný uzavřeli Smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále jen jako„ Smlouva“). Právní předchůdce žalobce se touto Smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2.000 Kč a tento byl dne 23. 3. 2015 žalovanému v hotovosti poskytnut. Naproti tomu žalovaný poskytnutý úvěr ve sjednané lhůtě (do 7. 5. 2015) právnímu předchůdci žalobce nevrátil a porušil tak svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající. Pokud jde o složení a výši dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 2.000 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit z této částky i úrok z prodlení. 10. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne [datum]) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); ze tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; z částky 189 Kč představující DPH ve výši 21% ze shora uvedených částek; a z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.