72 C 139/2019 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se na základě podané žaloby domáhal vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 56.720,23 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 14. 3. 2017. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta dne 16. 3. 2017 zápůjčka ve výši 25.000 Kč, s tím, že žalovaný se zavázal vrátit žalobci zapůjčenou jistinu a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tedy vrátit žalobci částku v celkové výši 67.632 Kč prostřednictvím 35 měsíčních splátek po 1.879 Kč, kdy první splátka byla splatná dne 24. 4. 2017 a poslední závěrečná splátka činila částku ve výši 1.867 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, proto ke dni 22. 4. 2018 došlo k zesplatnění celé dlužné částky. Žalobce tak po žalovaném požadoval částku v celkové výši 56.730,23 Kč s příslušenstvím sestávající se z jistiny ve výši 24.149 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného částkou ve výši 10.901 Kč, smluvní pokuty vyúčtované částkou v celkové výši 12.500 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného částkou ve výši 4.430,23 Kč, spolu s poplatky ve výši 4.000 Kč a náklady ve výši 750 Kč za odeslání upomínky před zesplatněním. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 14. 3. 2017 soud zjistil, že zápůjčku ve výši 25.000 Kč se žalovaný zavázal vrátit žalobci v pravidelných 36 měsíčních splátkách ve výši po 1.879 Kč, přičemž výše poslední splátky činí částku ve výši 1.867 Kč Celkem se při řádném splácení žalovaný zavázal vrátit žalobci 67.632 Kč. V článku 9 smlouvy se účastníci dohodli, že žalobce je pro případ prodlení oprávněn žalovanému účtovat smluvní pokutu dle sazebníku. V článku 10 smlouvy se účastníci dohodli, že pro případ prodlení je žalobce oprávněn účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady dle sazebníku. Článek 11 obsahuje oprávnění žalobce pro případ prodlení žalovaného, které je delší než 30 dní, celou jistinu poskytnutou na základě smlouvy zesplatnit. Listina označená jako splátkový kalendář ze dne 14. 3. 2017, opatřená mimo jiné podpisem žalovaného, obsahuje podrobný rozpis jednotlivých splátek částky ve výši 67.632 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit žalobci. V sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut žalobce ze dne 14. 3. 2017, rovněž opatřeného podpisem žalovaného, si strany dohodly právo žalobce na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně až 0,5 % denně z aktuální dlužné splátky až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, nejvýše však 3.000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li žalovaný v prodlení s více než jednou splátkou, a to s odkazem na článek 13.3 obchodních podmínek a článek 9 smlouvy. Sazebník poplatků dále obsahuje nárok žalobce na smluvní pokutu 0,1 % denně z aktuální výše celkové částky, ohledně níž je klient v prodlení, a to za každý den prodlení pro případ zesplatnění dluhu s odkazem na článek 13.7 obchodních podmínek a článek 11 smlouvy. Sazebník poplatků také obsahuje také nárok žalobce na zaplacení 50 Kč za každé jednotlivé porušení smlouvy dle článku 14.1. 15.1 obchodních podmínek ve spojení s čl. 12 smlouvy. Sazebník obsahuje rovněž ujednání týkající se jednotlivých poplatků, kdy mezi účastníky byl sjednán poplatek za správu účtu ve výši 400 Kč měsíčně. Úrok za poskytnutí spotřebitelského úvěru byl sjednán ve výši 58 % ročně. Ujednání týkající se nároku žalobce na náhradu účelně vynaložených nákladů pro případ prodlení žalovaného je ujednán s přihlédnutím k době trvání prodlení v délce od 1 do 6. měsíce, kdy současně byly stanoveny klíčové milníky ovlivňující výši nákladů a takto byla stanovena výše poplatku v částce od 350 Kč do 1.000 Kč. 7. Z předloženého výpisu z účtu ze dne 16. 3. 2017 soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku převodem na účet žalovaného. Z vyčíslení pohledávky ke dni 31. 5. 2019 vyplývá, že žalobce na dluh započítal úhrady žalovaného v celkové výši 5.637 Kč (851 Kč, 3.586 Kč a 1.200 Kč). Z výpisu splátkového kalendáře, přehledu úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut a zákonného úroku za dobu do zesplatnění vyplývá, že úhrady ze strany žalovaného byly provedeny dne 5. 5. 2017, 31. 5. 2017 a 30. 6. 2017. Z přehledu je pak rovněž patrná skladba dlužné částky a jednotlivé součásti dluhu. 9. Žalobce upomínkou ze dne 8. 3. 2018 vyzval žalovaného k zaplacení dluhu. Odeslání upomínky žalobce prokázal podacím lístkem z téhož dne. Prostřednictvím oznámením o zesplatnění ze dne 22. 4. 2018 s odkazem na čl. 13 obchodních podmínek a článek 11 smlouvy vyzval žalobce žalovaného k úhradě celé zbylé a doposud neuhrazené jistiny zápůjčky ve lhůtě do 22. 4. 2008. Žalobce dále vyzval žalovaného k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 27. 6. 2018. 11. S ohledem na datum vzniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 12. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. 14. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 15. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 20. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Podle § 1798 odst. 1 občanského zákoníku ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Dle odst. 2 cit. ustanovení použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem. 23. Podle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 24. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla v souladu s ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce s tím, že žalovanému byla dne 16. 3. 2017 vyplacena částka ve výši 25.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci 67.632 Kč, a to v 36 měsíčních splátkách po 1.879 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by tuto svoji povinnost zcela splnil. Z vyčíslení pohledávky ke dni 31. 5. 2019 vyplývá, že žalobce na dluh započítal platby žalovaného v celkové výši 5.637 Kč (851 Kč, 3.586 Kč a 1.200 Kč). Z vyčíslení pohledávky ze dne