116 C 179/2021-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 57.606 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných úhrad nájemného a záloh na služby za měsíce březen 2020 až září 2020 a dále částku ve výši 9.261 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu v měsíci prosinci 2020, jelikož nájemní vztah skončil ke dni 25. 11. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytového domu na ulici [adresa], č. or. [anonymizováno] v [obec], [katastrální uzemí], [list vlastnictví]. Dne 7. 5. 2014 uzavřel žalobce s žalovaným nájemní smlouvu č. (číslo) k bytu č. 14 o velikosti 2+1 nacházejícím se v 6. nadzemním podlaží předmětného bytového domu. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s účinností od 1. 6. 2014. Dle článku III. odst. 6 nájemní smlouvy byl žalovaný povinen platit žalobci nájemné včetně záloh na služby do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné včetně služeb hradí. Dle evidenčního listu platného od 1. 3. 2020 bylo nájemné stanoveno na částku 6.071 Kč a zálohy na služby na částku 3.190 Kč. Jelikož žalovaný řádně a včas nájemné a zálohy nehradil, byla mu dne 9. 11. 2020 zaslána výpověď z nájmu bytu. Nájem skončil doručením výpovědi ke dni 25. 11. 2020. Od té doby užíval žalovaný byt bez právního důvodu. Dle předloženého evidenčního listu platného od 1. 12. 2020 bylo nájemné stanoveno na částku 6.071 Kč a zálohy na služby na částku 3.190 Kč. Dle předloženého vyúčtování služeb za rok 2019 vznikl žalovanému přeplatek ve výši 21.521 Kč, ze kterého žalobce částku ve výši 7.221 Kč započetl na úhradu celého nájemného (6.071 Kč) a částečně na úhradu služeb (1.150 Kč) za měsíc březen 2020. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení dlužné zálohy za měsíc březen 2020 ve výši 2.040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 4. 2020 do zaplacení, dále zaplacení dlužného nájemného a záloh na služby za měsíce duben až září 2020 v celkové výši 55.566 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.261 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.261 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.261 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.261 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.261 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.261 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení a dále za měsíc prosinec 2020 částku ve výši 9.261 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 11. 2020 do zaplacení, kterou by za dané období byl na nájemném a službách povinen zaplatit žalobci každý řádný nájemce předmětného bytu. 5. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Dle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle odstavce 2 neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. 7. Dle 2247 odst. 1 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. 8. Dle 2251 odst. 1 občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. 9. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením nájemní smlouvy dle § 2201 a násl. občanského zákoníku. Žalobce je vlastníkem předmětného bytu a jako pronajímatel uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu, kterou se zavázal přenechat žalovanému k zajištění bytových potřeb byt do užívání na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal platit nájemné a zálohy za služby ve výši stanovené v příslušném evidenčním listě se splatností do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné a zálohy na služby hradí. Žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z tohoto závazkového vztahu, neboť řádně a včas neplatil dohodnuté nájemné a zálohy na služby. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním, vzniklo žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Současně bylo v řízení prokázáno, že žalovaný v měsíci prosinci 2020 užíval byt bez právního důvodu, když byt užíval i po skončení nájemního vztahu a nehradil platby za jeho užívání (nájemné a zálohy na služby), vznikl mu tak dluh, který je povinen žalobci uhradit. Bezdůvodné obohacení odpovídá výši nájemného a služeb, které by žalobci zaplatil řádný nájemce. Žalobci v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky vzniklo též právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužné částky uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 57.606 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z té které částky ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a zároveň částku 9.261 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 11. 2020 do zaplacení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2.675 Kč představující zaplacený soudní poplatek. 12. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.