116 C 86/2021-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14.011 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných úhrad nájemného a záloh na služby za měsíce leden a únor 2020, nedoplatku ve výši 6.287 Kč dle vyúčtování za rok 2019 a titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu v měsících listopadu a prosinci 2020, jelikož nájemní vztah skončil ke dni 30. 6. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytového domu na ulici [adresa], č. or. 4 v [obec], [katastrální uzemí], [list vlastnictví]. Dne 10. 9. 2015 uzavřel žalobce s žalovaným a [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu k bytu [číslo] o velikosti 1+1, nacházejícím se ve 4. nadzemním podlaží předmětného bytového domu. Nájem byl sjednán na dobu určitou s účinností od 7. 9. 2015 do 6. 12. 2015. Následně již jen s žalovaným byly uzavřeny dodatky k nájemní smlouvě, na základě kterých došlo k postupnému prodloužení nájemního vztahu až do 30. 6. 2020. Dle evidenčního listu platného od 1. 8. 2019 bylo nájemné stanoveno na částku 1.899 Kč a zálohy na služby na částku 1.770 Kč. Dle evidenčního listu platného od 1. 1. 2020 bylo nájemné stanoveno na částku 2.166 Kč a zálohy na služby na částku 1.770 Kč. Dle evidenčního listu platného od 1. 7. 2020 bylo nájemné stanoveno na částku 2.166 Kč a zálohy na služby na částku 2.340 Kč. Jelikož žalovaný dlužil na nájemném za měsíce září a prosinec 2019, leden a únor 2020 a na vyúčtování služeb za rok 2019, nebyl mu nájemní vztah prodloužen, a proto tento ke dni 30. 6. 2020 skončil. Od té doby užíval žalovaný byt bez právního důvodu. Žalovaný ani na výzvu k vyklizení a předání bytu ze dne 15. 3. 2021 nereagoval, proto byl žalobce nucen domáhat se vyklizení bytu prostřednictvím soudu. Žalovaný nezaplatil nájemné za leden 2020 ve výši 2.166 Kč a za měsíc únor 2020 ve výši 1.226 Kč. Žalovaný současně nezaplatil vyúčtování služeb za rok 2019, na kterém mu vznikl nedoplatek ve výši 6.287 Kč. Jelikož žalovaný byt užíval i po skončení nájemního vztahu dluží žalobci ujednané nájemné dle evidenčního listu účinného od 1. 7. 2020 ve výši 2.166 Kč za měsíc listopad 2020 a ve výši 2.166 Kč za měsíc prosinec 2020. Žalovaný dlužnou částku v celkové výši 14.011 Kč nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 28. 1. 2021, která byla žalovanému vhozena do domovní schránky dne 16. 2. 2021, jak je patrné z předložené doručenky. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení dlužného nájemného ve výši 3.392 Kč, vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 6.287 Kč a částky ve výši 4.332 Kč, kterou by za měsíce listopad a prosinec 2020 byl na nájemném povinen zaplatit žalobci řádný nájemce předmětného bytu. 4. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Dle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle odstavce 2 neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. 6. Dle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. 7. Dle 2251 odst. 1 občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. 8. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením nájemní smlouvy ve znění jednotlivých dodatků dle § 2201 a násl. občanského zákoníku. Žalobce je vlastníkem předmětného bytu a jako pronajímatel uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu, kterou se zavázal přenechat žalovanému k zajištění bytových potřeb byt do užívání na dobu určitou a žalovaný se zavázal platit nájemné a zálohy za služby ve výši stanovené v příslušném evidenčním listě a případné nedoplatky ve vyúčtování. Žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z tohoto závazkového vztahu, neboť řádně a včas neplatil dohodnuté nájemné a nedoplatek ve vyúčtování za rok 2019. Současně bylo v řízení prokázáno, že žalovaný užíval byt bez právního důvodu, když byt užíval i po skončení nájemního vztahu dne 30. 6. 2020 a nehradil platby za jeho užívání, vznikl mu tak dluh, který je povinen žalobci uhradit. Bezdůvodné obohacení odpovídá výši nájemného, které by žalobci zaplatil řádný nájemce. Žalobci v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky v celkové výši 14.011 Kč vzniklo též právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14.011 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne podání žaloby, tj. od 12. 4. 2021 do zaplacení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1.600 Kč Tyto náklady představují náhradu za zaplacený soudní poplatek v částce 1.000 Kč a dvou paušálních náhrad po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za žalobu a předžalobní upomínku. 10. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.