119 C 178/2021-25 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4.839 Kč s příslušenstvím a částky ve výši 1.200 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce s žalovaným dne 20.9.2018 uzavřel smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl servisní zásah A (předprodejní servis), servisní zásah B (instalace tažného zařízení) a servisní zásah C provedený na vozidle Dacia Duster, které si zároveň žalovaný od žalobce kupoval. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci za provedené dílo cenu, která byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 1.10.2018 ve výši 4.839 Kč včetně DPH, která byla splatná dne 15.10.2018. Přes upomínku žalobce ze dne 19.11.2018, druhou výzvu ze dne 11.12.2018 a předžalobní výzvu ze dne 3.11.2020 žalovaný dosud žalobci na tuto fakturu neuhradil ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující stav. Z faktury [číslo] ze dne 1.10.2018 splatné dne 15.10.2018 soud zjistil, že touto fakturou žalobce vyúčtoval žalovanému částku 4.839 Kč, a to za provedený servisní zásah na vozidle. Z upomínky ze dne 19.11.2018 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 4.839 Kč, stejně tak žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky upomínkou ze dne 11.12.2018. Z předžalobní upomínky ze dne 3.11.2020 soud zjistil, že právní zástupce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby včetně doložené obálky, ze které dle poštovního razítka plyne, že tato byla předána k přepravě dne 3.11.2020. Ze zakázkového listu [číslo] soud zjistil, že dne 20.9.2018 bylo vozidlo Dacia Duster přijato do opravy žalobcem. Objednatelem byl žalovaný, bylo sjednáno provedení zásahu A, zásahu B, zásahu C. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o dílo ve smyslu ust. § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci za provedené dílo sjednanou cenu. Žalovaný svoji povinnost v celém rozsahu nesplnil, proto žalobci vzniklo právo po žalovaném požadovat vrácení dlužné částky po provedení díla (ust. § 2610 a násl. občanského zákoníku). Žalovaný v průběhu řízení nerozporoval tvrzení žalobce ani nezpochybňoval jím předložené důkazy. Žalobci vznikl dále nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu ust. § 1968 občanského zákoníku, vznikl žalobci nárok na příslušenství představované úrokem z prodlení ve výši dle ust. § 1970 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 5.119 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 1.000 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 819 Kč.