16 C 252/2015-174 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že vlastníkem nemovitostí, a to pozemkových parcel [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha a parc. [číslo] ostatní plocha, vedených v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], pro k.ú. [část obce], [územní celek], je [země] - [stát. instituce], které je dle zákona č. 273/2008 Sb. o [stát. instituce] s účinností od 1.1.2009 organizační složkou státu. Dle zákona č. 219/2000 Sb. o majetku [země] k datu 25.7.2012 tomuto příslušelo právo hospodařit se shora uvedenými pozemkovými parcelami. Na základě pravomocného rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 12.3.2010, pod č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 31.5.2012, pod č.j. [číslo jednací] byl žalobce povinen uzavřít s žalovaným smlouvu o bezplatném převodu shora označených nemovitostí z titulu ust. § 1 odst. 1, zákona č. 212/2000 Sb. (o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem). Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], pod č.j. [číslo jednací] byly oba citované rozsudky potvrzeny a dovolání žalobce tak bylo zamítnuto. Dle závazných rozhodnutí soudů, tak žalobce dne 25.7.2012 uzavřel s žalovaným smlouvu o bezúplatném převodu nemovitostí do jeho vlastnictví, na jejímž podkladě pak byl proveden vklad vlastnického práva v katastru nemovitostí pro žalovaného. Proti shora citovaným rozsudkům podal žalobce ústavní stížnost k Ústavnímu soudu ČR, který ve svém rozhodnutí ze dne [datum] pod č.j. [ústavní nález] konstatoval, že v daném případě bylo rozhodnutím soudů nižních stupňů porušeno právo na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo vlastnit majetek dle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Proto rozsudky nižších soudů zrušil. Na základě rozhodnutí Ústavního soudu ČR se žalobce obrátil na příslušný katastrální úřad s návrhem na vklad vlastnického práva k nemovitostem pro žalobce, kdy Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město rozhodnutím ze dne 11.6.2015, pod [číslo jednací] návrh na vklad zamítl, neboť nelze dle nálezu Ústavního soudu povolit vklad práva. Nález toliko ruší rozsudky soudů, jímž byla uložena povinnost uzavřít smlouvu a ničeho nehovoří o platnosti smlouvy a ani o určení vlastníka předmětných nemovitostí. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný dobrovolně odmítá uzavřít dohodu o zpětném převodu vlastnictví k nemovitostem na žalobce, podal k Městskému soudu v Brně žalobce shora uvedenou žalobu, když naléhavý právní zájem spatřuje v uvedení v soulad stav faktický a právní. 2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí, neboť žalovaný se stal vlastníkem nemovitosti na základě vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem, který byl učiněn na základě smlouvy o bezúplatném převodu nemovitostí uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] jako převodcem a [příjmení] obcí [obec] jako nabyvatelem dne [číslo], respektive 25.7.2012, a to na základě zákona č. 219/2000 Sb. a zákona č. 212/2000 Sb. Právě tato jediná relevantní právní skutečnost nijak nebyla nálezem zpochybněna a nález se jí ani nedotýkal a proto je předmětná smlouva o bezúplatném převodu vlastnického práva k nemovitostem stále platná a účinná. Žalovaný je tak doposud vlastníkem nemovitostí na základě nezrušeného právního titulu, když žalobce v žalobě nijak neozřejmil podstatnou skutečnost, a to na základě jakého právního titulu by mělo vlastnické právo přejít ze současného vlastníka nemovitých věcí na žalobce. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že žalobce nesplnil zákonnou podmínku naléhavého právního zájmu, když jeho popis spočívá pouze v deskriptivním popisu předchozích jednání a zamítavého rozhodnutí katastrálního úřadu, ale nijak neuvádí, jak by došlo ke zhoršení postavení žalobce, případně které jeho právo je ohroženo, pokud soud nerozhodne o určení vlastnictví k nemovitostem. Nad rámec shora uvedeného pak žalovaný ukázal na existenci překážky věci zahájené dle ust. § 83 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp.zn. [spisová značka] probíhá řízení stejného předmětu a stejných osob, týkající se rovněž vlastnického práva k totožným nemovitostem, které jsou předmětem i této žaloby. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 12.3.2010 vydal Městský soud v Brně rozsudek pod č.j. [číslo jednací], kterým byla [země] - [stát. instituce] uznána povinnou uzavřít s [příjmení] [anonymizováno] [obec] smlouvu o bezúplatném převodu nemovitostí, a to z důvodu jak v rozsudku uvedeno. Na základě podaného odvolání [anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] vydal Krajský soud v Brně dne 31.5.2012 rozsudek, kterým výrok Městského soudu v Brně ve věci sporných pozemků (pozemků, jež jsou předmětem i tohoto sporu) potvrdil a oba rozsudky tak nabyly v daném rozsahu právní moci dne 18.6.2012. 4. K dovolání [země] - [stát. instituce] pak vydal dne [datum] Nejvyšší soud ČR rozsudek, kterým dovolání zamítl, čímž rozsudky soudů obou stupňů potvrdil. Rozsudek nabyl právní moci dne 28.3.2013. Proti shora citovaným rozsudkům soudů všech stupňů podala [země] - [stát. instituce] ústavní stížnost, kdy Ústavní soud ČR rozsudkem ze dne [datum], pod č.j. [ústavní nález] všechny shora citované rozsudky zrušil. Dospěl k závěru, že napadenými rozhodnutími bylo extrémně vadnou aplikací zákona č. 212/2000 Sb. porušeno právo stěžovatelky ([anonymizováno] - [stát. instituce]) na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 odst. 1 listiny, jakož i její právo na ochranu majetku dle článku 11 odst. 1 listiny, jako základních práv a svobod. Dne 25.7.2012 byla uzavřena smlouva o bezúplatném převodu nemovitého majetku pod [číslo jednací], jež byla uzavřena ve znění zákona č. 212/2000 Sb. o změně některých majetkových křivd způsobených holocaustem mezi [anonymizována dvě slova] - [stát. instituce] jako převodcem a [příjmení] [anonymizováno] [obec] jako nabyvatelem. Předmětem smlouvy o bezúplatném převodu nemovitého majetku pak byly pozemky představující předmět tohoto sporu. Dne 11.6.2015 vydal Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město rozhodnutí pod [číslo jednací], kterým návrh a vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem zamítl s odůvodněním, že nelze podle nálezu Ústavního soudu ČR vklad práva povolit, když nález toliko ruší rozsudky soudů, jímž byla uložena povinnost uzavřít smlouvu o nehovoří o platnosti smlouvy ani o určení vlastníka předmětných nemovitostí. Nález Ústavního soudu ČR dle názoru katastrálního úřadu, tak nesplnil náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí dle ust. § 8 katastrálního zákona. Předžalobní výzvou ze dne 23.9.2015 byla vyzvána [příjmení] [územní celek] k dobrovolnému vrácení pozemků, které byly předmětem převodu dle smlouvy o bezúplatném převodu nemovitého majetku [číslo jednací] nyní zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] v termínu do 5.10.2015. 5. Ze sdělení předsedy [příjmení] [územní celek] JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 30.9.2015 soud zjistil, že [příjmení] [územní celek] trvá na svém vlastnickém právu k nemovitostem a ani z nálezu Ústavního soudu ČR nelze dovodit neobhajitelnost vlastnického práva [příjmení] [anonymizováno] [obec]. Z návrhu smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví ze dne 28.6.2012 soud zjistil, že [stát. instituce] pod [číslo jednací] v návaznosti na vydané rozsudky Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně zaslalo [příjmení] [anonymizováno] [obec] návrh smlouvy o bezúplatném převodu nemovitého majetku určeného ve výše citovaných rozsudcích. Z výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro okres [okres], [územní celek], k.ú. [část obce] soud zjistil, že jako vlastník předmětných pozemků je v katastru evidován žalovaný. 6. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9.12.2016, pod č.j. [číslo jednací] byla žaloba v části, ve které se [příjmení] [územní celek] domáhala stanovení povinnosti uzavřít s ní smlouvu o bezúplatném převodu vlastnictví ke sporným nemovitostem zamítnuta. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20.8.2019, pod č.j. [číslo jednací] byl rozsudek soudu prvého stupně v zamítavém výroku potvrzen, kdy oba rozsudky nabyly právní moci dne 17.9.2019. Usnesením ze dne 13.5.2020, pod č.j. [číslo jednací] bylo odvolání [příjmení] [územní celek] odmítnuto z důvodu nenaplnění předpokladu přípustnosti dovolání. Usnesením ze dne 22.9.2020, pod sp.zn. [ústavní nález] Ústavní soud ČR ústavní stížnost [příjmení] [územní celek] odmítl, neboť veškeré námitky vznesené stěžovatelkou před Ústavním soudem ČR byly detailně vypořádány, již nalézacím soudem a základní práva stěžovat