2108 C 33/2020-74 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 11.905 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Uvedl, že mezi účastníky došlo dne 1. 12. 2006 uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor. Na základě této smlouvy žalobce poskytoval k užívání žalovanému nebytové prostory v objektu na ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaná se zavázala hradit za tyto prostory měsíční nájemné a dále platby za spotřebované energie. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že platba za měsíc květen 2019 bude hrazena zálohou ve výši 40.000 Kč a následně bude provedeno vyúčtování skutečné spotřeby. Skutečná spotřeba energií byla v uvedeném měsíci v částce 51.905,34 Kč. Žalobce tedy dne 20. 6. 2019 vystavil žalované fakturu č. [anonymizováno] [rok] na částku 11.905 Kč splatnou dne 4. 7. 2019. Žalovaná však tuto částku žalobci neuhradila. Po výzvě žalobce k úhradě dlužné částky žalovaná přípisem ze dne 1. 6. 2020 uznala svůj dluh vůči žalobci, avšak odkázala na svoji pohledávku za žalobcem ve výši 16.335 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za uskutečněné platby za sjednané bezpečností služby, které dle žalované objednány nebyly. Žalovaná navrhovala vzájemné započtení těchto pohledávek. Zabezpečovací systém v objektu žalobce byl však realizován na základě výslovného požadavku žalované a bezpečnostní zařízení bylo následně zřízeno na základě ústní dohody účastníků a po té byl bezpečnostní systém ze strany žalované užíván. Za užívání bezpečnostního systému byly žalované vystavovány faktury, které hradila a nerozporovala. 2. Žalovaná nečinila dluh za vyúčtování energií ve výši 11.905,34 Kč sporným a uznala jej. Namítala však, že tato pohledávka žalobce zanikla na základě jednostranného započtení na pohledávku žalované. Žalovaná provedla interní kontrolu, na základě které bylo zjištěno, že žalovaná eviduje za žalobcem pohledávku v celkové výši 16.335 Kč. Tato vznikla z titulu bezdůvodného obohacení, když byla uhrazena bez jakéhokoli právního důvodu na účet žalobce. Pokud žalobce uváděl, že se jednalo o platbu za bezpečnostní řešení, žalovaná namítla, že si takovouto službu od žalobce nikdy neobjednala a poskytnutí této služby nebylo účastníky nikdy dohodnuto. Žalovaná má tak za to, že na straně žalobce vzniklo zaplacením částky 16.335 Kč ze strany žalovaného bezdůvodné obohacení. Tvrzení žalobce, že bezpečnostní řešení bylo realizováno na základě výslovného požadavku žalované, není pravdivé. K platbě faktur vydaných žalobcem za bezpečnostní řešení došlo zaměstnanci žalované bez jejího pokynu a vědomí jednatelů. O vzniklém bezdůvodném obohacení informovala žalovaná žalobce dopisem ze dne 1. 6. 2020 a navrhla vzájemný zápočet pohledávek. Tento návrh žalobce odmítl. Proto žalovaná přistoupila k jednostrannému zápočtu dle ust. § 1982 odst. 2 obč. zák. V souladu s ust. § 1987 odst. 1 ve spojení s ust. § 1958 odst. 2 obč. zák. tak pohledávka žalobce za žalovaným zanikla ke dni 7. 6. 2020. 3. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor bylo zjištěno, že 1. 12. 2006 účastníci uzavřeli smlouvu, dle které žalobce pronajal žalované k užívání nebytové prostory v [obec], [ulice a číslo] o celkové výměře 425 m2, jako výrobní plochu. Za užívání těchto prostor se žalovaná zavázala hradit měsíční nájemné a dále vodné, stočné, el. energii a plyn. Platby energií měly být hrazeny zálohově dle přiloženého ročního soupisu a následně měla být vystavena konečná faktura se skutečnou spotřebou a odečtem uhrazené zálohy. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Z dodatku k nájemní smlouvě ze dne 1. 12. 2016 uzavřeného dne 16. 6. 214 soud zjistil, že si společnost [právnická osoba], jako správce nemovitosti a žalovaná sjednali hrazení paušální částky 450 Kč měsíčně za parkovné a osvětlení příjezdové komunikace. 4. Daňovým zálohovým listem č. [anonymizováno] [rok] žalobce vyúčtoval dne [datum] žalované zálohu ve výši 40.000 Kč. Daňovým dokladem č. [anonymizováno] [rok] pak žalobce vyúčtoval žalované spotřebu energií za měsíc květen 2019, a to v celkové výši 51.905,34 Kč. Od této částky odečetl uhrazenou zálohu ve výši 40.000 Kč a požadoval tak po žalované zaplacení 11.905 Kč. Splatnost faktury byla stanovena 4. 7. 2019. 5. Z knihy žalobcem vydaných faktur soud zjistil, že žalobce v období od listopadu 2018 do dubna 2019 vystavil žalovanému celkem 5 faktur v celkové výši 16.335 Kč. Jednalo se o fakturu č. [anonymizováno] [rok] ze dne 5. 11. 2018, kterou byla žalované účtována částka 1.815 Kč, splatná dne 19. 11. 2018, fakturu č. [anonymizováno] [rok] ze dne 14. 1. 2019, kterou byla žalované účtována částka 3.812 Kč, splatná dne 28. 1. 2019, fakturu č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], kterou byla žalované účtována částka 3.812 Kč, splatná dne [datum], fakturu č. [anonymizováno] [rok] ze dne 1. 3. 2019, kterou byla žalované účtována částka 3.812 Kč, splatná dne 15. 3. 2019 a fakturu č. [anonymizováno] [rok] ze dne 1. 4. 2019, kterou byla žalované účtována částka 3.084 Kč, splatná dne 15. 4. 2019 u všech těchto faktur je evidováno řádné uhrazení. 6. Ze zásahového plánu ke smlouvě o technické ostraze majetku vyplynulo, že tento byl sjednáván dne 13. 12. 2018. Servisní společností byla společnost [právnická osoba] a zákazníkem dle smlouvy byl žalobce. Střežený objekt se nacházel na adrese [ulice a číslo] v brně v areálu [ulice], jednalo se o skladové a výrobní prostory. Objekt byl zabezpečen pohybovými čidly a rozdělen na 15 podsystémů. Ke každému podsystému je přiřazena kontaktní osoba a další uživatelé. Do podsystému [číslo] byla zahrnuta APPK tiskárna a kontaktními osobami tohoto podsystému byly [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno]. 7. Ze vzájemné korespondence právních zástupců účastníků z období od 5. 5. 2020 do 21. 7. 2020 vyplynulo, že žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k úhradě částky 11.905 Kč, na což žalovaná reagovala vyčíslením své pohledávky ve výši 16.335 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za platby za bezpečnostní řešení, které však dle jeho názoru nebyly žalobcem oprávněně přijaty. Argumentace účastníků v této korespondenci odpovídala jejich argumentům v tomto řízení. Dopisem ze dne 1. 6. 2020 pak právní zástupce žalované navrhoval započtení pohledávek účastníků a výslovně vyzval žalobce k úhradě částky [číslo] z důvodu vrácení bezdůvodného obohacení, a to do 7. 6. 2020. Tento dopis byl žalobci doručen dne 3. 6. 2020 (viz. doklad o podání zásilky a údaje o sledování zásilky). Na návrh na vzájemný zápočet pohledávek žalobce nepřistoupil. Dopisem ze dne 24. 6. 2020 právní zástupce žalované jednostranně započetl v souladu s ust. § 1982 obč. zák. pohledávku žalobce ve výši 11.905 Kč proti pohledávce žalované z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 16.335 Kč. Současně vyzval žalobce k úhradě částky 4.435 Kč. Tento dopis byl žalobci doručen dne 29. 6. 2020 (viz. údaje o sledování zásilky). 8. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že smlouvu o bezpečnostním řešení uzavíral on s panem [příjmení] pouze ústně. Žalobce pronajímá v objektu nebytové prostory více subjektům a v průběhu doby došlo ke dvěma krádežím, kdy bylo hodně věcí zničeno. Pan [anonymizováno] se obával dalšího případu krádeže a zničení jeho technologických zařízení. Z tohoto důvodu požádal výslovně žalobce, aby zajistil ochranu jeho majetku v objektech. Proto žalobce provedl studii celé budovy a dohodl se s [právnická osoba] ohledně realizace zabezpečení celého objektu. Do jedné z podskupin byla zahrnuta i tiskárna žalované. V objektech byla namontována pohybová čidla a každá kontaktní osoba měla svoje kódové číslo. Člověk, který odcházel poslední, tedy musel objekt zakódovat. Cena za zabezpečení objektu pak byla stanovena dle počtu čidel v objektu. Se žalovanou byla dohodnuta cena 3.812 Kč měsíčně. Následně se žalovaná stala neplatičem a žalobce jí z tohoto důvodu poskytl slevu a požadoval úhradu částky 3.080 Kč měsíčně. První tři měsíce hradila žalovaná řádně a následně jí byla poskytnuta sleva. Termín splatnosti měsíčních plateb nebyl smluvně dohodnut, žalobce jej stanovil ve vydaných fakturách. 9. Jednatel žalované naopak uvedl, že to byl žalobce, kdo rozhodl o zabezpečení objektu z důvodu několikerého vykradení a o tomto je informoval. Bylo to rozhodnutí žalobce. Jednatel žalované s tím neměl problém a na žádost žalobce umožnil pracovníkům bezpečnostní agentury montáž čidel v jím pronajatých prostorách. Žalovaná za dobu, co byla v nájmu, neměla s vykradením nikdy problém. [jméno] proto zabezpečení objektu nepožadovali. Žalovaná tedy umožnila žalobci namontovat čidla, ale bezpečnostní zařízení nakonec nevyužívala, neboť její pracovníci chodili ráno brzo a později odcházeli, a proto zařízení vůbec nepoužívali. Jednatel žalované popřel, že by dostal k dispozici nějaké kódy či hesla k zařízení. Pokud došlo k úhradě vystavených faktur žalobcem, bylo to z důvodu toho, že účetní žalované měla pokyn faktury žalobce proplácet bez další kontroly ze strany jednatelů, neboť v nájmu žalobce byly 13 let a neměli tak důvod mu nevěřit a kontrolovat jím vydané fakt