234 C 25/2020-83 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 1. 12. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 44 012 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 16 502 Kč. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 14. 6. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s ujednaným úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 167,73 % ročně vrátit formou 18 pravidelných měsíčních splátek po 3 879 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalobce proto dne 22. 10. 2019 úvěr zesplatnil. Do zesplatnění úvěru uhradil žalovaný částku 3 879 Kč, po zesplatnění žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení aktuální dlužné jistiny úvěru ve výši 42 618,30 Kč (dlužná jistina 34 114,, 54 Kč a úrok přirostlý k jistině ve výši 8 499,76 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru ve výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % ročně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradu ode dne 24. 10. 2019 do data vyhotovení žaloby (tj. do dne 30. 11. 2020) v kapitalizované výši 16 502 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % p.a. z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru od 24. 10. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24. 10. 2019 dosáhne částky 83 786 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud provedl následující dokazování listinami, a to úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, prohlášením klienta ze dne 14. 6. 2019, pracovní smlouvou žalovaného ze dne 15. 1. 2018, dohodou o změně pracovní smlouvy žalovaného ze dne 31. 7. 2018, mzdovým výměrem žalovaného ze dne 1. 10. 2018, výpisem z účtu [právnická osoba], výplatními lístky žalovaného za březen, duben a květen 2019, hodnocením klienta ze dne 14. 6. 2019, výpisem z registru NRKI, výpisem z registru SOLUS, předsmluvním formulářem ze dne 14. 6. 2019, vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru [variabilní symbol] ze dne 14. 6. 2019, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 17. 6. 2019 včetně splátkového kalendáře, dokladem o vyplacení úvěru ze dne 14. 6. 2019, výzvou k zaplacení dluhu ze dne 18. 9. 2019 a 21. 10. 2019, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 22. 10. 2019, kartou klienta ze dne 30. 11. 2020, předžalobní výzvou ze dne 22. 4. 2020 včetně podacího archu a výpisem z databáze časových řad ARAD České národní banky. 4. Z uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: 5. Mezi účastníky byla na základě návrhu ze dne 14. 6. 2019 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které žalobce dne 14. 6. 2019 poskytl žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč převodem na jeho bankovní účet (jak také plyne z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 14. 6. 2019). Schválení úvěru bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 6. 2019, jehož součástí je splátkový kalendář. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 167,73 % ročně v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 879 Kč splatných vždy do 18. dne každého kalendářního měsíce dle splátkového kalendáře. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 69 822 Kč. V bodu 6.1 smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části ve výši 499 Kč, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dní (max. činil souhrn smluvních pokut 2 999 Kč za kalendářní rok). V bodu 6.2 smlouvy o úvěru byla sjednána náhrada nákladů účelně vynaložených nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného delším než 15 dní u jednotlivé splátky ve výši 400 Kč. Dle bodu 6.3 písm. b) smlouvy o úvěru mělo dojít k zesplatnění celého úvěru vč. příslušenství úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dní. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodu 6.5 smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do úplného zaplacení. 6. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného vystavil žalobce formulář hodnocení klienta, ze kterého vyplynulo, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem ve výši 17 041 Kč, který je představován mzdou, jak také plyne z doložené pracovní smlouvy, dohodě o změně pracovní smlouvy, mzdového výměru a výpisů z účtu žalovaného u [právnická osoba] Na straně výdajů žalovaný uvedl částku 3 410 Kč představující životní minimum, částku 2 700 Kč určenou na náklady bydlení a ostatní výdaje ve výši 400 Kč s tím, že rezerva činí 1 000 Kč. Žalobce rovněž provedl další šetření, a to v databázi SOLUS a NRKI. Z výpisu ze záznamů z registru SOLUS nebyly zjištěny žádné relevantní údaje. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovaný byl zařazen do lepšího segmentu klientů, u kterých je dán předpoklad vyšší pravděpodobnosti řádného splácení úvěru. 7. Z karty klienta se podává, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky č. 2 a následující, žalobce proto žalovanému zaslal dne 18. 9. 2019 a 21. 10. 2019 výzvu k úhradě dlužných splátek a rovněž výzvu k úhradě účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty. Jelikož se pak žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky č. 2 o více než 65 dnů, žalobce v souladu s bodem 6.3 písm. b) smlouvy o úvěru dne 22. 10. 2019 úvěr zesplatnil, což bylo žalovanému téhož dne oznámeno dopisem. Z karty klienta se rovněž podává, že žalovaný do zesplatnění uhradil částku 3 879 Kč, po zesplatnění neuhradil ničeho. 8. Žalovaný byl ze strany právního zástupce žalobce na existenci dluhu dne 22. 4. 2020 upozorněn písemnou předžalobní upomínkou a byl vyzván k jeho zaplacení. 9. Z výpisu z databáze systémových časových řad ARAD České národní banky se podává, že v červnu 2019 úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila 8,27 % ročně. 10. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek soud nezjistil žádné pro věc rozhodující skutečnosti. Znalec se vyjádřil toliko k obecné problematice úročení pohledávek, problematika konkrétní projednávané věci zde však není zohledněna. 11. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 12. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) 13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 15. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 18. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s § 2395 o. z. závazkový právní vztah, na základě kterého byly žalovanému ze strany žalobce poskytnuty finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s příslušenstvím a případnými smluvními pokutami dle § 2048 o. z., tuto povinnost však splnil pouze ohledně první splátky, žalobce proto úvěr dne 22. 10. 2019 zesplatnil. 19. Při posouzení nároku žalobce na zaplacení smluvního úroku v požadované výši 102,63 % ročně dospěl soud k závěru, že ujednání smluvních stran o zaplacení tohoto úroku je v rozporu s dobrými mravy. Ve smlouvě o úvěru