239 C 6/2021-41 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 1. 3. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 959 Kč s příslušenstvím, a to z titulu toho, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa]. Jedná se o bytový dům na adrese [ulice a číslo] v [obec], k. ú. [část obce], když výlučné vlastnictví žalobce je zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště Brno-město 31. 8. 2007 uzavřel žalobce jako vlastník nemovitosti se žalovaným nájemní smlouvu, když podle této smlouvy byl žalovanému dán do nájmu byt [číslo] o velikosti 2+kk ve III. poschodí předmětného domu na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou (2 roky), následnými dodatky byl nájemní vztah prodlužován až do 31. 8. 2019. Do 30. 11. 2019 užíval žalovaný byt bez platně sjednané nájemní smlouvy, když žalovanému vznikl za 10/ 2019 a 11/ 2019 dluh z titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu po skončení nájemního vztahu bez právního důvodu. Celkem se jednalo o 11 794 Kč, tedy 5 897 Kč za měsíc. Na tuto částku byla započtena částka přeplatku za vyúčtování služeb za rok 2019 (8 835 Kč). Žalobce proto požadoval po žalovaném 2 959 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětného bytu, když žalovaný byl upomínkou 26. 1. 2021 vyzván k úhradě dluhu z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž žalovaný nijak nereagoval. 2. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen a ve věci nařízeno jednání. 3. Žalovanému byly žaloba, výzva k vyjádření a předvolání k jednání doručovány na adresu bydliště, pod kterou je žalovaný specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. K doručení písemností žalovanému došlo fikcí, když po vrácení obsílky soudu soud vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu dne 6. 9. 2021. Přes poučení v tomto sdělení žalovaný nijak nereagoval, k doručení tedy došlo fikcí desátým dnem od data vyvěšení příslušného sdělení na úřední desce soudu. 4. Žalovaný se k žalobě písemně ani jiným relevantním způsobem nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přičemž žalobce, resp. jeho právní zástupce na žalobě trval. 5. V mezidobí vzal žalobce svoji žalobu částečně zpět, a to podáním z 11. 10. 2021, když uvedl, že žalovaný zaplatil dne 26. 7. 2021 částku 500 Kč a 25. 8. 2021 rovněž částku 500 Kč. Proto žalobce vzal v rozsahu částečného zpětvzetí žalobu zpět, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku, kdy soud řízení s ohledem na částečné zpětvzetí zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s odkazem na § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. 6. Nadále soud pokračoval v tomto řízení o zaplacení částky 1 959 Kč s příslušenstvím z jednotlivých částek. 7. V rámci provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, že žalobce je dle výpisu z katastru nemovitostí ze 17. 2. 2021 zapsán jako výlučný vlastník nemovitosti, a to p. [číslo] o výměře 404 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, když součástí parcely je stavba v k. ú. [adresa] – bytový dům. Nabývací titul žalobce je vznik vlastnického práva ze zákona (zákon č. 172/1991 Sb.) o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí - konkrétně § 5 (výpis z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec a okres [okres] 17. 2. 2021). Žalobce je tedy vlastníkem bytového domu na adrese [ulice a číslo] v [obec], když se jedná o bytový dům. V předmětné nemovitosti se nachází byt [číslo] o velikosti 2+kk ve III. poschodí předmětného domu na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne 31. 8. 2007 nájemní smlouvu na předmětný byt, když z titulu uzavřené nájemní smlouvy vzniklo žalovanému právo užívat pronajatý byt a zároveň mu vznikla povinnost řádně a včas hradit nájemné. Ze skutkových tvrzení žalobce vyplynulo, že nájemní vztah založený smlouvou z roku 2007 byl dodatky prodlužován, když následně nájem skončil bez prodloužení k datu 31. 8. 2019 O ukončení nájemního vztahu byl žalovaný vyrozuměn přípisem žalobce z 15. 8. 2019 a 9. 10. 2019 (nájemní smlouva z 31. 8. 2007, přípisy žalobce žalovanému o ukončení nájemního vztahu z 15. 8. 2019 a 9. 10. 2019, doručenky žalovanému ohledně těchto přípisů). 8. Z protokolu o převzetí bytových prostor z 27. 11. 2019 soud zjistil, že byť nájemní vztah mezi žalobcem a žalovaným založený nájemní smlouvou byl ukončen uplynutím doby, resp. dalším neprodloužením nájemní smlouvy dne 31. 8. 2019, žalovaný předmětný byt užíval, byť neměl řádně uzavřenou nájemní smlouvu. To, že žalovaný byt užíval, vyplývá z protokolu o převzetí bytových prostor, když žalovaný jako bývalý nájemce předal pronajímateli, tedy žalobci předmětný byt včetně klíčů a dalšího příslušenství až 27. 11. 2019. Z evidence předpisu a plateb nájemného soud zjistil, že nájemné bylo předepsáno ve výši 5 897 Kč měsíčně, přičemž ze skutkových tvrzení žalobce vyplývá, že tento požaduje bezdůvodné obohacení za měsíce říjen a listopad 2019 po 5 897 Kč. Na celkové výši bezdůvodného obohacení za dva měsíce běžného nájemného obvyklého v daném čase a místě ve výši 11 794 Kč žalobce započetl přeplatek na službách za rok 2019 ve výši 8 835 Kč, když po odečtení přeplatku na vyúčtování služeb od bezdůvodného obohacení ve výši 11 794 Kč tak měl žalovaný za užívání bytu bez právního důvodu zaplatit 2 959 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil, byť byl žalobcem dne 26. 1. 2021 vyzýván (protokol o převzetí bytových prostor z 27. 11. 2019, předžalobní upomínka z 26. 1. 2021, doručenka žalovanému na č. l. 11, evidence předpisu a plateb nájemného). 9. Z tvrzení žalobce v rámci částečného zpětvzetí vyplynulo, že žalovaný zaplatil v mezidobí v červenci 2021 a srpnu 2021 celkovou částku 1 000 Kč, kterou žalobce započetl na žalobní jistinu, když žalovaný tak má dlužit z titulu bezdůvodného obohacení částku 1 959 Kč s příslušenstvím z jednotlivých částek. S ohledem na výše zmíněnou nečinnost žalovaného je nutno rovněž uvést, že žalovaný sám zůstal v tomto řízení naprosto nečinný, neuvedl ve věci ničeho právně ani skutkově významného, neprokázal ani, že by v mezidobí byly hrazeny další splátky, či celková dlužná částka z titulu nájemného byla uhrazena. 10. Co se týče právní kvalifikace této věci, s ohledem na datum uzavřené nájemní smlouvy v roce 2007 je nutno uvést, že dle § 3074 odst. 1 OZ, s přihlédnutím k § 3028 odst. 1, 3 OZ, nájem se řídí tímto zákonem (nový občanský zákoník) ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem. Vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů, když podle § 3028 odst. 1 OZ se tímto zákonem (nový občanský zákoník) řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 11. Žalobce v tomto řízení prokázal, že mezi ním a žalovaným došlo ve smyslu § 488 a násl. Obč. zák., s přihlédnutím k § 687 a násl. Obč. zák., k uzavření závazkového právního vztahu, který má charakter smluvních ujednání z titulu nájmu bytu. Nájem bytu skončil uplynutím doby, resp. dalším neprodloužením nájemní smlouvy, když žalovanému vznikla povinnost po ukončení nájmu byt vyklidit a vyklizený předat žalobci, přičemž žalovaný užíval byt bez právního důvodu dle § 2991 a násl. OZ, kdy žalovaný dle § 2991 odst. 1 OZ musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, neboť užíval byt dle § 2991 odst. 2 OZ bez právního důvodu. 12. Protože se jednalo o bezprávné užívání bytu bez řádně uzavřené nájemní smlouvy, jinými slovy - bezdůvodné obohacení náleží ve výkonu určitých práv bez právního důvodu, má žalobce nárok z výše uvedeného důvodu na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to ve výši nájemného obvyklého v daném čase a místě, když pokud bylo požadováno bezdůvodné obohacení ve výši nájemného, které měl či jinak by měl žalovaný hradit z titulu nájmu, 5 897 Kč měsíčně, jedná se o nájemné, které lze označit jako nájemné obvyklé v daném čase a místě za totožný či obdobný byt. Žalovaný měl tedy uhradit za bezprávné užívání bytu za dva měsíce v roce 2019 částku 11 794 Kč. Žalovaný však měl evidován přeplatek na službách za rok 2019 ve výši 8 835 Kč, když tento přeplatek byl započten na původní shora uvedenou výši bezdůvodného obohacení, přičemž žalovaný tak dlužil z titulu bezdůvodného obohacení doplatek nájmu obvyklého v daném čase a místě za říjen a listopad 2019 ve výši 2 959 Kč. Žalovaný však v mezidobí, a to konkrétně 26. 7. 2021 a 25. 8. 2021, zaplatil dvakrát 500 Kč, tedy 1 000 Kč, z toho důvodu byla původní žalovaná výše bezdůvodného obohacení ponížena o 1 000 Kč, když žalovaný tak nadále dluží z titulu bezdůvodného obohacení a doplatku za bezprávné užívání bytu žalobcem požadovanou částku po zohlednění částečného zpětvzetí 1 959 Kč. 13. S úhradou této částky a s úhradou původní výše žalobní jistiny 2 959 Kč byl žalovaný či je žalovaný v prodlení od 1. 12. 2019, tedy od data následujícího po datu, kdy mohl dobrovolně uhradit dlužnou částku, soud ve smyslu § 1968 a násl. OZ, kdy prodle